Více informací
Rakovina vaječníků je pátou nejčastější rakovinou u žen a nejčastější příčinou úmrtí na gynekologickou rakovinu. V roce 2008 bude rakovina vaječníků diagnostikována přibližně u 22 000 žen a přibližně 15 500 žen na toto onemocnění zemře. Přibližně jedna ze 70 žen onemocní během svého života rakovinou vaječníků.
Přestože nejčastějším uznávaným rizikovým faktorem spojeným s tímto onemocněním je postupující věk, mezi další faktory přispívající ke zvýšenému riziku onemocnění patří neplodnost, endometrióza (stav, při kterém tkáň z děložní sliznice roste mimo dělohu) a hormonální substituční léčba po menopauze. Některé studie navíc naznačují – jiné studie to však nepotvrdily – že používání technologií asistované reprodukce, jako je oplodnění in vitro, může u žen zvyšovat riziko vzniku rakoviny vaječníků. Je však důležité poznamenat, že tyto rizikové faktory nezávislé na věku nezvyšují významně pravděpodobnost vzniku rakoviny vaječníků a zvyšují míru rizika ženy maximálně dvakrát až třikrát více než u běžné populace.
Doporučení pro screening rakoviny vaječníků byla tradičně uspořádána do jedné ze dvou skupin doporučení – jedné pro ženy s průměrným rizikem a druhé pro ženy se zvýšeným rizikem. Nyní, po identifikaci genových mutací, které mohou u žen zvyšovat pravděpodobnost vzniku rakoviny vaječníků, byl soubor doporučení pro ženy se zvýšeným rizikem rozdělen do dvou skupin, přičemž doporučení pro ženy s jasným dědičným rizikem vzniku rakoviny vaječníků v důsledku identifikované genetické mutace se liší od doporučení pro ženy s rodinnou anamnézou tohoto onemocnění. Tento koncept proměnlivého rizika byl začleněn do současných doporučení Memorial Sloan Kettering pro screening rakoviny vaječníků.
- Typy rizika rakoviny vaječníků
- Ženy s úrovní rizika blízkou riziku běžné populace (relativní riziko menší než trojnásobek relativního rizika běžné populace)
- Ženy se zvýšeným rizikem* (relativní riziko třikrát až šestkrát vyšší než u běžné populace)
- Ženy s dědičným rizikem v důsledku známých genetických mutací (relativní riziko vyšší než šestinásobek rizika v běžné populaci)
- Testy screeningu karcinomu vaječníků
- CA-125
- Transvaginální ultrazvuk
- Sérový CA-125 v kombinaci s transvaginálním ultrazvukem
- Naše směrnice pro screening rakoviny vaječníků
- Ženám s rizikem blízkým riziku běžné populace (relativní riziko méně než třikrát vyšší než u běžné populace)
- Ženy se zvýšeným rizikem (relativní riziko třikrát až šestkrát vyšší než u široké veřejnosti)
- Ženy s dědičným rizikem (relativní riziko více než šestkrát vyšší než u běžné veřejnosti)
Typy rizika rakoviny vaječníků
Ženy s úrovní rizika blízkou riziku běžné populace (relativní riziko menší než trojnásobek relativního rizika běžné populace)
Tato kategorie zahrnuje ženy s některým z následujících onemocnění:
- Anamnéza rakoviny prsu diagnostikované ve věku 41 let nebo starší a a) žádná rodinná anamnéza rakoviny prsu nebo vaječníků nebo b) žádný aškenázský židovský původ (jedinci východoevropského židovského původu z východní Evropy).
- Anamnéza neplodnosti a/nebo použití metod asistované reprodukce, jako je například oplodnění in vitro (IVF).
- Anamnéza endometriózy (onemocnění, při kterém tkáň z děložní sliznice roste mimo dělohu).
- Anamnéza užívání hormonální substituce pro léčbu příznaků souvisejících s menopauzou.
Ženy se zvýšeným rizikem* (relativní riziko třikrát až šestkrát vyšší než u běžné populace)
Tato kategorie zahrnuje ženy s některým z následujících případů:
- Příbuzná prvního stupně (matka, sestra nebo dcera) s rakovinou vaječníků.
