Ve svých třech desetiletích ve veřejnoprávní televizi Fred Rogers každý den zdravil své sousedy známou znělkou, když vyměnil kožené boty za tenisky a zapnul si jeden ze svých charakteristických svetrů. Svetry – které s láskou pletla jeho matka – byly pro jeho malé fanoušky příjemné a neustále přítomné.

V zákulisí musel produkční štáb pořadu Mister Rogers‘ Neighborhood televize PBS vyvinout kreativitu, aby zachoval klasický vzhled Freda Rogerse – pohodlný styl, který Tom Hanks předvede v připravovaném filmu A Beautiful Day in the Neighborhood (Krásný den v sousedství).

Když pořad v roce 1968 debutoval, nosil Mister Rogers svetry na knoflíky. Ve druhé sezóně však přibylo několik svetrů na zip – mnohem snadněji se zapínají, říká David Newell, který v seriálu hrál poslíčka pana McFeelyho. V jedné z prvních epizod si Fred špatně zapnul svetr, ale i tak se rozhodl záběry použít. „Chtěl dětem ukázat, že lidé dělají chyby,“ vzpomíná Newell v jednom rozhovoru. Zipy se však daly snáze zapnout a nenarážely do mikrofonu, a tak přešel na jiný způsob.“

Ústředním prvkem klasického vzhledu Freda Rogerse byla ruční práce jeho matky – Nancy McFeely Rogersová pletla svetry v různých barvách a každé Vánoce ušila nový. Když jeho matka v roce 1981 zemřela, zásoby nových ručně pletených svetrů vyschly. Počátkem devadesátých let, po stovkách natáčení, se příze vyčerpala.

Co diváci pořadu Mister Rogers‘ Neighborhood nikdy neviděli, bylo horečné hledání, které jeho produkční podstoupili, aby nahradili ikonické svetry dříve, než se zcela opotřebují.

Pořad byl úsporný a výtvarné oddělení nemělo prostředky na ruční replikaci svetrů. „Byl to malý rozpočet,“ říká Kathy Borlandová, umělecká ředitelka poslední dekády přehlídky. „Byla to přehlídka pro Pittsburgh, ne pro New York a L.A. Chtěl, aby byla malá a místní. Bylo to domácí, ne showbyznysové.“

Dobrodružné pletařky z okolí Pittsburghu přinesly své nejlepší pokusy, ale ty nikdy nevyšly. „Přicházely se svetrem a já věděl, že bude špatný,“ řekl Borland. Správný svetr se musel snadno zapínat a rozepínat, aby ho nerozptyloval, když zpíval „It’s a Beautiful Day in the Neighborhood“. A musel mít sytou barvu, která by na kameře vynikla. „Byl to televizní svetr, ne svetr na procházku po ulici.“

Umělecké oddělení prohledalo obchody a katalogy, ale na začátku 90. let nebyly pánské svetry na zip zrovna v módě. „Nemohli jsme je najít. Nikdo ty svetry na zip nenosil,“ řekla Margy Whitmerová, producentka výstavy. „Tehdy nebyly cool.“

Po obchůzce obchodů si Borland na ulici všiml pošťáka, který měl na sobě svetr velmi podobný tomu Fredovu. Zeptala se, jestli se může podívat na etiketu, a zapsala si jméno výrobce.

Tady se příběh stává mlhavým. Borlandová řekla, že si pamatuje, že volala výrobci poštovních svetrů, ale nepamatuje si, zda je dostala od této společnosti nebo od jiného dodavatele, kterého jí doporučili.

A+ School and Everyday Apparel, výrobce svetrů se sídlem v Burlingame v Kalifornii, dodává americké poště už desítky let a Vince Knoss, spolumajitel společnosti, říká, že je „velmi pravděpodobné“, že produkční pořadu koupili své svetry na zip od jednoho z mnoha distributorů společnosti po celé zemi. „Vždycky jsme si mysleli, že Fred Rogers nosil naše svetry,“ říká, ale záznamy o prodeji nesahají tak daleko, aby to mohly potvrdit.

Samotné svetry neposkytují žádnou informaci o svém původu, protože Borland musel nakoupit celobílé svetry a před barvením z nich odstranit štítky. Jako garderobiérka měla dostatek zkušeností s řešením masivních úkolů – pro film George Romera Den mrtvých pracovala na zhruba 500 zombie oblečcích. Aby mohla Fredovy svetry obarvit, koupila od dodavatele polévek průmyslovou nádobu a zavěsila je na prádelní šňůru na zahradě. „Bylo to velké rozhodnutí koupit hrnec. Stál 70 dolarů,“ říká. Za neustálého míchání metrem nasytila svetry odstíny fialové, zelené, červené, modré a rezavé.

Poté se objevil další problém – látka kolem zipu barvu neabsorbovala. Catherine McConnellová, asistentka uměleckého ředitele výstavy, vyplňovala ostrý bílý pruh permanentním fixem. Výtvarné oddělení také voskovalo zipy, aby se hladčeji oblékaly a svlékaly. „Pokaždé, když si ten svetr oblékl,“ říká Borland, „srdce se mi rozbušilo v nohách.“ Jakmile se jim podařilo v úvodní scéně před kamerou zajistit hladký zip, mohla si oddechnout.

Prováděli také operaci límců. Nové svetry měly ohrnutý límec jako košile, zatímco Fredovy původní svetry měly úzký límec univerzitního saka. „Museli jsme sundat polovinu límce. Museli jsme ho upravit tak, aby vypadal dobře zvenku i zevnitř, protože si ho sundal a dal na ramínko,“ říká Borland.

Někdy svetry vyžadovaly údržbu, aby odpovídaly televizním standardům. Borland vzpomíná na dobu, kdy si Fred vzal zelený svetr na návštěvu gorily Koko 1998. Když se vrátil, cítil na svetru vůni gorily. Oškubal oblast hrudníku svetru a požádal Borlandovou, aby si k němu přivoněla, vzpomíná si.

„Ale ne,“ řekla. Smrdělo to. Vyprala ho, a protože trochu vybledl, musela ho znovu obarvit.

„On si oblečení nevšímal,“ říká Newellová. „Někdy jsme mu říkali: ‚Frede, musíš si koupit novou sportovní bundu. Ale on by řekl: ‚Je to moc drahé.'“ A protože si udržoval váhu 143 liber – podle počtu písmen v každém slově věty „Miluji tě“ – nemusel si kupovat větší velikost.

Svetr byl vždycky víc než kostým nebo rekvizita. „Byly symbolem oblečení na hraní,“ říká Newell. „Vycházel dětem vstříc na jejich úrovni.“

V roce 1984 věnoval Rogers jeden ze svetrů, které upletla jeho matka, Smithsonovu Národnímu muzeu americké historie. „V tom svetru je zachycen styl pana Rogerse, jeho pohoda a vřelost, rozhovor mezi čtyřma očima,“ řekl v roce 2003 Dwight Bowers, někdejší kulturní historik muzea. „Mohou být hodnoty vyučovány prostřednictvím masové kultury? Myslím, že Mister Rogers je důkazem, že ano.“

Pro fanoušky pořadu byl svetr symbolem jeho vztahu k dětem a připomínkou našeho dětství, ale pro Freda byl také symbolem lásky jeho matky. Jak říká Bill Isler, bývalý prezident a generální ředitel společnosti Fred Rogers Company: „Fred byl velmi hrdý na to, že jeho matka upletla svetr, který je ve Smithsonově muzeu.“

.