Lenin

Brzy po smrti bylo Leninovo tělo nabalzamováno a umístěno na Rudém náměstí v Moskvě. Jeho příznivci ve snaze vytvořit kult osobnosti podávali přehnané zprávy o jeho vůdcovství, z nichž mnohé byly historiky vyvráceny.

Ačkoli lze Lenina s oblibou označovat za otce sovětského Ruska, často je obviňován z toho, že připravil půdu pro Stalinovy kampaně nucených prací a masového vraždění. Během revoluce Lenin věznil a vyháněl své odpůrce, svou zemědělskou politikou způsobil rozsáhlý hladomor a do táborů nucených prací nahnal mimo jiné tisíce rolníků.

Leninovy myšlenky rovnosti nemohou převážit jeho despotické chování.

Stalin

Krátce před svou smrtí vyzval Lenin Stalina k odvolání z funkce kvůli rostoucí popularitě jak v komunistické straně, tak mezi ruskou veřejností.
Stalinovi se podařilo udržet si pozici stranického tajemníka a po Leninově smrti se dostal do autokratického vedení.

Stalinův režim je zaznamenán jako jeden z nejkrvavějších v historii. Miliony lidí byly zabity v důsledku čistek, hladomoru a nucených prací. Stalinovy činy byly často označovány za genocidu/zločiny proti lidskosti. Dokonce se uvádí, že počet obětí Stalinova režimu převyšuje počet obětí způsobených brutalitou nacistického režimu.

Politický význam: Rusko a následná výzva kapitalismu

Západ byl z nového vývoje v Sovětském svazu, největší zemi světa, nervózní. Sovětská ideologie komunismu totiž představovala přímou hrozbu pro západní demokracii a kapitalismus.

Stalin byl vnímán jako despota, který hodlá dosáhnout světové moci a ideologické nadvlády. Navzdory tomuto nepřátelství byli Sověti za druhé světové války nuceni bojovat se Spojenci v čele s Velkou Británií a později Spojenými státy americkými (USA) proti společnému nepříteli, Němcům. Během této války převzali Sověti a Američané od Británie a západní Evropy vládu nad světem a vypracovali se na velmoci.

Když válka skončila a jejich společní nepřátelé byli poraženi, dva nejsilnější národy světa se zapletly do tvrdého boje o moc, který trval více než 40 let a hrozil zničením celé planety. Byl znám jako studená válka a v letech 1947-1990 se do něj tak či onak zapojily země celého světa, jejichž vlády byly nuceny vybrat si stranu buď pro, nebo proti komunismu a Sovětskému svazu.

Zevnitř byl Sovětský svaz utlačovatelský stát, který nesplnil svůj slib, že bude řízen masami. Ve skutečnosti byla bolševická neboli ruská komunistická strana totalitním režimem, který chtěl ovládat veřejný i soukromý život všech svých poddaných.

V roce 1990 komunismus v Rusku padl a Sovětský svaz se rozpadl. Dnes jsou státy bývalého Sovětského svazu nezávislé, ale tvoří součást Společenství nezávislých států. Státy, které jsou dodnes komunistické, jsou Čína, Kuba a Severní Korea.