Všichni jsme to zažili; někdo se chová způsobem, který nás popouzí. Někdy se zachytíme dřív, než vnitřně nebo navenek vyrazíme, jindy vyrazíme a jsme odkázáni na to, abychom sbírali kousky. Jak se tedy můžeme připravit na to, až v sobě příště ucítíme bublající žhavou červenou lávu?“
Zdá se, že nezáleží na tom, jaká je současná výzva; nevyhnutelně se zdá, že vede zpět k našim vlastním spouštěčům. Je to to poslední místo, kam se chceme podívat. Proč? Protože to znamená nahlédnout do toho zrcadla, do kterého není vždycky příjemné se dívat.
Se zrcadlem je to tak, že čím více začínáme vidět to, co v něm skutečně je, tím méně nás to táhne dívat se do toho zkresleného, které nám nastavují druzí. Tento druh práce nás nakonec osvobodí a posílí ze sevření názorů druhých lidí.
Tady je niternou realitou vztahů: lidé soudí druhé ve snaze cítit se méně mizerně sami se sebou (Brown, 2013). Ve vztahu tak každý z nás nastavuje druhému legrační zrcadlo, které odráží zkreslený pohled na jeho vlastní realitu. Jejich perspektiva byla utvářena jejich minulými zkušenostmi a aktuálním rozpoložením. Můžeme si vybrat, zda se do tohoto zrcadla budeme dívat a považovat ho za přesný odraz sebe sama, nebo si můžeme připomenout, že se máme dívat do svého vlastního zrcadla.
Tady to začíná být opravdu zamotané. Pokud jsme se nepodívali do vlastního zrcadla a neopravili své zkreslení, vytváříme pak dvojí zkreslení. Máme svůj vlastní negativní a pozitivní rámec neboli příběhy, které jsme si o sobě vytvořili. Pokud nastavujete své pokřivené zrcadlo jejich pokřivenému zrcadlu, pak se opravdu zaseknete v zrcadlovém efektu!
Příště, až se budete cítit vyvoláni někým jiným, zkuste se zastavit, provést kontrolu reality a zeptat se sami sebe, jaký byste chtěli mít výsledek:
3 kroky k uvolnění svého úsudku:
- Zastavte se a všimněte si, zda jste uvízli v zrcadlovém efektu.
- Podívejte se do svého vlastního zrcadla a zjistěte, zda v něm není společná pravda. Pokud ano, pak vás možná čeká introspektivní práce. Pokud ne, můžete zjistit, jak je jejich zrcadlo zkreslené, a podle toho upravit svou reakci (více o tom, jak přijít na to, jak zvládat náročné vztahy, najdete v článku „Jaké vztahy chcete živit a které chcete vyhladovět?“
- Poté, co zhodnotíte svou osobní pravdu, se zeptejte sami sebe, jaký byste chtěli mít výsledek. V závislosti na tom, o jak blízký vztah se jedná, můžete zranitelnou autenticitu využít k posílení vztahu. Pokud se s danou osobou nechcete sblížit, můžete se cítit dobře, když ji prostě necháte se soucitem odejít, když uvidíte její nejistotu a potřebu shazovat druhé ve snaze pozvednout sebe sama.
V některých případech může být zvládání konfliktů náročnější než v jiných, a to vzhledem k povaze vztahu (práce, rodina, společné skupiny atd.). Nejsem příznivcem tolerování zlého nebo urážlivého chování, ale někdy je nejlepší, co můžeme udělat, přinést autentický soucit a pak odejít.
Ať už se jedná o jakoukoli situaci, čím čistší bude vaše zrcadlo, tím příjemněji se budete cítit a tím hladší bude průběh řešení.
Ať už se jedná o jakoukoli situaci, čím čistší bude vaše zrcadlo, tím příjemněji se budete cítit a tím hladší bude průběh řešení.