Ve 20 letech od doby, kdy se ve filmu Jurský park objevily fantazie o tom, jak by bylo možné naklonovat dinosaury z krve nalezené v dávných komárech zachycených v jantaru, se sběratelé zkamenělin pustili do hledání podobného exempláře. V průběhu let několik různých skupin vědců tvrdilo, že našli zkamenělého komára s dávnou krví zachycenou v jeho břiše, ale u každého z objevů těchto týmů se zase ukázalo, že šlo o omyl nebo kontaminaci.

Dnes bylo oznámeno, že takový exemplář konečně máme – komára s krví, který se zachoval v břidlicové hornině asi 46 milionů let v severozápadní Montaně. Co je na tomto objevu nejúžasnější? Před třemi desetiletími ho objevil amatérský lovec zkamenělin – postgraduální student geologie Kurt Constenius -, pak ho nechal ležet ve sklepě a teprve nedávno ho poznal biochemik v důchodu Dale Greenwalt, který pracuje na sběru zkamenělin na západě USA pro Smithsonovo přírodovědné muzeum.

Vzorek, popsaný v článku, který Greenwalt spolu s muzejníky a entomologem Ralphem Harbachem dnes publikoval v Proceedings of the National Academy of Sciences, je uvězněn v kameni, nikoli v jantaru, a (bohužel pro nadšence Jurského parku) není dost starý na to, aby byl naplněn dinosauří krví. Je to však poprvé, co jsme našli zkamenělého komára s krví v břiše.

Původně byl exemplář ve skále vykopán někdy na počátku 80. let, kdy Constenius, tehdy studující magisterský obor geologie na Arizonské univerzitě, našel stovky zkamenělého hmyzu během víkendových lovů zkamenělin se svými rodiči v Kishenehnské formaci v severozápadní Montaně poblíž národního parku Glacier. V následujících letech nechali zkameněliny ležet v krabicích ve sklepě ve Whitefish v Montaně a většinou na ně zapomněli.

V roce 2006 začal Greenwalt pracovat jako dobrovolník v muzeu a katalogizoval vzorky pro paleobiologické oddělení. V roce 2008 se pustil do vlastního projektu, kdy každé léto sbíral zkameněliny z Kishenehnu, částečně proto, že si v učebnici evoluce hmyzu přečetl letmou zmínku o Consteniových objevech, které nikdy nebyly důkladně popsány ve vědecké literatuře.

V průběhu let Greenwalt nasbíral tisíce exemplářů ze 14 různých řádů hmyzu. Místo sběru je odlehlé – musí splavovat řeku Flathead River, která protéká podél hranice parku, až k místu, kde se řeka zařízla do vrstev horniny Kishenehnské formace, která obsahuje břidlice, jež tvořily dno jezera v epoše eocénu, asi před 46 miliony let.

„Je to fantastické naleziště fosilního hmyzu, pravděpodobně jedno z nejlepších na světě,“ říká s tím, že vzácná kombinace okolností – tenké vrstvy jemnozrnných sedimentů a nedostatek kyslíku – vedla k „ohromujícímu stupni zachování“. Při práci tam učinil řadu významných nálezů a nasbíral exempláře, které vedly k popisu dvou nových druhů hmyzu (pdf).

Poté, co se Greenwalt setkal s rodinou Consteniových ve Whitefish a popsal jim svou práci, rozhodli se věnovat svou sbírku zkamenělin muzeu. Když začal katalogizovat krabice se zkamenělinami a narazil na tento konkrétní exemplář, „okamžitě jsem si ho všiml – bylo zřejmé, že je jiný,“ říká. Měl podezření, že tmavě neprůhledné břicho komára, zachycené v tenkém kousku břidlice, by mohlo obsahovat krev starou 46 milionů let.

Pracovníci muzejní laboratoře mineralogie použili k bližšímu prozkoumání vzorku řadu technik, včetně energeticky disperzní rentgenové spektroskopie. „První věc, kterou jsme zjistili, je, že břicho je prostě plné železa, což je to, co byste očekávali od krve,“ říká Greenwalt. Analýza pomocí hmotnostního spektrometru sekundárních iontů navíc odhalila přítomnost hemu, sloučeniny, která dává červeným krvinkám charakteristickou barvu a umožňuje jim přenášet kyslík po celém těle. Další testy, které ukázaly nepřítomnost těchto sloučenin na jiných místech fosilie.

Zjištění slouží jako definitivní důkaz, že se uvnitř hmyzu zachovala krev. V tuto chvíli však vědci nemají možnost zjistit, jakého tvora zkamenělá krev vyplňuje břicho komára. To proto, že DNA degraduje příliš rychle na to, aby mohla přežít 46 milionů let uvězněná v kameni (nebo třeba v jantaru). Nedávný výzkum zjistil, že její poločas rozpadu je zhruba 521 let, a to i za ideálních podmínek.

To znamená, že i kdybychom nějakým zázrakem měli nějakou DNA dávného tvora, v současnosti existuje spousta technických problémů, které brání tomu, aby se klonování podobné tomu v Jurském parku stalo skutečností. Sestavení celého genomu z fragmentů DNA vyžaduje, abychom měli představu o tom, jak vypadá celý genom (což v tomto případě nemáme), a jeho přeměna v živého, dýchajícího živočicha by vyžadovala vložení této DNA do vajíčka žijícího druhu velmi blízce příbuzného záhadnému tvorovi, kterého vůbec neznáme.

Takže bohužel žádný vzkříšený dávný tvor se díky tomuto novému objevu nebude volně potulovat. Přesto je nález vědecky významný, protože pomáhá vědcům lépe pochopit evoluci krvežíznivého hmyzu. Dříve byl nejblíže krví se živícímu komárovi, kterého vědci našli, komár se zbytky parazita malárie uvnitř břicha (pdf). Ten sice poskytuje nepřímý důkaz, že se komáři krví živili již před 15-20 miliony let, tento nový objev však představuje nejstarší přímý důkaz krvežíznivého chování. Poprvé také ukazuje, že biologické molekuly, jako je hem, mohou přežít jako součást fosilního záznamu.