Obhájci tvrdí, že je „pokrokové“ město nechalo zemřít.

V epicentru epidemie nového koronaviru v zemi je situace transgender černošských a latinskoamerických sexuálních pracovnic zoufalá. „Máme strach, ale víme, že se o nás nikdo nestará,“ říká TS Candii, černošská transsexuální pracovnice a advokátka. Candii vysvětlila, že běžné sazby, které černošské trans sexuální pracovnice účtují svým klientům, se během pandemie prudce snížily, stejně jako počet klientů.

Před pandemií čelily trans ženy v New Yorku rozsáhlé diskriminaci. Při procházce po ulici jim hrozilo zatčení kvůli zákonu, který kriminalizuje „potulování za účelem provozování prostituce“. Advokáti tomu říkají „chození při trans“, protože černošské a latinskoamerické trans ženy jsou zatýkány policií, která předpokládá, že se věnují sexuálním službám, a to z důvodů tak libovolných, jako je to, co mají na sobě nebo kudy jdou. Občanská koalice Decrim NY, s níž Candii spolupracuje, usiluje o zrušení tohoto zákona. Návrh zákona prošel loni v březnu výborem státního shromáždění pro kodexy, ale celý zákonodárný sbor o něm ještě nehlasoval. V souvislosti s šířením koronaviru se Decrim zaměřuje na finanční podporu sexuálních pracovnic, které se potýkají s problémy.

Pro sexuální pracovnice bez domova jsou možnosti omezené. Jsou závislé na svém denním příjmu, aby si mohly koupit jídlo a hotelový pokoj na noc. „Možná mají jen 80 dolarů na to, aby měly kde spát, a 20 dolarů na jídlo,“ říká Tahtianna Ferminová, bývalá sexuální pracovnice, která spolupracuje s Aliancí pro pozitivní změnu.

Od rozšíření koronaviru je mnoho služeb, na které byly sexuální pracovnice dříve odkázány, nedostupných nebo stále nebezpečnějších. Některé zásobárny potravin například ukončily činnost, jiné jsou na pokraji krachu. Město nedávno rozšířilo dostupnost školního stravování pro všechny dospělé osoby v nouzi, které je dostupné na určitých místech.

Transparentní ženy říkají, že útulky pro bezdomovce jsou pro ně obecně nebezpečným místem. Ceyenne Doroshow byla dříve bezdomovkyní a „děsila se toho procesu. Při příjmu vám hrozí nebezpečí, protože nikdo nechce být ve vaší blízkosti“. Nyní je výkonnou ředitelkou organizace G.L.I.T.S., která se zasazuje o práva a zdraví transsexuálních pracovnic.

Alisha Kingová, trans žena a advokátka z Bronx Sex Worker Outreach Project, která dříve pracovala v sexbyznysu, uvedla, že trans ženám hrozí, že budou v azylovém domě umístěny na pánské patro a poté znásilněny tamními muži. (Městské oddělení služeb pro bezdomovce říká, že jeho politikou je „vynaložit veškeré úsilí k umístění klientů tam, kde se cítí bezpečně a kde personál může zajistit vhodné, potvrzující a kulturně kompetentní služby.“)

Teď, když je tu pandemie, je nebezpečí ještě větší: U obyvatel útulků v New Yorku již byl diagnostikován COVID-19 a pracovníci varují, že se může v útulcích rychle šířit. Mluvčí Odboru sociálních služeb Isaac McGinn sdělil listu The Appeal, že „pokud kterýkoli Newyorčan, který zažívá bezdomovectví, nahlásí jakékoli příznaky podobné COVID, jsme připraveni zajistit mu potřebnou péči, ať už v nemocnici nebo v izolaci“. K 5. dubnu bylo potvrzeno 213 pozitivních případů COVID-19 mezi obyvateli útulků: Hospitalizováno bylo 62 osob, 11 osob zemřelo, 124 osob bylo umístěno v izolačních jednotkách a 16 osob učinilo jiná opatření a opustilo azylový dům.

Osoby bez domova jsou vystaveny vyššímu riziku nákazy virem a úmrtí na něj. „Chceš si korunou vydělat peníze, nebo korunou získat přístřeší? Musíte si vybrat jed,“ vysvětlil King. Obhájci vyzvali město, aby poskytlo možnosti trvalého bydlení, a poukázali na vysoký počet prázdných bytů, v nichž by mohli bezdomovci bezpečně bydlet.

