Definice

Účel

Popis

Zdroje

Definice

Výživové poradenství je průběžný proces, při kterém zdravotnický pracovník, obvykle registrovaný dietolog, pracuje s jednotlivcem, aby posoudil jeho obvyklý příjem stravy a určil oblasti, kde je třeba změny. Výživový poradce poskytuje informace, vzdělávací materiály, podporu a následnou péči, aby pomohl jedinci provést a udržet potřebné změny ve stravování.

Cíl

Cílem výživového poradenství je pomoci člověku provést a udržet změny ve stravování. U osoby s duševní poruchou může být změna stravování potřebná k podpoře zdravějšího stravování, k přijetí léčebné diety nebo k zamezení interakcí mezi živinami a léky. Výživové poradenství je nedílnou součástí léčby osob s poruchami příjmu potravy nebo chemickými závislostmi. Osoby užívající některé léky, například inhibitory monoaminooxidázy, které se používají k léčbě deprese a úzkostných poruch , musí dodržovat dietu s kontrolovaným obsahem tyraminu, aby nedocházelo k interakci stravy s jejich léky. Mnoho léků užívaných k léčbě duševních poruch může způsobovat přibývání nebo ubývání na váze, takže osoby užívající tyto léky mohou mít rovněž prospěch z výživového poradenství.

Výživový poradce a jedinec společně posuzují současné stravovací návyky a identifikují oblasti, kde je třeba změny. Registrovaní dietologové splnili určité standardy vzdělání a zkušeností a jsou dobře kvalifikovaní pro poskytování výživového poradenství, ale výživové poradenství poskytují také zdravotní sestry, lékaři a zdravotní pedagogové.

Popis

Ohodnocení stravovacích návyků

Výživové poradenství obvykle začíná rozhovorem, při kterém se poradce ptá na typický příjem potravy dané osoby. Výživoví poradci používají k posouzení typického příjmu potravy různé metody.

Metoda 24hodinového vzpomínání je výpis všech potravin a nápojů, které osoba zkonzumovala během předchozích 24 hodin. Výživový poradce může požádat osobu, aby si vzpomněla na první věc, kterou snědla nebo vypila předchozí ráno. Poté poradce zaznamená odhadované množství všech potravin a nápojů, které osoba zkonzumovala po zbytek dne. Vzpomínka na 24hodinovou konzumaci potravin může sloužit k odhadu příjmu energie a živin. Lidé však mají tendenci příjem některých potravin nadhodnocovat nebo podhodnocovat a příjem potravin v jednom dni nemusí přesně představovat typický příjem potravin.

Dotazník o frekvenci jídla může někdy poskytnout přesnější obraz o stylových stravovacích návycích osoby. Výživový poradce se může klienta zeptat, jak často konzumuje určité skupiny potravin. Poradce se může například zeptat, kolik porcí mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, obilovin a cereálií, masa nebo tuků zkonzumuje za typický den, týden nebo měsíc.

Při posuzování příjmu potravy jsou užitečné také denní záznamy o jídle. Jedinec si vede písemné záznamy o množství všech potravin a nápojů zkonzumovaných za dané období. Výživový poradce pak může záznamy o jídle použít k analýze skutečného příjmu energie a živin. Často se používají třídenní záznamy o jídle vedené během dvou pracovních dnů a jednoho víkendového dne.

Ohodnocení tělesné hmotnosti

Výživový poradce může posoudit tělesnou hmotnost jedince porovnáním jeho hmotnosti s různými tabulkami poměru hmotnosti a výšky. Hrubým pravidlem pro určení ideální tělesné hmotnosti ženy je připočítat 100 liber (45 kg) na prvních 5 stop (1,5 m) výšky plus 5 liber (2,3 kg) na každý další centimetr. Muži mají povoleno 106 liber (48 kg) na prvních 5 stop (1,5 m) výšky plus 6 liber (2,7 kg) na každý další centimetr. Tento návod však nezohledňuje velikost postavy.

Index tělesné hmotnosti neboli BMI je dalším ukazatelem používaným k hodnocení tělesné hmotnosti. BMI se vypočítá jako podíl hmotnosti v kilogramech a výšky v metrech čtverečních. BMI 20 až 25 se považuje za normální hmotnost, BMI nižší než 20 se považuje za podváhu a BMI vyšší než 25 se považuje za nadváhu.

Identifikace potřebných změn

Počáteční hodnocení stravy a rozhovor poskytují základ pro identifikaci chování, které je třeba změnit. Někdy má osoba již dobrou představu o tom, jaké změny ve stravování potřebuje, ale může potřebovat pomoc při provádění změn. Jindy může výživový poradce pomoci poučit osobu o zdravotních účincích různých dietních rozhodnutí. Výživový poradce a klient společně identifikují oblasti, ve kterých je třeba provést změny, stanoví priority změn a řeší problém, jak změny provést.

Změna stravování je postupný proces. Jedinec může v prvních týdnech začít s jednou nebo dvěma jednoduššími změnami v jídelníčku a během několika týdnů nebo měsíců postupně provádět další nebo náročnější změny. Snadnou změnou pro člověka může být například přechod z 2% mléka na odstředěné nebo to, že si ráno udělá čas na rychlý jogurt nebo müsli tyčinku, místo aby vynechal snídani. Obtížnější změnou může být naučit se nahradit výběr masa s vysokým obsahem tuku libovějším masem nebo zařadit denně více porcí zeleniny.

