Nemůžeme být dlouho bez dobrých přátel, A ti nejlepší z našich přátel jsou neuvěřitelně věrní. Stojí při vás i v dobách velkých životních otřesů, jako je rozvod, rozchod, úmrtí v rodině nebo ztráta zaměstnání. Že je váš přítel neuvěřitelně loajální, poznáte podle toho, že vám v nouzi podá ruku, i když ve vašem vztahu není žádná transakční potřeba.

V této situaci jsem se ocitl v posledním ročníku vysoké školy. Můj osobní život si zdánlivě každý špatně vyložil a nepochopil a spousta lidí, které jsem považovala za své „přátele“, se mnou už ani nenavázala oční kontakt. Nevím, jestli to bylo jen v mé hlavě, nebo to bylo skutečné, ale jednali se mnou, jako bych ani neexistovala. Vnímání mi rozhodně připadalo jako realita. Chtěl jsem jim dát za pravdu, ale v jednadvaceti, před dvěma lety, jsem ještě tak docela nechápal, že musím udělat to, co je nejlepší i pro mě.

Měl jsem však pět přátel, kteří se mnou celou dobu vydrželi a pomohli mi zablokovat hluk. Nejenže se mnou trávili čas, ale naslouchali mi ve chvílích, kdy jsem to potřeboval, aniž by se mě snažili napravit. Ne že by všichni ostatní byli špatní, ale právě tito přátelé mi dali milost v době, kdy jsem to nejvíc potřeboval, a já jsem jim také dal všechno, co jsem mohl.“

To všechno jsou ideály a realita se pro nás ukáže být dost chaotická, protože život je chaotický. Ne vždy bylo v našich přátelstvích všechno dokonalé. Ale zůstali jsme při sobě a k těmto ideálům se přibližujeme. Tady je to, co udělali, abych si uvědomil, že jsou to neuvěřitelně věrní přátelé:

Chovají se k vám jako k rodině, i když máte potíže

K neuvěřitelně věrným přátelům, a jako někdo, kdo je (doufám) sám věrný několika lidem, jsou vaši nejlepší přátelé nejen přátelé, ale fakticky rodina. Trávíte spolu spoustu času a společně slavíte obrovské úspěchy. Nežárlíte na úspěch toho druhého, protože jeho úspěch je i vaším úspěchem. Utěšujete se navzájem při neúspěchu, protože vaše bolest je vzájemná.

Jsou to přátelé, kterým můžete říct cokoli, ať už je to dobré, špatné nebo ošklivé. Neprozrazují důvěrné a superosobní informace ostatním, kteří je nemají co vědět, jako jsou vaše rodinné problémy, závislost nebo boj s duševním zdravím.

Vaši neuvěřitelně loajální přátelé si vytvoří hranice, když je to potřeba, protože bez ohledu na to, čím procházíte, mají také své životy.

Pamatuji si, že jsem měla jednu opravdu dobrou kamarádku, která tu pro mě vždy byla a která mě neustále poslouchala. Byla mi stálou oporou a pak začala chodit na terapii, aby na sobě pracovala, protože se také potýkala s problémy. Snažila jsem se jí naslouchat, ale jak její terapie postupovala, začalo jí trvat týden i déle, než odpověděla na zprávy, a zjevně se ode mě vzdalovala, protože potřebovala udělat to, co je pro ni nejlepší.

Rada bych řekla, že jsem to pochopila a nechala to být, ale měly jsme těžký rozhovor o tom, proč je mezi námi takový odstup. Přál bych si, abych tehdy stejně jako teď mohl respektovat, že si musela stanovit hranice a že musela udělat to, co je pro ni nejlepší – koneckonců jsem byl v té době velmi nepořádný a obtížný člověk.

Chovat se k lidem jako k rodině není růžový a malebný ideál, jak si obvykle myslíme. Rodinné vztahy mohou být velmi obtížné, nepohodlné a komplikované. Nakonec jsou však tyto vztahy stále rodinou a bez ohledu na to, co se stane, být neuvěřitelně věrným přítelem znamená stát při člověku bez ohledu na to, jak moc se může změnit nebo jak obtížný může být. Neznamená to nestavět žádné hranice, ale milovat lidi takové, jací jsou, a ne svůj ideál o nich.“

Mám několik přátel, které bych nazval stejně blízkými jako rodinu, lidi, kteří o mně vědí zdánlivě všechno. Není to vždycky snadné a neshodneme se ve všem, ať už jde o politiku, náboženství nebo cokoli mezi tím. Ale když mám potíže, jsou první, na koho se obrátím o pomoc, a naopak.“

Je-li přátelství snadné, vždy pohodlné a nezpochybnitelné, pak v jistém smyslu není autentické. Rád bych řekl, že všechna má přátelství byla super snadná, ale to bych lhal. Byla náročná na konflikty a neshody, které se všechny vyřešily a posílily.

