Původní obyvatelstvo v Nikaragui

V Nikaragui žije sedm původních obyvatel. Nikaragua přijala Deklaraci OSN o právech domorodých národů a v roce 2010 ratifikovala Úmluvu č. 169 MOP. Přesto se její domorodá společenství potýkají s velkým množstvím problémů, zejména pokud jde o výstavbu přes obecní pozemky, která má vliv na jejich živobytí, a pokud jde o to, že stát neplní svou právní povinnost respektovat vlastnické právo k pozemkům ve prospěch domorodých společenství.

Domorodé národy Nikaraguy

V Nikaragui žije sedm domorodých národů. Historicky a kulturně jsou rozděleny mezi pobřeží Tichého oceánu, střední a severní oblast obývanou národy Chorotega (221 000), Cacaopera neboli Matagalpa (97 500), Ocanxiu neboli Sutiaba (49 000) a Nahoa neboli N.huatl (20 000). Na karibském (nebo atlantickém) pobřeží žijí národy M.skitu (150 000), Sumu-Mayangna (27 000) a Rama (2 000).

Dalšími národy, které mají podle nikaragujské ústavy (1987) kolektivní práva, jsou Afro-potomci, kteří jsou ve vnitrostátních právních předpisech označováni jako „etnické komunity“. Patří mezi ně kreolové neboli kriolové (43 000) a garífunové (2 500).

Hlavní problémy původních obyvatel Nikaraguy

Hlavním problémem původních obyvatel Nikaraguy je skutečnost, že vláda prosazuje výstavbu a propagaci Velkého mezioceánského průplavu přes obecní pozemky, což ve velké míře ovlivňuje živobytí původních obyvatel.

Dalším problémem pro původní obyvatele Nikaraguy jsou příklady toho, že stát Nikaragua neplní svou zákonnou povinnost dodržovat právní titul vydaný samotným státem Nikaragua ve prospěch původních komunit. To je případ komunit v povodí Laguna de Perlas, komunity Tilba Lupia, území Tasba Pri, černošské kreolské domorodé komunity v Bluefields a komunit na území Rama a Kriol.

V průběhu roku 2017 IACHR znovu zdůraznil své obavy o obránce práv na půdu a přírodní zdroje a o domorodé osoby a afro-potomky, kteří se této obranné činnosti věnují a kteří v Nikaragui nadále čelí velkému riziku násilí.

Potenciální pokrok pro původní obyvatele Nikaraguy

Meziamerický soud a Meziamerická komise (IACHR) přijaly některá opatření na podporu domorodých komunit v případech nezákonné invaze nedomorodých osob nebo „osadníků“ na domorodá území s legálním vlastnickým právem.

V roce 2016 IACHR udělil předběžná opatření ve prospěch 12 komunit. Nikaragujský stát však předběžná opatření nerespektoval a členové komunit se stále nemohou volně pohybovat a využívat své pozemky k lovu, rybolovu a sběru ovoce, protože čelí ozbrojeným osadníkům, kteří vnikají na jejich pozemky.