Vídáte ve svých ordinacích převahu žen středního věku bez konkrétního fyzického chorobného procesu, ale s různými fyzickými a/nebo emocionálními potížemi, včetně: nespavosti, úbytku nebo přibývání na váze, deprese, úzkosti, fobií, zlomených kostí, tržných ran nebo modřin? Někteří mohou hlásit ohromující pocit prázdnoty nebo zmaru. Jiní mohou mluvit o sebevraždě nebo se o ni pokusit.

Tito pacienti jsou často spíše nervózní, s pocitem viny a působí úzkostně. Mohou působit neklidně, ustaraně a/nebo projevovat falešný smích, který jako by skrýval něco jiného.

V extrémních případech mohou popisovat náhlé výbuchy vzteku s doprovodným násilím. Mohou být dokonce zatčeni za napadení manžela/manželky. Několik z nich jsou muži.

Kdo jsou tito pacienti a jak se k tomu dostali? I když může nastat mnoho situací s podobnými příznaky, je důležité si uvědomit, že se může jednat o „oběti narcisů“ a že potřebují vaši pomoc. Zatímco narcismus jako takový je diagnózou v DSM – IV, úplném odkazu psychiatrie, v lékařské literatuře se nepíše téměř nic o těch, kteří žijí s narcistou – a o trýznivém životě, který vedou. A takových lidí je mnoho.

Narcismus je široké spektrum chování. Na stupnici od 1 do 10 má zdravý narcismus jedničku a patologický narcismus neboli narcistická porucha osobnosti (NPD) desítku.

Zdravý narcismus je něco, co můžeme všichni využít. Je to mít zdravé sebevědomí. Je to to, co nás nutí zvednout se po prožitém neúspěchu a jít dál vstříc dalšímu cíli. Je to to, co nám dává schopnost pomáhat si navzájem a milovat někoho – tak, jak už umíme milovat sami sebe.

Přesto je patologický narcismus ironickým zvratem tohoto zdravého stavu. Navenek se zdá, že tito lidé příliš milují sami sebe – s vyloučením kohokoli jiného. Jako by byli samotným Bohem a lidé kolem nich museli uznávat jejich všemohoucnost, nejvyšší znalosti a absolutní oprávnění a moc. Pravidla pro ně neplatí. Mají nerealistické a přehnané sebevědomí, často bez odpovídajících referencí, a také fantazie o neomezené moci, úspěchu a/nebo genialitě. Jsou mezilidsky vykořisťující a nemají absolutně žádné pochopení pro empatii nebo soucit.

Nejsou to ani laskaví, ani dobrotiví bohové. A ti, kdo s nimi žijí, na to nakonec doplácejí.

Ačkoli na této stupnici existuje škála narcistického chování ležící mezi 1. a 10. stupněm, člověk nemusí mít plně rozvinutou NPD, aby svým blízkým způsobil neuvěřitelné škody.

Oběti narcistů jsou sice většinou spoluzávislé, ale většina z nich ani netuší, jak se do této situace dostala, protože v počátečních fázích vztahu může být narcistická osoba tím nejšarmantnějším, Oscarem oceněným hercem nebo herečkou (podle DSM-IV je 50-75 % narcistů mužů), století.

Počáteční dny randění jsou rychlé, zběsilé a nesmírně romantické. Často během několika týdnů přicházejí žádosti o ruku. „Oběť“ vidí narcistu jako „dokonalého partnera“. Nikdy v životě nepotkala někoho tak úžasného a bezhlavě se zamiluje. Oba pak žijí šťastně až do smrti – nebo si to alespoň myslí – dokud se neobjeví „skutečný“ partner. Kdysi úžasný doktor Jekyll se změní v nebezpečného pana Hyda, který do vztahu rychle vnese strach, úzkost, nejistotu a naprostý zmatek.

Změna může být rychlá a silná nebo pomalá a zákeřná.

Všichni až příliš dobře známe zjevné narcisty: ty násilnické manžely, kteří každoročně pošlou tisíce týraných žen na pohotovost. Mají pocit, že je jejich božím právem bít, týrat a jinak ohrožovat svou partnerku jakýmkoli způsobem, který považují za nezbytný, a nikdo jim nemůže říct jinak.

Pak je tu verbálně násilnický a kontrolující narcista – ten, který jako svou zbraň používá citové týrání. Své oběti říká, s kým se může stýkat, v kolik hodin musí být doma a kdy může jít spát. Nebo v případě Jamie, kterou manžel nutí každý den recitovat: „Mám cenu jen 29 centů – cenu kulky,“ sráží její sebehodnotu na nulu, aby ji udržel pod svou kontrolou.

Kdo jiný by mohl chtít tak bezcennou ženu, jako je ona? S tímto přesvědčením ho nikdy nadobro neopustí, i když se o to mnohokrát krátce pokusí. Vždycky se vrátí. Vymývání mozku, které pokračuje den za dnem, je emocionálně vyčerpávající, vyčerpávající a značně nezdravé.