Při provádění změn ve stravování je třeba pečlivě zvážit situaci a zázemí každého jednotlivce. Mezi faktory, které ovlivňují rozhodování o jídle, patří etnický původ jedince, náboženství, příslušnost ke skupině, socioekonomický status a pohled na svět.

Identifikace překážek změny

Po určení potřebných změn se klient a výživový poradce zamyslí nad možnými problémy, které mohou nastat. Změna stravovacího chování může například znamenat zapojení ostatních, nákup jiných potravin, plánování společenských akcí dopředu nebo nošení speciálních potravin do práce. Mezi běžné překážky změny stravovacích návyků patří:

• nepohodlnost
• společenských setkání
• potravinové preference
• nedostatek znalostí nebo času
• náklady

Stanovení cílů

Výživový poradce a klient společně stanoví cíle zaměřené na chování. Cíle by se měly zaměřit na chování potřebné k dosažení požadované změny stravování, nikoli na absolutní hodnotu, jako je dosažení určité tělesné hmotnosti. Například u osoby, která se snaží zabránit přibývání na váze v souvislosti s užíváním určitých léků, může být jejím cílem zvýšit množství denně konzumovaného ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků. Takové změny by pomohly zabránit přibývání na váze a zároveň by kladly důraz spíše na potřebné chování než na skutečnou hmotnost.

Nalezení podpory

Rodinným příslušníkům se doporučuje, aby se spolu s klientem účastnili poradenských sezení o výživě, zejména pokud se podílejí na výběru a přípravě jídla. Přestože si člověk musí sám vybírat potraviny a převzít odpovědnost za změny ve stravování, podpora a pochopení ze strany rodiny a přátel zvyšuje pravděpodobnost úspěchu.

Udržení změn

Problém pro klienta v oblasti výživy nespočívá v provedení počátečních změn ve stravování, ale v jejich dlouhodobém udržení. K udržení stravovacích změn může člověku pomoci sebekontrola, realistická očekávání a průběžné sledování.

Sebekontrola zahrnuje pravidelnou kontrolu stravovacích návyků v porovnání s požadovanými cíli a sledování stravovacího chování. Vedení potravinového deníku na denní nebo pravidelné bázi pomáhá jedinci lépe si uvědomit své stravovací chování a poskytuje připravený nástroj k analýze stravovacích návyků. Někdy lze použít zjednodušený kontrolní seznam k zajištění dostatečného příjmu různých skupin potravin.

KLÍČOVÉ TERMÍNY

Index tělesné hmotnosti neboli BMI -Míra tělesného tuku, která se vypočítá jako podíl hmotnosti v kilogramech a čtverce výšky v metrech.

Dotazník frekvence stravování -Výpis toho, jak často člověk konzumuje potraviny z určitých skupin potravin v daném časovém období.

Registrovaný dietolog -Osoba, která splnila určité standardy vzdělání a zkušeností a je dobře kvalifikovaná pro poskytování výživového poradenství.

Dvacetičtyřhodinový vzpomínkový dotazník -Výpis druhu a množství všech potravin a nápojů, které osoba zkonzumovala za 24 hodin.

Individuální osoby a výživoví poradci by neměli očekávat dokonalé dodržování diety – k pokleskům nevyhnutelně dochází. Cílem je zabránit tomu, aby se z malých uklouznutí, jako je snědení několika sušenek navíc, stala velká uklouznutí, jako je úplné upuštění od změny jídelníčku. Poradce může klientovi pomoci identifikovat situace, které mohou vést k relapsu, a předem naplánovat způsoby, jak tyto situace zvládnout.

Poradenství v oblasti výživy je trvalý proces, který může trvat měsíce nebo roky. Při následných sezeních výživového poradenství jednotlivec a poradce společně analyzují záznamy o jídle a řeší problémy s chováním, které je obzvláště obtížné změnit. Následné poradenství také umožňuje přehodnotit cíle a strategie k jejich dosažení.

Viz takéDiets; Nutrition and mental health.

Resources

BOOKS

American Dietetic Association and Dietitians of Canada. Příručka klinické dietetiky. Šesté vydání. Chicago, Illinois: American Dietetic Association, 2000.

Hammond, Kathleen A., M.S., R.D. „Dietní a klinické hodnocení“. In Krause’s Food Nutrition, and Diet Therapy, written by L. Kathleen Mahan, M.S., R.D. and Sylvia Escott-Stump, M.A., R.D. Philadelphia: W.B. Saunders Company, 2000.

Scarlet, Sue. „Dietary Counseling.“ In Essentials of Human Nutrition. Napsali Jim Mann, Ph.D. a A. Stewart Truswell, Ph.D. Oxford: Oxford University Press, 1998.

Mitchell, Mary Kay, Ph.D. Nutrition Across the Life Span. Philadelphia: W. B. Saunders Company, 1997.

PERIODICALS

Harris-Davis, E., and B. Haughton. „Model pro kompetence multikulturního výživového poradenství“. Journal of the American Dietetic Association 100 (2000):1178-85.

ORGANIZACE

American Dietetic Association. 216 West Jackson Boulevard, Chicago, IL 60606-6995. <http://www.eatright.org>

Nancy Gustafson, M.S., R.D., F.A.D.A., E.L.S.

.