Pokud byl soudní proces s O. J. Simpsonem, jak někteří tvrdí, první novodobou televizní reality show na světě, pak 3. říjen 1995 představuje datum finále nejsledovanějšího seriálu všech dob. Před pětadvaceti lety zhruba 140 milionů lidí sledovalo nebo poslouchalo, jak losangeleská porota rozhoduje o vině či nevině bývalé fotbalové hvězdy za vraždu její bývalé manželky Nicole Brown Simpsonové a jejího přítele Rona Goldmana. Po 252 dnech svědectví trvalo 12 porotcům pouhé čtyři hodiny, než vynesli verdikt: nevinen v obou bodech obžaloby. Na záběrech ze soudní síně z tohoto dne Simpson při čtení rozsudku s viditelnou úlevou vydechuje a směrem k porotě opakovaně pronáší „děkuji“. Ostatní v místnosti, včetně rodin obětí, se však dívají šokovaně a nevěřícně.

Za dalších 13 let by se ovšem role obrátily. Dne 3. října 2008 byl Simpson shledán vinným ve dvanácti bodech obžaloby ve vysoce sledovaném případu loupeže a dostal trest odnětí svobody v délce 33 let. (Po odpykání devíti let byl podmínečně propuštěn.) Jak naznačuje jeden z jeho právníků, Gabriel L. Grasso, v nové epizodě pořadu Judgement With Ashleigh Banfield, která se vysílá tuto neděli na CourtTV, synchronicita mezi daty nebyla náhodná. „Myslím, že dosáhli rozsudku dříve, ale chtěli, aby to bylo tehdy, protože to bylo výročí rozsudku v L.A.,“ poznamenává. „V duchu jsem si říkal: ‚Tahle porota mu to spočítala‘.“ (Podívejte se na exkluzivní ukázku z epizody výše.)

Z hlediska fascinace médií a veřejnosti byl však rozsudek z 3. října 2008 až na druhém místě za tím, co se stalo 3. října 1995. Deník Washington Post tehdy napsal, že rozhodnutí losangeleské poroty chtěli slyšet dokonce i soudci Nejvyššího soudu, kteří si uprostřed projednávání ústních argumentů v jiném případu mezi sebou tiše předávali poznámku. Veřejné mínění bylo vášnivé a ostře rozdělené, jedna strana jásala nad Simpsonovým osvobozujícím rozsudkem a druhá jej považovala za justiční omyl.

Při sledování čtení rozsudku v Los Angeles se státní zástupce, který se stal právním analytikem, Roger Cossack, vzpomíná, jak se s ostatními kolegy shlukl kolem televize. „Byl jsem překvapen, že rozsudek přišel tak rychle, ale nebyl jsem šokován tím, že to byl verdikt ‚nevinen‘,“ říká nyní moderátor seriálu CourtTV OJ25 pro Yahoo Entertainment. „Mým úkolem bylo sledovat celý proces pět dní v týdnu a když jsem viděl, jak byly předkládány důkazy, pochopil jsem, že s případem obžaloby jsou určité problémy.“

Mezi problémy, na které Cossack poukazuje, bylo především svědectví bývalého detektiva losangeleské policie Marka Furhmana, který křivě vypovídal u soudu kvůli otázce, zda během své kariéry dříve používal rasové epitety včetně slova na „n“. Později se k obvinění nepřiznal a odešel od policie. „Náhodou byl jediným člověkem, který byl v tom procesu za něco odsouzen,“ říká Cossack. „Je to člověk, který najde jeden z nejdůležitějších důkazů v celém procesu – zakrvácenou rukavici – a ukáže se, že je lhář.“

Pro Cossacka je Furhman také klíčem k rasovému prvku, který byl během procesu a po vynesení rozsudku silně cítit. Samotná porota se skládala z devíti černošských porotců a Simpsonův právní tým v čele s Johnniem Cochranem ho líčil jako terč předpojaté justice. Podle průzkumu CNN z 6. října 1995 uvedlo 88 % černošských respondentů, že porota vynesla správný rozsudek, na rozdíl od pouhých 49 % bělošských respondentů. „Vyrostl jsem v L.A. a vím, že afroamerická komunita byla velmi podezřívavá , zejména v té době, a to oprávněně,“ říká. „Nedlouho předtím se stal Rodney King. Kdybych byl Afroameričan a slyšel říkat slovo na „n“ a lhát o tom, nevěřil bych mu ani slovo.“

Celebrita byla dalším hodně diskutovaným faktorem během celého řízení a určitě podívaná na bývalého hvězdného sportovce – který se také často objevoval ve filmech a reklamách – byla něčím, co přitahovalo pozornost televizních kamer. „O.J. byl v tomto smyslu jedinečný,“ poznamenává Cossack. „Lidé věděli, kdo to je, zejména v jižní Kalifornii. Byl to místní hrdina a působil jako velmi osobitý člověk. To zaujalo publikum a možnost vysílat ho v televizi po celém světě byla jedinečná.“ V té době i v následujících letech někteří – včetně žalobců případu – tvrdili, že předsedající soudce Lance Ito se nechal strhnout mediální pozorností a během dlouhého procesu ztratil kontrolu nad soudní síní. (Ito odešel ze soudcovského křesla v roce 2015.)

Bezprostředně po vynesení rozsudku se Simpson snažil vrátit ke svému předchozímu životu, ale rychle zjistil, že se jeho svět radikálně změnil. Dominick Dunne v časopise Vanity Fair popsal, jak si ho elitní (a převážně bělošská) brentwoodská komunita, která ho kdysi objímala, nyní držela na distanc. V roce 1997 se Simpson vrátil k soudu v rámci civilního procesu – který nebyl vysílán v televizi -, který vyvolali Goldmanovi rodiče, a byl shledán osobně odpovědným za smrt Goldmanové a Browna a bylo mu nařízeno zaplatit 33,5 milionu dolarů jako odškodné. Před svým odsouzením a trestem odnětí svobody za případ loupeže o deset let později Simpson spolupracoval na kontroverzní knize Kdybych to udělal já, která nabídla hypotetickou verzi toho, jak k vraždě došlo, a kterou někteří považovali za jeho přiznání.

„Dědictvím tohoto procesu je, že tu máte dva nevinné, milé lidi, kteří byli zavražděni, a těm rodinám se nikdy nedostalo zadostiučinění,“ říká Cossack čtvrt století poté, co sledoval čtení rozsudku. „Soudní systém není dokonalý. V té době, v tom městě, se odráželo, že v tom procesu bylo hodně rasismu. I z hlediska americké kultury. Myslím, že se na to nikdy nezapomene – změnilo to televizi. Ale když se na to dívám zpětně, nemůžu se zbavit obětí a jejich rodin.“

Soud s Ashleigh Banfieldovou se vysílá v neděli ve 20:00 na CourtTV.

Přečtěte si více z Yahoo Entertainment:

• Na Rocka Hudsona vzpomínají herci z „Kluků z bandy“ u příležitosti 35. výročí jeho smrti na AIDS

• „Komando“ v 35 letech: Režisér Mark Lester prozradil, proč byla z akční klasiky Arnolda Schwarzeneggera vystřižena mezirasová milostná scéna

• „The Social Network“ v 10 letech: Jak si diváci kdysi mysleli, že bratry Winklevossovy hrají dvojčata Armie Hammera