Pokud se nakazí virem a vážně onemocní, musí se transsexuální ženy vypořádat s nemocnicemi, kde se setkaly s diskriminací. „Diskriminace trans komunity byla vždy , ale nyní se bude zvyšovat,“ řekla španělsky Joselyn Castillo, trans žena a bývalá sexuální pracovnice. Průzkum z roku 2015 mezi trans osobami v celé zemi ukázal, že 33 % respondentů mělo negativní zkušenost s poskytovatelem zdravotní péče v souvislosti s tím, že jsou trans.

„Už tak je problém získat péči, když jste trans žena – a být sexuální pracovnicí navíc? To se na vás dívají opravdu šíleně,“ řekla Kingová. Nemocniční personál se jí podle jejích slov jednou zeptal, co má mezi nohama.

Pět černošských a latinskoamerických trans žen, které hovořily s The Appeal, popsalo své dřívější zkušenosti s diskriminací v nemocnicích po celém městě, zejména v Queensu a Bronxu. Nyní tyto dvě čtvrti s vysokým počtem chudých barevných obyvatel zažívají nejvyšší počet hospitalizací pro COVID-19 na obyvatele, což nemocnice zahlcuje.

Při absenci vládní podpory si sexuální pracovnice vytvořily fondy vzájemné pomoci, aby se uživily. Decrim NY, Black Youth Project 100 a Black Alliance for Just Immigration zorganizovaly fond vzájemné pomoci na podporu černošských osob ve finanční nouzi, včetně černošských transsexuálních pracovníků. Sex Worker Outreach Project také vytvořil fond vzájemné pomoci poskytující stipendia sexuálním pracovníkům v New Yorku, zatímco fond Black Trans Futures pomáhá černošským intersexuálním, nebinárním, genderově nekonformním a trans lidem.

Ačkoli jsou tyto fondy cenné, bez většího přílivu darů poskytují jen omezenou pomoc. S finančními prostředky „si můžu na chvíli sednout, ale pak se musím vrátit do práce,“ řekla Candii.

Zvyšující se počet úmrtí na COVID-19 v New Yorku si vybírá těžkou daň na komunitě transsexuálních pracovníků. „Přijdeme o některé z našich vůdců,“ řekla Doroshow, „přijdeme o některé lidi, kterých se už nikdy nedotkneme a neobejmeme je. Jejich těla budou odhozena stejným způsobem, jakým jsme byli odhozeni my po celý náš život.“ K 10. dubnu Doroshowová uvedla, že zná 24 lidí, kteří na COVID-19 zemřeli, a předpokládá, že jich ztratí mnohem více.

Vlivu koronaviru na černošskou trans komunitu se dosud věnovalo jen málo pozornosti. „Skončíme tím, že budeme nacházet mrtvá těla na místech, kde bychom je neměli nacházet, protože dívky budou chtít někde hledat úkryt a něco se jim stane,“ vysvětlila Kingová, „nebo onemocní a budou se bát jít do nemocnice a zemřou tam, kde jsou.“

Loni newyorská městská rada odhlasovala výstavbu čtyř nových věznic v odhadované ceně 8,7 miliardy dolarů s cílem uzavřít nechvalně proslulou věznici Rikers. „Jak by to vypadalo, kdybychom jako město, jako stát, jako národ věnovali čas, peníze a zdroje investicím do komunit a infrastruktury, a ne do carceral a policejního státu?“ řekl Saye Joseph, manažer politiky a propagace Black Youth Project 100, který je také součástí koalice Decrim NY. „Byli bychom na místě, kde náš zdravotnický systém nedokáže pojmout více lidí a nedokáže reagovat na tuto pandemii?“

Gubernátor Andrew Cuomo a starosta Bill de Blasio pokračují v hanobení jednotlivců za to, že nepraktikují sociální distanc, a zároveň ignorují realitu obyvatel s nízkými příjmy. Starosta nedávno pověřil newyorskou policii, aby sociální odstup vymáhala pokutami až do výše 1 000 dolarů. Vzhledem k tomu, že vymáhání nízkých trestných činů newyorskou policií je neúměrně zaměřeno na černošské a latinskoamerické čtvrti s nízkými příjmy, obhájci jako Candii předpovídají, že vymáhání sociálního distancu bude podobné. „V komunitách, kde žijí černí a hnědí lidé, bude policejní dohled silný. Už víme, jak to vypadá. Policie střílí neozbrojené mladé černochy,“ řekl Candii.

Castillo podporuje svou rodinu doma. Poznamenala, že pracovníci bez dokladů, jako je ona, nemají nárok na federální korunové úlevy. „Od města nedostáváme žádnou podporu, takže nás prakticky zabíjejí, protože nemáme prostředky na přežití.“