Téměř ještě horší je však „skrytý narcista“, který je tak zlověstný a tichý ve své schopnosti přivést partnerku k šílenství, že netuší, že se děje něco špatného, dokud není příliš pozdě. Je mistrem drobných rýpnutí – „Miláčku, proč bys proboha vařila vajíčka na másle? NIKDO to tak nedělá. Co je to s tebou?“ Nebo: „Kdybys dělala jen to, co ti řeknu, byli bychom oba šťastní“.

Když ho někdo urazí, začne „mlčet“, trestá svou rodinu tím, že je celé hodiny ignoruje a nechává je přemýšlet, co udělali „špatně“, že se takhle zachoval. Rok co rok může „zapomínat“ na narozeninové nebo vánoční dárky. Může se objevit s několikahodinovým zpožděním a jeho partnerka to má prostě pochopit, aniž by jí vůbec nabídl vysvětlení. Může mít bokem jinou ženu a cítit se na to zcela oprávněně.

Přesto pro lidi mimo jeho vnitřní království vypadá jako světec. Pravděpodobně je prezidentem Rotary, dobrovolně pracuje v potravinové bance a pravidelně přispívá na charitu – to vše proto, aby dosáhl image obdivovaného supermana své komunity.

Nezáleží na tom, o jaký typ narcisty se jedná, konečný výsledek je stejný – pomalé, zákeřné rozbíjení sebeúcty jeho obětí, dokud nezbude téměř nic, a v tu chvíli narcista svého partnera často vyhodí, aby se poohlédl po někom novém a plném života, kdo by se stal jeho dalším cílem. Zanechá svou oběť jako citovou trosku, která přemýšlí, co udělala, že zničila jejich kdysi „dokonalý“ vztah.

Narcista sám se málokdy změní. Koneckonců, pokud věříte, že jste jako Bůh, musíte být dokonalí. Proč byste měli měnit své chování kvůli někomu jinému? Největším tajemstvím však je, že hluboko uvnitř nenávidí sám sebe a zoufale se snaží, aby nikdo nezjistil, kdo je „skutečný“ člověk uvnitř jeho tvrdé vnější skořápky.

Oběťmi nejsou jen manželé. Mohou to být spolupracovníci, zaměstnanci, děti nebo přátelé narcisů. Pokud je narcistou matka oběti, je to těžké místo, protože pro většinu dětí (i dospělých) je téměř nemožné takový vztah opustit. A zneužívání pokračuje po celá léta.

Když je však narcistou šéf, spolupracovník nebo přítel vašeho pacienta, může být moudré poradit oběti, aby si hledala novou situaci jinde a co nejlépe se vyhnula emocionální jízdě na horské dráze, která by mohla vést k extrémním zdravotním problémům v budoucnu.

Jak můžete pomoci osobám se syndromem oběti narcismu? Nejprve kladením otázek, abyste zjistili, co se děje v jejich okolí. Zdravotníci již vědí, jaký vliv má stres na mnohé z nás, ale dodatečný stres způsobený životem s narcistou samotné oběti málokdy chápou nebo si ho uvědomují. Ve znalostech je síla a položením správných otázek o jejich situaci jim možná pomůžete, aby si svůj problém začali lépe uvědomovat a vyhledali pomoc.

Můžete jim pomoci přestat být oběťmi, přestat se obviňovat ze všeho, co je v jejich vztazích špatně, získat znalosti o této poruše a získat zpět svou osobní moc. Pomozte jim vyhledat poradenství u terapeuta znalého problematiky narcismu (ne všichni takoví jsou a málokdo problematice obětí vůbec plně rozumí), aby si znovu vybudovali pošramocené sebevědomí a přestali vypadat a chovat se jako zvířata v kleci.

Pomozte jim najít naději, než je léta vycpávání hněvu v důsledku tohoto zneužívajícího zacházení přivede k tomu, že se začnou ventilovat nezdravým způsobem, což někdy vede k domácímu násilí a zásahu policie. Pomozte jim, aby se ve vztahu přestali tvářit jako nemocní a vydali se cestou přeživšího a ne již oběti. Pomozte jim uniknout příznakům deprese, které mohou v některých případech vést až k sebevraždě.

Zjistěte si vše o „syndromu oběti narcismu“. Možná zažehnete záblesk naděje pro někoho, kdo se jen stěží drží při životě.

Napsala Mary Jo Fay, RN, MSN, národní řečnice, autorka, publicistka a osoba, která přežila několik narcistických vztahů. Její nová kniha „Když se váš dokonalý partner dokonale pokazí – Milovat nebo opustit narcistu ve vašem životě“ je k dispozici na http://www.helpfromsurvivors.com

.