K redakci:
Leserův-Trélatův příznak je vzácné kožní onemocnění charakterizované náhlým výskytem seboroických keratóz, jejichž počet a velikost se rychle zvětšují během několika týdnů až měsíců. Byl zaznamenán souběžný výskyt s velkým počtem malignit, zejména s adenokarcinomem a lymfomem. Prezentujeme případ Leserova-Trélatova příznaku, který nebyl spojen se základní malignitou.
Na naši dermatologickou ambulanci byl přijat 44letý muž se serpigem na krku, které se v posledním měsíci rychle zvětšovalo. Jeho anamnéza a rodinná anamnéza byly bez pozoruhodností. Dermatologické vyšetření odhalilo na krku četné 3 až 4mm hnědé a mírně verukózní papuly (obr. 1). Punkční biopsie léze prokázala akantózu převážně bazaloidních buněk, papilomatózu a hyperkeratózu, jakož i přítomnost charakteristických rohových cyst (obrázek 2). Byl vyšetřen na možnou základní vnitřní malignitu. Funkční testy jater a ledvin, počet elektrolytů, elektroforéza bílkovin a testy plné krve a moči byly v referenčním rozmezí. Rentgenové vyšetření hrudníku a ultrazvuk břicha neodhalily žádné známky patologie. Sedimentace erytrocytů byla 20 mm/h (referenční rozmezí 0-20 mm/h) a testy na hepatitidu, virus lidského imunodeficitu a syfilis byly negativní. Počítačová tomografie břicha, lebky a hrudníku neodhalila žádné abnormality. Otolaryngologická vyšetření byla rovněž negativní. Další endoskopické analýzy, ezofagogastroduodenoskopie a kolonoskopie neodhalily žádné abnormality. Při jednoročním sledování zůstala seboroická keratóza beze změny. Zůstal v dobrém zdravotním stavu bez specifických příznaků nebo symptomů svědčících pro základní malignitu.
Figure 1. Náhlý výskyt mnohočetných seboroických keratóz na krku.
Obrázek 2. Výrazná akantóza na krku. Výrazná akantóza převážně bazaloidních buněk, papilomatóza a hyperkeratóza, jakož i charakteristické rohové cysty (H&E, původní zvětšení ×40).
Paraneoplastické syndromy jsou spojeny s malignitou, ale probíhají bez souvislosti s primárním nádorem nebo metastázami a tvoří skupinu klinických projevů. Charakteristický průběh paraneoplastických syndromů vykazuje paralelnost s progresí nádoru. Mechanismus, který je základem vývoje, není znám, i když se předpokládá působení bioaktivních látek, které vyvolávají reakce v nádoru, jako jsou polypeptidové hormony, hormonům podobné peptidy, protilátky nebo imunitní komplexy a cytokiny nebo růstové faktory.1
Ačkoli se pro Leserův-Trélatův příznak běžně používá termín paraneoplastický syndrom, nepovažujeme jej za přesný. Jak uvedli Fink et al2 a Schwengle et al3 , možnost náhodného souběhu je vysoká. Prokázání paralelního průběhu malignity s paraneoplastickou dermatózou vyžaduje, aby při vyléčení nádoru došlo také k útlumu paraneoplastického syndromu.4 Ten by se pak měl znovu objevit při recidivě nádoru nebo metastázách, což se v mnoha kazuistikách v literatuře neprojevilo.3 Regrese onemocnění byla pozorována pouze v 1 ze 3 případů seboroické keratózy po léčbě primárního nádoru.5
U pacientů s maligním onemocněním je náhlý nárůst seboroické keratózy založen výhradně na subjektivním hodnocení pacienta, které nemusí být spolehlivé. Schwengle et al3 uvedli, že toto náhlé zvýšení může souviset s úrovní informovanosti pacienta, kterému byla diagnostikována rakovina. Bräuer et al6 uvedli, že žádná věrohodná definice nerozlišuje mezi eruptivní a běžnou seboroickou keratózou.
V důsledku toho jsou výsledky týkající se vztahu mezi malignitou a Leser-Trélatovým příznakem rozporuplné a žádný silný důkaz nepodporuje přítomnost tohoto příznaku. Pouze kazuistiky naznačují, že Leser-Trélatovo znamení doprovází malignitu. Studie zkoumající jeho etiopatogenezi neodhalily látku, která by byla uvolněna z nádoru nebo jako reakce na něj.
Domníváme se, že přítomnost eruptivní seboroické keratózy nevyžaduje vyšetření na základní vnitřní malignitu.