Z https://en.wikipedia.org/wiki/Information_science

Informační věda je interdisciplinární obor zabývající se především analýzou, shromažďováním, klasifikací, manipulací, ukládáním, vyhledáváním, pohybem, šířením a ochranou informací. Odborníci z praxe v rámci tohoto oboru studují aplikaci a využití znalostí v organizacích spolu s interakcí mezi lidmi, organizacemi a všemi existujícími informačními systémy s cílem vytvořit, nahradit, zlepšit nebo pochopit informační systémy. Informační věda je často (mylně) považována za obor informatiky, nicméně vznikla dříve než informatika a ve skutečnosti se jedná o široký interdisciplinární obor, který zahrnuje nejen aspekty informatiky, ale často i různé obory, jako je archivnictví, kognitivní věda, obchod, komunikace, právo, knihovnictví, muzeologie, management, matematika, filozofie, veřejná politika a společenské vědy.

Informační věda by se neměla zaměňovat s informační teorií nebo knihovnictvím. Teorie informací je studium určitého matematického pojetí informace. Informační věda jako akademická disciplína se často vyučuje v kombinaci s knihovnictvím jako knihovnictví a informační věda. Knihovnictví jako takové je obor související se šířením informací prostřednictvím knihoven s využitím principů informační vědy. Informační věda se zabývá všemi procesy a technikami vztahujícími se k životnímu cyklu informace, včetně zachycení, generování, balení, šíření, transformace, zdokonalování, přebalování, používání, uchovávání, komunikace, ochrany, prezentace atd. všemi možnými způsoby.

Základy informační vědy

Rozsah a přístup

Informační věda se zaměřuje na pochopení problémů z pohledu zúčastněných stran a následně na použití informačních a dalších technologií podle potřeby. Jinými slovy, řeší nejprve systémové problémy, nikoli jednotlivé technologie v rámci tohoto systému. V tomto ohledu lze informační vědu chápat jako reakci na technologický determinismus, tedy přesvědčení, že technologie „se vyvíjí podle vlastních zákonů, že realizuje svůj vlastní potenciál, omezený pouze dostupnými materiálními zdroji a kreativitou svých vývojářů. Musí být proto považována za autonomní systém, který řídí a v konečném důsledku prostupuje všemi ostatními subsystémy společnosti.“

Na mnoha univerzitách existují celé vysoké školy, katedry nebo školy věnované studiu informační vědy, přičemž řada vědců zabývajících se informační vědou působí v oborech, jako je komunikace, informatika, právo, knihovnictví a sociologie. Několik institucí vytvořilo I-School Caucus (viz Seznam I-Schools), ale kromě nich má komplexní informační zaměření i řada dalších.

V rámci informační vědy jsou od roku 2013 aktuální např:

• interakce člověk-počítač
• skupinový software
• sémantický web
• návrh citlivý na hodnoty
• iterativní procesy návrhu
• způsoby, jakými lidé vytvářejí, používají a vyhledávají informace

Definice informační vědy

Raná definice informační vědy (pocházející z roku 1968, kdy se Americký dokumentační institut přejmenoval na Americkou společnost pro informační vědu a technologie) uvádí:

„Informační věda je obor, který zkoumá vlastnosti a chování informací, síly řídící tok informací a prostředky zpracování informací pro jejich optimální dostupnost a použitelnost. Zabývá se souborem poznatků týkajících se vzniku, shromažďování, organizace, uchovávání, vyhledávání, interpretace, přenosu, transformace a využívání informací. Zahrnuje zkoumání reprezentace informací v přirozených i umělých systémech, používání kódů pro efektivní přenos zpráv a studium zařízení a technik zpracování informací, jako jsou počítače a jejich programovací systémy. Jedná se o interdisciplinární vědu, která vychází z oborů, jako jsou matematika, logika, lingvistika, psychologie, výpočetní technika, operační výzkum, grafické umění, komunikace, knihovnictví, management a další podobné obory, a souvisí s nimi. Má jak čistě vědeckou složku, která zkoumá předmět bez ohledu na jeho aplikaci, tak složku aplikovanou, která vyvíjí služby a produkty.“ (Borko, 1968, s. 3).

Někteří autoři používají informatiku jako synonymum pro informační vědu. To platí zejména v souvislosti s koncepcí, kterou v polovině 60. let 20. století vypracoval A. I. Michajlov a další sovětští autoři. Michajlovova škola chápala informatiku jako disciplínu související se studiem vědeckých informací. Informatiku je obtížné přesně definovat vzhledem k rychle se vyvíjející a interdisciplinární povaze oboru. V akademických programech informatiky se objevují definice závislé na povaze nástrojů používaných k získávání smysluplných informací z dat.

Regionální rozdíly a mezinárodní terminologie tento problém komplikují. Někteří lidé poznamenávají, že velká část toho, co se dnes nazývá „informatika“, se kdysi nazývala „informační věda“ – přinejmenším v oborech, jako je lékařská informatika. Například když knihovníci začali pro svou práci také používat výraz „informační věda“, objevil se termín „informatika“:

• ve Spojených státech jako reakce informatiků na odlišení jejich práce od práce knihovníků
• ve Velké Británii jako termín pro vědu o informacích, která studuje přirozené, ale i umělé nebo uměle vytvořené systémy zpracování informací

Dalším diskutovaným termínem jako synonymum pro „informační studia“ je „informační systémy“. Brian Campbell Vickery ve své knize Information Systems (1973) řadí informační systémy do oblasti IS. Ellis, Allen, & Wilson (1999) zase uvádějí bibliometrické šetření popisující vztah mezi dvěma různými obory: „

Filozofie informace

Filozofie informace (PI) studuje koncepční otázky vznikající na pomezí informatiky, informačních technologií a filozofie. Zahrnuje zkoumání konceptuální povahy a základních principů informace, včetně její dynamiky, využití a věd, jakož i vypracování a aplikaci informačně-teoretických a výpočetních metodologií na její filozofické problémy.

Ontologie

V informatice a informační vědě ontologie formálně představuje znalosti jako soubor pojmů v rámci domény a vztahy mezi těmito pojmy. Lze ji použít k uvažování o entitách v dané doméně a lze ji použít k popisu domény.

Přesněji řečeno, ontologie je model pro popis světa, který se skládá ze souboru typů, vlastností a typů vztahů. Co přesně je kolem nich uvedeno, se liší, ale jsou to základní prvky ontologie. Obecně se také očekává, že mezi skutečným světem a vlastnostmi modelu v ontologii bude existovat blízká podobnost.

Teoreticky je ontologie „formální, explicitní specifikace sdílené konceptualizace“. Ontologie vykresluje sdílený slovník a taxonomii, která modeluje doménu s definicí objektů a/nebo pojmů a jejich vlastností a vztahů.

Ontologie jsou strukturální rámce pro organizaci informací a používají se v umělé inteligenci, sémantickém webu, systémovém inženýrství, softwarovém inženýrství, biomedicínské informatice, knihovnictví, podnikových záložkách a informační architektuře jako forma reprezentace znalostí o světě nebo jeho části. Vytváření doménových ontologií je také zásadní pro definici a používání rámce podnikové architektury.

.