Večer na pobřeží Maine:

Po třech a půl měsících práce ve sklepě jsem zoufale potřeboval změnit prostředí. Nejlépe někde, kde je spousta venkovního prostoru pro turistiku a házení frisbee (ztracené umění!). Žádné davy lidí. Spousta přírody. Čerstvý vzduch.

Odpověď? Pronájem malé chaty na řídce osídleném středním pobřeží státu Maine. Výše uvedenou fotografii jsem pořídil jednoho večera z naší verandy. Rozhodně je z ní mnohem lepší výhled než z mého sklepa.

Ukázalo se, že dostat se z Bostonu na jeden z mnoha rozvětvených poloostrovů na pobřeží Maine je zajímavá studie vzdálenosti. Při pohledu z výšky v Mapách Google to vypadá, že z Bostonu do Portlandu musíte urazit pořádný kus cesty, a pak už je to jen kousek na místo na pobřeží severně od města.

Ve skutečnosti ten zdánlivě „krátký skok“ z Portlandu zabere skoro stejně času jako cesta z Bostonu do Portlandu. To lze nejlépe vysvětlit názorně:

Není to jen otázka dálnic versus vedlejších silnic. Vzdálenost, kterou musíte podél pobřeží urazit, se zvětšuje s tím, jak mapu zvětšujete – nebo se po ní skutečně vydáváte jezdit. Není to přímka, ale klikatá trasa. Je stále klikatější, když se snažíte přiblížit k okraji mezi pevninou a mořem.

Tento jev je známý jako paradox pobřeží: délka pobřeží roste, když k jeho měření používáte menší a přesnější jednotky.

Klasickým příkladem je měření pobřeží Velké Británie. Pokud jsou vašimi měrnými jednotkami kousky o délce 100 km, pak pobřeží měří přibližně 2 800 km. Pokud jej však měříte po kouscích o délce 50 km, pak celková délka vyskočí na 3 400 km – tedy o 600 km více.

Při použití menších měrných jednotek zachytíte jemná zakřivení pobřeží se stále větší přesností. A toto kličkování zvětšuje délku.

Teoreticky, pokud budete používat stále menší a menší jednotky, délka se bude zvětšovat směrem k nekonečnu. (Jedná se o variaci Zenonova paradoxu.) Je to fraktál. Benoit Mandelbrot, otec fraktální geometrie, skutečně v roce 1967 publikoval v časopise Science článek právě o tomto jevu: How Long Is the Coast of Britain? Statistical Self-Similarity and Fractional Dimension.

Prakticky vzato se ovšem hranice užitečného měření zastavuje daleko od nekonečna. Pro jízdu po pobřeží státu Maine jsou to kilometry silnice. Fraktální, subatomární zákoutí vodní hladiny jsou irelevantní pro to, jak dlouho mi trvá cesta z chaty do obchodu s potravinami. (Prostě mi to připadá jako nekonečně dlouhá cesta, zvlášť když zapomenu máslo a musím ji absolvovat dvakrát za jedno odpoledne.)

Jestliže však jdu se psem podél vodní hladiny, bohatší detailní obrys pobřeží je najednou mnohem důležitější. Chci nahlížet do zajímavých přílivových tůní a opatrně obcházet kluzké skalní výběžky. Pro tento užší a individuální zážitek má smysl přesnější navigace fraktální místní krajinou.

Jak to tedy souvisí se softwarem a martechnikou?

Naznačil bych, že existuje analogický „paradox digitálního pobřeží“. Skutečný svět je podivuhodně složitý a jemný. A platí to i o procesech, které používáme k výkonu své práce a k jednání se zákazníky za fraktálně rozmanitých okolností. Jak se snažíme modelovat a automatizovat tuto složitost v digitální oblasti, software, který používáme, se může stále více specializovat a řešit stále více výklenkových případů použití.

Stejně jako u mapování fyzického pobřeží samozřejmě existuje hranice užitečné míry přesnosti a specializace. Pohyb zákazníků na cestě od vyhlídky k nákupu byl pro většinu podniků dostatečně přesný, když se mapoval v analogických „mílích“ místo „mikrometrech“. (I když mikrokonverze jsou příkladem toho druhého.)

Vyvíjející se dynamika softwaru v cloudu však rychle posouvá hranici toho, kde je specializace aplikace „užitečná“ – tj, ekonomicky atraktivní – jak u komerčních aplikací, tak u aplikací vytvářených na míru jednotlivým podnikům.

Konkrétním důkazem tohoto jevu je poslední desetiletí expanze martech prostředí.

Mám-li vybrat jeden příklad, jsem jedním z mnoha fanoušků aplikace Descript, groovy aplikace určené pro úžasnou produkci a editaci podcastů. Jistě, už dříve jste k tomuto úkolu mohli použít jiný, méně specializovaný software (např. GarageBand). Ale Descript je v tomto specializovaném poslání mnohem lepší.

Dalo by se říct, že „sleduje digitální pobřeží“ produkce podcastů mnohem těsněji.

Chcete další příklad? Zrovna včera jsem dostal ukázku od týmu Docket, který pomáhá organizovat a vést virtuální schůzky. Je hluboce integrován se službou Zoom (ve skutečnosti v květnu vyhráli soutěž Zoom App Marketplace Competition). Je také hluboce integrován s HubSpotem (prozrazuji: vedu partnerský program HubSpotu pro aplikace). Agendy schůzek se zobrazují v uživatelském rozhraní aplikace Zoom a všechny poznámky se automaticky synchronizují se záznamy kontaktů v systému CRM společnosti HubSpot. Je to šikovné.

Jistě, mohli jste to se službou Zoom a HubSpot udělat ručně už dříve. Ale díky této integraci je tato zkušenost mnohem efektivnější a příjemnější – a přináší vyšší hodnotu v zachycených datech a koordinaci více stran, kterou automatizuje.

„Přibližuje“ – pardon – stále zajímavější fraktální digitální pobřeží spolupráce.

Mohl bych vám uvést tisíce příkladů jen v oblasti martech. Ale chápete, o co jde. Snad jen pro dokreslení se s vámi podělím o neuvěřitelnou mapu softwaru pro řízení kanálů a partnerských vztahů, kterou sestavil Jay McBain ze společnosti Forrester Research:

Jay identifikoval 159 firem v tomto vysoce specializovaném odvětví řízení marketingu a prodeje – a pak je rozdělil do sedmi ještě specializovanějších podkategorií. Dohromady představují oslovitelný softwarový trh v hodnotě 2,1 miliardy dolarů. Což upřímně řečeno není moc. Ve skutečnosti jde o to, že většina těchto společností je relativně malá. Ale jejich specializace je jejich silnou stránkou.

Čím blíže se podíváte, tím bohatší je obrys našeho digitálního pobřeží.

A příklady, o které jsem se podělil, jsou komercionalizované aplikace – lidé budující byznys na prodeji své aplikace ostatním. Rostoucí hnutí „no code“ dává stále více netechnickým osobám možnost vytvářet vlastní aplikace v úplně jiném měřítku. Tento motor tvorby hyper-specializovaných aplikací přinese lupu do každého malého úseku digitálního pobřeží.

Předpověď společnosti IDC o 500 milionech aplikací do roku 2023 není tak šílená, jak se zdá.