The occipital bun is widely considered a Neanderthal feature. Její homologie s „hemibunou“ pozorovanou u některých evropských anatomicky moderních lidí z období svrchního paleolitu je aktuálním problémem. Tato studie kvantitativně hodnotí stupeň konvexity týlní roviny u afrických a australských moderních lidských lebek s cílem analyzovat vztah mezi tímto rysem a některými neurokraniálními proměnnými. Do analýzy byly zahrnuty také krania neandertálců a evropských hornopaleolitických Homo sapiens. Výsledky této studie ukázaly, že u zkoumaných kranií moderních lidí existuje významný vztah mezi stupněm konvexity týlní roviny a následujícími dvěma znaky: poměrem maximální neurokraniální výšky k maximální šířce klenby a poměrem bregma-lambda chord k bregma-lambda arc. Výsledky také ukázaly, že některé lebky H. sapiens (moderní i fosilní) vykazují neandertálský tvar týlní roviny a že neurokraniální výška a tvar parietálního midsagitálního profilu má u homininů zahrnutých do této studie vliv na konvexitu týlní roviny. Tato studie naznačuje, že výskyt velké konvexity týlní roviny u neandertálců a H. sapiens je „vedlejším produktem“ vztahu mezi stejnými neurokraniálními znaky a neexistuje přesvědčivý důkaz, že neandertálská týlní buchta a podobná struktura u H. sapiens se během ontogeneze vyvíjejí stejným způsobem.