- Osobní anamnéza rakoviny prsu před 40. rokem věku.
- Osobní anamnéza rakoviny prsu diagnostikované před 50. rokem věku a jeden nebo více blízkých příbuzných, u kterých byla diagnostikována rakovina prsu nebo vaječníků v jakémkoli věku.
- Dva nebo více blízkých příbuzných s diagnózou rakoviny prsu před 50. rokem věku nebo s diagnózou rakoviny vaječníků v jakémkoli věku.
- Aškenázský židovský původ a osobní anamnéza rakoviny prsu před 50. rokem věku.
- Aškenázský židovský původ a příbuzný prvního nebo druhého stupně, u kterého byla diagnostikována rakovina prsu před 50. rokem věku nebo rakovina vaječníků v jakémkoli věku.
* Tyto odhady jsou získány ze studií, ve kterých nebyly k dispozici informace o genetickém testování. U osob, které splňují kritéria rodinné anamnézy, ale byly negativně testovány na genetickou mutaci, o níž je známo, že zvyšuje náchylnost k tomuto onemocnění, může být riziko vzniku rakoviny vaječníků podstatně nižší. Tyto ženy by se měly poradit s lékařem o doporučeních pro screening.
Ženy s dědičným rizikem v důsledku známých genetických mutací (relativní riziko vyšší než šestinásobek rizika v běžné populaci)
Tato kategorie zahrnuje ženy s některou z následujících charakteristik:
- Přítomnost mutace BRCA1 nebo BRCA2. BRCA1 a BRCA2 jsou geny podílející se na růstu, dělení a opravách poškození DNA, ke kterým dochází přirozeně během života. Změněný nebo zmutovaný gen BRCA1 nebo BRCA2 zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny. Nejčastějšími typy rakoviny spojenými se změnami BRCA jsou rakovina prsu a vaječníků.
- Přítomnost mutace genu pro chybnou opravu spojená s dědičným nádorovým syndromem známým jako dědičná nepolypózní rakovina tlustého střeva (HNPCC)/Lynchův syndrom.
Mutace v genech, o nichž je známo, že zvyšují náchylnost k rakovině vaječníků, pravděpodobně představují velkou část zvýšeného rizika u žen s rodinnou anamnézou rakoviny vaječníků nebo prsu diagnostikované před 50. rokem věku. Předběžné důkazy naznačují, že u žen se silnou rodinnou anamnézou rakoviny prsu, ale bez prokazatelné mutace v genech BRCA1 nebo BRCA2, nemusí být riziko rakoviny vaječníků významně zvýšené. Z tohoto důvodu a vzhledem k omezením v současnosti dostupných screeningových testů karcinomu vaječníků, která jsou popsána níže, by ženy v kategorii zvýšeného rizika měly před zahájením screeningu karcinomu vaječníků nebo jiných strategií snižování rizika karcinomu vaječníků zvážit genetické poradenství a testování.
Testy screeningu karcinomu vaječníků
Jako potenciální metody screeningu karcinomu vaječníků byla vyhodnocena řada testů. Mezi screeningové testy s největším množstvím údajů z klinických testů, které podporují jejich použití, patří transvaginální ultrazvuk a krevní test na sérový marker CA-125. Na základě těchto testů se provádí screeningový test na rakovinu vaječníků. (Sérové markery jsou látky v krvi, které lze detekovat v krevních testech.) Méně informací je k dispozici o řadě dalších sérových markerů používaných samostatně nebo v kombinaci. Nedávno byl také navržen novější test založený na proteomice, metodě, která zahrnuje hodnocení vzorců desítek až stovek nízkomolekulárních proteinů současně.
