Chordata Mammalia Carnivora Phocidae . Cystophora cristata
Popis & Chování
Tuleň kapucínský, Cystophora cristata (Erxleben, 1777), též Cystophora borealis, Phoca cristata, jsou pojmenováni podle velkého elastického vaku, který se jim táhne od nosu až k čelu a který se u dospělých samců rozšiřuje ve velkou balónovitou kouli. Tuleni kapucínští mají černý obličej a modrošedou srst se vzory tmavých skvrn. Dospělí samci měří v průměru 2,5-3 m na délku a váží asi 300-400 kg. Dospělé samice jsou menší, měří v průměru 2-2,4 m na délku a váží asi 160-230 kg. Tuleň kapucínský se dokáže opakovaně potápět do hloubky více než 1 000 m po dobu delší než 50 minut. Délka života lachtana kapucínského je 30-35 let.
Lachtani kapucínští jsou ve srovnání s jinými druhy tuleňů velmi agresivní. Dospělí samci projevují svou agresivitu nafukováním své „kapuce“ (balónkovité koule na obličeji), která může narůst až do dvojnásobné velikosti fotbalového míče. Kukla je rozšíření nosní dutiny, které vzniká přibližně ve 4 letech věku. Když je kukla nafouknutá, tvoří na hlavě balón, když je vyfouknutá, visí před horním rtem. Samci mají také nafukovací nosní membránu, která se z jedné nosní dírky rozšiřuje jako červený balónek, který při zatřesení „cinká“. Kukla a blána slouží k projevům agrese při ohrožení a jako varování v období rozmnožování.
Světový areál &Prostředí
síť GBIF Mapa rozšíření OBIS AquaMaps
Tuleň kapucínský se vyskytuje v hlubokých vodách na dalekém severu Atlantického oceánu. Tento druh se vyskytuje od Špicberků na východě po Záliv svatého Vavřince na západě. Na ledovém příkrovu se vyskytují čtyři odlišné populace: (i) u ostrova Jan Mayen, (ii) u Labradoru a severovýchodního Newfoundlandu, (iii) v Zálivu svatého Vavřince a (iv) v Davisově průlivu. Celková populace tuleňů kapucínských se v současnosti odhaduje na 650 000 jedinců, z toho 250 000 v populaci Jan Mayen a 400 000 v severozápadním Atlantiku. Jedná se o vysoce stěhovavý druh, o němž je známo, že putuje na velké vzdálenosti až na západ Aljašky a na jih ke Kanárským ostrovům a karibskému ostrovu Guadeloupe.
Po skončení období rozmnožování, obvykle od dubna do června, se tito tuleni vydávají na velké vzdálenosti za potravou. V červnu až srpnu se znovu setkávají na ledě, aby se vylíhli, načež se rozptýlí za potravou, dokud koncem zimy nezačne období rozmnožování. Migrační pohyby nejsou dosud dobře zdokumentovány, nicméně se zdá, že populace v severozápadním Atlantiku se líhnou u východního pobřeží Grónska v Dánském průlivu a poté cestují na sever. Vyskytují se také podél pobřeží západního Grónska. Zdá se, že jedinci z populace Jan Mayen se líhnou na dvou místech severně od hnízdní oblasti a poté se rozptylují za potravou na Špicberky, Island, Norsko a Faerské ostrovy. Předpokládá se, že populace ze severozápadního Atlantiku zimují ve vodách u Newfoundlandu.
Potravní chování (ekologie)
Tuleň kapucínský, Cystophora cristata, se živí v hlubokých vodách potápěním do hloubky 100-600 m. Jeho strava se regionálně liší a zahrnuje: Halibut grónský, okoun, treska, vlk, huňáč a sleď. Živí se také chobotnicemi, olihněmi, krevetami a mušlemi.
Známými predátory tuleňů kapucínských jsou lední medvědi, žraloci grónští a kosatky.
Životopis
Samice tuleňů kapucínských dospívají ve věku 3-6 let, samci v 5-7 letech. Míra záměny mezi jednotlivými hnízdními populacemi tohoto vysoce migrujícího druhu je nejasná, ačkoli bylo zaznamenáno pozorování mláděte křížence tuleně obecného a tuleně kapucínského.
Mláďata se rodí v březnu až dubnu s dobře vyvinutou vrstvou tuku a modrošedou srstí, což vedlo k jejich přezdívce „modrohnědí“. Tuto srst línají přibližně ve 14 měsících. Novorozená mláďata měří asi 1 m a váží kolem 24 kg. Kojení trvá v průměru jen 3,8 dne, což je nejkratší doba laktace ze všech savců. I přes krátkou dobu kojení se mládě díky bohatému mateřskému mléku tvořenému z 60-70 % tukem zdvojnásobí z 24 kg na 47 kg. Když samice začnou rodit, začínají samci soupeřit o hnízdní teritorium tím, že se vzájemně přetlačují a bojují. Samci pak čekají na páření, zatímco samice kojí a vytvářejí dočasné „rodiny“ nebo „triády“. Po odstavení mláděte se samec a samice páří ve vodě. Několik hodin po páření se samec vrací na hnízdní teritorium a hledá další samici.
