Delfíni skákaví jsou všichni jedinci. Každý z nich se dorozumívá jedinečným pískáním a vědci se nyní na tyto odlišné zvuky naladili, aby pomohli chránit tento tolik oblíbený druh.

Vědci z Edith Cowan University (ECU) a Curtin University v Austrálii používají ke sledování delfíních společenství místo zraku zvuk. V rámci studie sledovali delfíny skákavé žijící v západoaustralské řece Swan River, aby zjistili, zda lze jedinečné pískání přiřadit jednotlivým jedincům. Bylo to poprvé, co byl v této oblasti vyzkoušen pokus o akustické sledování, a než skončili, bylo k fotografiím delfínů přiřazeno více než 500 pískání.

Profesorka Christine Erbeová z Curtinské univerzity říká pro Euronews Living: „Pískání je jako jméno pro jedince.“ „Pískání je jako jméno pro jedince,“ říká profesorka. Každý jednotlivý delfín „má jedinečné charakteristické pískání, které vydává, když je izolován od skupiny, aby se zvířata mohla opět najít. Jsou to takové kontaktní hovory.“

„Delfíni jsou společenští tvorové a velmi často se vyskytují ve skupinách, což činí proces přiřazování pískání konkrétním jedincům velmi náročným,“ říká.

Pomocí ručních hydrofónů rozmístěných přes bok mola malého plavidla v hloubce 1,5 m byli vědci schopni slyšet delfíny komunikující na vysoké frekvenci. Výsledkem bylo, že „většina typů pískání byla zúžena na okruh možných delfínů, kteří jej mohli vydávat,“ pokračuje Christine.

Tyto výsledky by mohly mít významný dopad na ochranu delfínů v celosvětovém měřítku, potvrdil výzkumník ECU docent Chandra Salgado. Podle ní se dosud vědci na celém světě při sledování jednotlivých delfínů spoléhali na „pracné a nákladné vizuální průzkumy na lodích.“

Studie vycházela z údajů z předchozích výzkumných cest v posledních letech. Výsledky byly získány porovnáním recyklovaných dat ze dvou nezávislých studií, jedné na základě fotoidentifikace, druhé na základě podvodního zvuku, aby se zjistila korelace. „Doslova jsme procházeli naše databáze a hledali dny, kdy jsme měli současně fotografie delfínů a podvodní nahrávky,“ říká Christine. „Naším dalším cílem bude zúžit to na jednotlivce.“

Jaký je delfín skákavý?“

Delfín skákavý je známý tím, že je mimořádně inteligentní a charismatický – jeho zakřivená tlama působí dojmem přátelského, permanentního úsměvu. Jejich průměrná délka života je 45 až 50 let, měří 10 až 14 stop a váží přibližně 1 100 kg.

V přírodě mohou podle National Geographic dosahovat rychlosti přes 18 mil za hodinu a na hladinu se vynořují zhruba dvakrát až třikrát za minutu. Díky tomu, že se pohybují tak rychle, je obtížné je vystopovat.

„Delfíni jsou společenská zvířata a hlasové projevy, jaké zkoumá tato studie, slouží jako důležitá forma komunikace mezi zvířaty i jako důležitý nástroj při lovu a krmení,“ říká Lucy Babeyová, vedoucí vědeckého oddělení & ochrany přírody v charitativní organizaci ORCA zabývající se ochranou velryb a kosatek. Dodává, že „poznání těchto zvířat prostřednictvím studií, jako je tato, nám pomůže chránit druhy, které čelí většímu množství hrozeb než kdykoli v historii.“

Jsou delfíni ohroženi změnou klimatu?

Delfíni jsou ohroženi komerčním lovem jiných druhů, například tuňáků, a mohou se zamotat do sítí a jiných rybářských zařízení. Podle Dannyho Grovese, mluvčího organizace Whale and Dolphin Conservation (WDC), mezi lidské činnosti, které mohou ovlivnit jejich každodenní život, patří „podmořský hluk způsobený lodní dopravou, těžbou ropy a plynu, vojenskou činností a znečištěním způsobeným člověkem“.

Změny klimatu mohou ovlivnit schopnost delfínů přežít také tím, že „mění rozmístění jejich kořisti, protože se mění preferovaná teplota vody, což zase může změnit rozmístění delfínů. Pomocí akustických dat můžeme delfíny sledovat, a tak v průběhu času můžeme pochopit i tyto měnící se potřeby s tím, jak se mění klima,“ vysvětluje.

„Právě teď však musí být dobrý čas být divokou velrybou nebo delfínem a plavat po oceánu,“ uzavírá Danny. „Zatímco my jsme zavření, oni si budou znovu dobývat své území.“