George McJunkin na verandě

George McJunkin byl bývalý otrok z Texasu, který se stal kovbojem na bronco bustingu a dvojjazyčným předákem ranče. Měl neukojitelnou touhu poznávat svět. George dával lekce, jak zlomit koně, výměnou za lekce, jak číst. McJunkin začal sbírat kameny, zkameněliny a krystaly a pravidelně studoval noční oblohu dalekohledem. Jeho intelekt a touha po poznání ho dovedly k neuvěřitelnému objevu, který navždy změnil svět severoamerické archeologie. Význam jeho objevu byl bohužel rozpoznán až dlouho po jeho smrti.
V srpnu 1908 zpustošila nedaleké městečko Folsom v Novém Mexiku bouře, při níž spadlo 14 palců deště na horu Mesa přímo nad městem. Po povodni se George vydal na obhlídku škod způsobených přívalem vody. Když sjížděl dolů k řece, všiml si, že z jejího břehu vyčnívají kosti. Na kostech byly neobvyklé dvě věci. Zaprvé vyčnívaly z části břehu, která byla 11 stop pod povrchem, a McJunkin věděl, že jsou starší než kosti, které se obvykle nacházejí na vysokohorských pastvinách. Za druhé to zřejmě byly kosti zubrů, ale byly mnohem větší než všechny kosti zubrů, které předtím viděl.
George věděl, že našel něco významného, a snažil se přimět odborníka, aby se na jeho nález podíval. Podařilo se mu nadchnout dva amatérské sběratele zkamenělin, ale nikoho nedokázal zaujmout, přestože posílal dopisy mnoha různým vzdělávacím institucím. Po McJunkinově smrti v roce 1922 pokračovali oba sběratelé zkamenělin ve snaze zjistit, co přesně tyto kosti znamenají. Čtyři roky po jeho smrti sem přijelo Coloradské přírodovědné muzeum a prohlédlo si některé exempláře vykopané z této lokality v domnění, že se muzeu podaří získat alespoň přiměřeně neporušený exemplář kostry pravěkého bizona. Místo toho našli něco velkolepého.
To, co muzeum našlo v náspu, jsou tzv. folsomské body. Jedná se o kamenné hroty, které zjevně používali lovci bizonů. To, co archeologickou obec elektrizovalo, byla skutečnost, že hroty byly promíchány s obřími zubřími žebry a jeden z nich byl skutečně do jednoho z žeber zapuštěn. Protože věděli, že se tito obří bizoni (Bison Antiquus) potulovali po této oblasti již kolem roku 9 000 př. n. l., byli nyní schopni umístit lidstvo do Severní Ameriky téměř o 7 000 let dříve, než se dosud myslelo. Byl to objev, který změnil pravidla hry.
Oběma amatérským sběratelům zkamenělin byly připisovány zásluhy až do roku 1971, kdy archeolog z Eastern New Mexico University přišel na to, že to byl George McJunkin, kdo lokalitu skutečně objevil. Konečným výsledkem je, že afroamerický bývalý otrok byl zodpovědný za převrácení oboru archeologie na ruby a díky svému objevu se nesmazatelně zapsal do americké historie.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.