Stav ochrany &Komentáře
Aktuální stav ochrany lachtana hřivnatého podle IUCN Důkazy o ochraně NOAA Světové monitorovací centrum ochrany přírody UNEP: Tuleň kapucínský Podívejte se na seznam mořských živočichů pro tento druh
Tuleň kapucínský byl běžně zabíjen pro své kůže a zvláště ceněni byli mladí „modrohřbetí“. V roce 1983 přiměl tlak veřejnosti Evropské hospodářské společenství k zákazu dovozu produktů z „modrohřbetých“ a Kanada zakázala komerční lov „modrohřbetých“ od roku 1987. Nelegální zabíjení bohužel pokračuje. Kanadské úřady zabavily 22 846 mrtvých tuleňů modrohřbetých po lovu v roce 1996 a kanadští tuleni usilují o zrušení zákazu.
Komerční lov tuleňů kapucínských je zakázán v Zálivu svatého Vavřince a v Davisově průlivu, ačkoli dospělí tuleni kapucínští jsou stále komerčně loveni v jiných oblastech. V roce 1999 bylo hlášeno pouze 200 zabitých kusů, což je mnohem méně než celkový povolený odlov (TAC), který činí 10 000 kusů. Navzdory nízkému počtu hlášení se předpokládá, že ve skutečnosti není hlášeno 38-89 % zabitých jedinců. V roce 1996 činil zákonný limit 8 000 kusů, avšak tento limit nebyl dodržen a v tomto roce bylo zabito 25 000 tuleňů kapucínských. Lovci tuleňů usilují o zvýšení TAC navzdory nedostatečné poptávce.
Veřejné mínění ukázalo, že 50 % Kanaďanů si přeje ukončení lovu tuleňů na východním pobřeží a 75 % se vyslovilo proti federálnímu dotování lovu. Stejně jako v případě tuleňů grónských by bez vládních dotací neexistoval trh s výrobky z tuleňů.
Tuleň kapucínský se loví v Norsku a Rusku, avšak v posledních letech byl lov v této populaci tuleňů omezen kvůli obtížným povětrnostním podmínkám, přístupu k tuleňům a špatně udržovaným tulením plavidlům. V roce 1999 se lovu účastnila pouze 2 plavidla, která ulovila 3 525 nekojených mláďat a 921 dospělých tuleňů. V roce 2000 se tyto počty dále snížily na 1 346 nekojených mláďat a 525 dospělých jedinců. Navzdory těmto nízkým úlovkům byla kvóta pro sezónu 2001 stanovena na 10 300 dospělých tuleňů obecných. Norský tulení průmysl není ekonomicky životaschopný a je také závislý na vládních dotacích.
Na domorodý lov pro vlastní potřebu připadá každoročně také asi 4 000-6 000 tuleňů v Grónsku a až 100 tuleňů loví domorodci v severní Kanadě.
Tuleni kapucíni trpí kvůli zamotávání do tenatových sítí na Islandu, Newfoundlandu, Labradoru a na severovýchodě USA. Stejně jako jiné druhy tuleňů jsou i tuleni kapucíni obviňováni ze snížení zásob ryb a rybářský průmysl vyzývá k jejich vybíjení.
Stejně jako v případě tuleňů grónských a tuleňů obecných zprávy ukazují zvýšený počet tuleňů ve vodách u severovýchodu USA, včetně mnoha tuleňů, kteří potřebují záchranu a rehabilitaci. To může být způsobeno úbytkem kořisti způsobeným nadměrným rybolovem, který nutí tuleně cestovat za potravou dále na jih.
Reference &Další výzkum
Společnost pro ochranu tuleňů (SCS): Tuleň kapucínský, Cystophora cristata
Cystophora cristata (tuleň kapucínský) ~ Červený seznam IUCN
Výzkum Cystophora cristata @
Barcode of Life BioOne Biodiversity Heritage Library CITES Cornell Macaulay Library Encyclopedia of Life (EOL) ESA Online Journals FishBase Florida Museum of Natural History Ichthyology Department GBIF Google Scholar ITIS IUCN RedList (Threatened Status) Marine Species Identification Portal NCBI (PubMed, GenBank atd.) Ocean Biogeographic Information System PLOS SIRIS Tree of Life Web Project UNEP- (Program OSN pro životní prostředí).WCMC Species Database WoRMS
Vyhledávání tuleňů kapucínských @
Flickr Google Picsearch Wikipedia YouTube
Chordata Mammalia Carnivora Phocidae Cystophora cristata