Britský archeolog

Sir Arthur John Evans objevil ruiny starověkého města Knossos na Krétě a s ním i vyspělou civilizaci doby bronzové, kterou nazval „minojskou“. Evans také nalezl tisíce tabulek s minojským písmem zvaným lineární A a lineární B. Když bylo rozluštěno písmo lineární B, ukázalo se, že jazyk, který zaznamenává, je ranou formou řečtiny. Objevy na Krétě vrhly světlo na období egejské civilizace, které bylo dosud známo především díky matným odrazům v mytologii klasického Řecka.

Arthur Evans se narodil 3. července 1851 v Nash Mills v hrabství Hertfordshire v Anglii. Vzdělání získal na Harrow School, Brasenose College na Oxfordské univerzitě a na univerzitě v Göttingenu. Po ukončení studia odcestoval Evans se svým bratrem Lewisem do Bosny, kde se stal svědkem rolnického povstání proti osmanské nadvládě. Později pracoval jako dopisovatel listu Manchester Guardian na Balkáně a stal se tajemníkem Britského fondu pro balkánské uprchlíky. Identifikoval mnoho starověkých římských památek v Bosně a Makedonii, včetně měst a cest. Jeho reportáže pro Guardian o událostech a poměrech na sporném Balkáně však vedly úřady k obvinění ze špionáže. Byl zatčen, uvězněn a v roce 1882 vyhoštěn.

Čtyři roky předtím se Evans oženil s Margaret Freemanovou, která byla jeho partnerkou až do své smrti v roce 1893. V letech 1884-1908 byl kurátorem oxfordského Ashmolean Museum. V roce 1902 byl zakládajícím členem Britské akademie a v roce 1909 se stal mimořádným profesorem prehistorické archeologie v Oxfordu.

Evans se začal zajímat o Krétu poté, co viděl starověké mince a vyřezávané pečetě z ostrova. Po své první cestě v roce 1894 publikoval krétské piktogramy a prafenické písmo a navrhl, že předklasická mykénská civilizace řecké pevniny vznikla na Krétě. V roce 1899 zakoupil pro účely vykopávek pozemky na ostrově, včetně lokality Knossos.

Ostrov Kréta má strategickou polohu u výběžku řecké pevniny. Přibližně od doby před 4 000 lety byla hlavní námořní a obchodní velmocí v Egejském moři. Řecká legenda vypráví o krétském králi Mínosovi, v jehož palácovém areálu se nacházel labyrint, v němž prý sídlilo zvíře zvané Minotaurus. Minotaurus byl popisován jako děsivé stvoření, které bylo od pasu nahoru býkem a od pasu dolů člověkem, a nakonec ho zabil řecký hrdina Théseus. Tato legenda mohla být alegorickým popisem pádu minojské civilizace kolem roku 1450 př. n. l. po výbuchu sopky na nedalekém ostrově.

Již rok po zahájení vykopávek v Knóssu odhalil Evans ruiny paláce. Jeho areál o rozloze více než pěti akrů byl uspořádán do složitého systému, který připomínal labyrint legendárního Minotaura. To Evanse přimělo k tomu, aby pro tuto starověkou civilizaci vymyslel název „minojská“. Pod minojskou vrstvou našel ještě starší osídlení z období neolitu. Evans byl v roce 1911 povýšen do rytířského stavu. S výjimkou přestávky po dobu první světové války pokračoval Evans ve vykopávkách v Knóssu až do roku 1935, kdy mu bylo 84 let. Svou práci tam popsal v knize The Palace of Minos (4 svazky, 1921-1936).

Ačkoli Evans doufal, že se mu podaří rozluštit tři písma nalezená v Knóssu – piktografické písmo a dvě formy písma zvané lineární A a lineární B -, nepodařilo se mu to. Jeho přednáška v Anglii v roce 1936 však zaujala Michaela Ventrise (1922-1956), který nakonec rozluštil lineární písmo B. Evans zemřel 11. července 1941 v Youlbury nedaleko Oxfordu. Jeho výzkum v Knóssu převzala Britská archeologická škola a pokračuje v něm dodnes.

SHERRI CHASIN CALVO

.