Koneckonců, vaši neuvěřitelně věrní přátelé vás v případě potřeby také okřiknou:

Nesoudí

Málo lidí zřejmě uznává, že se vždycky soudí hůř, než vás může soudit někdo zvenčí. Vaši nejbližší přátelé to vědí a akceptují to, a jsou to ti, se kterými můžete hodiny mlčky sedět, nebo ti, kterým si můžete na chvíli vylít srdce, a naopak.

Ne, vaši neuvěřitelně věrní přátelé nejsou jen nějakou ozvěnou pro vaše myšlenky nebo ozvučnou deskou pro vaše pocity – ale uvědomují si, že rady by neměly přicházet, pokud si je přímo nevyžádáte nebo o ně nepožádáte. Uvědomují si, že slovy F. Scotta Fitzgeralda:

„Být laskavý je důležitější než mít pravdu. Mnohdy lidé nepotřebují brilantní mysl, která mluví, ale zvláštní srdce, které naslouchá.“

Neuvěřitelně loajální přátelé nejen vědí, že jste sami sobě kritikem, ale znají i nejlepší způsoby, jak vás podpořit. Uvědomují si, že nepotřebujete, aby měl někdo pravdu, ale potřebujete, aby byl někdo laskavý. Dávají vám najevo své myšlenky, ale vyhrazují si úsudek, když jste v hlubinách svého zoufalství.

Dříve jsem nebyl dobrý posluchač, dokud mě posluchači v mém životě nenaučili, jak být lepší, klást otázky, které jsou otevřené a vybízejí k dalšímu zkoumání, a používat minimální povzbuzující prostředky, abyste ukázali, že nasloucháte. Místo toho, abych vždy potřeboval znát odpovědi, jsem si prostě sedl s přáteli.

Vaši neuvěřitelně věrní přátelé mohou pocházet z různých společenských vrstev a mít spoustu různých přesvědčení. Ale pro tebe uznávají, že ve chvílích největší nouze potřebuješ milosrdenství, ne spravedlnost. V duchovním smyslu jsou Božím darem bezpodmínečné lásky v lidské podobě, protože především:

Milují tě bezpodmínečně

Věrnost ve své podstatě může být skutečně zkoušena ohněm jen tehdy, když je to nepříjemné, když nikdo nevidí žádný transakční přínos přátelství. Vaši věrní přátelé pro vás udělají víc, než je třeba, i když se zdá, že z toho nemají žádný prospěch, a vy pro ně uděláte totéž, protože jejich úspěchy jsou opět vaše úspěchy, jejich neúspěchy jsou vaše neúspěchy a jejich bolest je vaše bolest.

To se ovšem neděje pořád. Nemůžeš být stále všude pro všechny. Proto nemáš milion neuvěřitelně věrných přátel – máš štěstí, že máš alespoň jednoho. Já mám to štěstí, že jich mám několik, a i když nás třeba dělí stovky, ne-li tisíce modelů, vím, že jim o sobě můžu říct cokoli a oni na mě nezanevřou.

Protože se lidé vyvíjejí, vyvíjí se i přátelství. Ale klíčem k neuvěřitelně věrným přátelům je, že se vyvíjejí s vámi, společně. Máte od sebe určitý odstup, ale vždycky se vrátíte a vzpomenete si na své pouto.

Mám jednoho přítele, kterému mohu kdykoli zavolat kvůli čemukoli a který pro mě na oplátku udělá totéž. Žijeme velmi odlišné životy, já jako pedagog a on jako finanční poradce. Já jsem dorostl do své víry a on z ní vyrostl a známe osobní, zranitelné detaily ze života toho druhého, které by většina lidí považovala za nerozumné s někým sdílet.

V tomto vztahu nejsou žádná tajemství, protože je to bezpečný prostor bez rizika. A naše je v tom vztahu naprostá zranitelnost, protože je tam naprostá důvěra, stejně jako trvání našeho přátelství. Vzhledem k tomu, že jsme oba mladí, naše přátelství z vysoké školy trvá už více než čtyři roky a po celou tu dobu zůstalo pevné a nevidím, že by v dohledné době přestalo.