CA-125
CA-125 je protein produkovaný více než 90 % pokročilých epiteliálních karcinomů vaječníků. (Epitelový karcinom vaječníků je nejčastější formou tohoto onemocnění.) V důsledku toho se protein CA-125 stal nejvíce hodnoceným sérovým markerem pro screening karcinomu vaječníků. V dosud nejrozsáhlejší studii bylo náhodně vybráno 22 000 žen po menopauze se středním rizikem vzniku rakoviny vaječníků, kterým bylo buď každoročně prováděno vyšetření CA-125, nebo jim byla poskytnuta obvyklá gynekologická péče. V této studii se u žen s rakovinou vaječníků zjištěnou pomocí testů CA-125 zlepšilo přežití ve srovnání s ženami s diagnostikovanou rakovinou vaječníků, kterým byla přidělena jejich obvyklá péče. Přestože tyto výsledky byly slibné, v počtu úmrtí na rakovinu vaječníků nebyl mezi oběma skupinami žádný rozdíl. Navíc, přestože bylo vyšetřeno 8 732 žen, bylo zjištěno pouze šest případů rakoviny vaječníků, přičemž tři z nich byly v pokročilém stadiu.
Další studie naznačují, že CA-125 se zdá být zvýšený také u dvou až tří procent normálních žen po menopauze. Vzhledem k této skutečnosti a relativně nízkému ročnímu výskytu karcinomu vaječníků nebyl screening pomocí testu CA-125 natolik účinný, aby odůvodňoval jeho široké používání. Aby byla rakovina vaječníků zjištěna u jedné další ženy pomocí CA-125 jako primární screeningové metody, muselo by být vyšetřeno dalších 100 až 150 žen a provedeno přibližně 30 diagnostických operací.
Pro zlepšení využitelnosti měření CA-125 pro screening rakoviny vaječníků byla navržena metoda, která se zaměřuje na změnu koncentrace CA-125 v krvi v průběhu času, na rozdíl od spoléhání se na absolutní hodnotu. Tento přístup se používá v probíhající studii ve Velké Británii, v níž bude 200 000 ženám náhodně přiřazen screening pomocí CA-125, screening pomocí transvaginálního ultrazvuku nebo jejich obvyklá péče. Výsledky této studie se očekávají v roce 2012.
Transvaginální ultrazvuk
Pro možné využití ve screeningu karcinomu vaječníků byla hodnocena řada zobrazovacích metod. Transvaginální ultrazvuk se trvale ukazuje jako nejslibnější zobrazovací metoda pro rutinní screening karcinomu vaječníků.
V dosud nejrozsáhlejší studii hodnotící ultrazvuk jako screeningovou metodu karcinomu vaječníků bylo pomocí ročních transvaginálních ultrazvuků sledováno 14 469 žen, z nichž většina měla průměrné riziko vzniku karcinomu vaječníků. Příslibem je, že 11 ze 17 nádorů zjištěných transvaginálním ultrazvukovým screeningem bylo diagnostikováno v nejranějším stadiu onemocnění, tzv. stadiu I. Kritici však poukazují na to, že pouze dva z 11 nádorů stadia I zjištěných transvaginálním ultrazvukem byly vysokého stupně (což znamená, že nádorové buňky mají agresivní růst), ve srovnání se všemi šesti nádory v pokročilém stadiu.
Sérový CA-125 v kombinaci s transvaginálním ultrazvukem
Několik studií hodnotilo kombinované použití transvaginálního ultrazvuku a CA-125. V několika studiích bylo hodnoceno, zda se jedná o kombinované použití transvaginálního ultrazvuku. Tyto studie naznačily, že kombinace těchto testů vede k vyšší citlivosti při detekci karcinomu vaječníků, avšak za cenu zvýšené míry falešně pozitivních výsledků. V probíhající studii screeningu karcinomu prostaty, plic, tlustého střeva a vaječníků bylo náhodně vybráno 28 816 žen, kterým byl každoročně prováděn transvaginální ultrazvuk a test CA-125. V rámci této studie byly provedeny testy CA-125 a CA-125, které byly použity pro screening karcinomu vaječníků. Dalších 39 000 žen bylo náhodně zařazeno do kontrolní skupiny, ve které jim byla poskytována pouze obvyklá gynekologická péče. Pozitivní prediktivní hodnoty pro abnormální test byly jedno procento pro transvaginální ultrazvuk a 3,7 % pro CA-125. Pokud byly oba testy abnormální, zvýšila se tato hodnota na 23,5 procenta. Konečné výsledky, včetně vlivu screeningu na úmrtnost na rakovinu vaječníků, se očekávají v roce 2015.
Naše směrnice pro screening rakoviny vaječníků
Ženám s rizikem blízkým riziku běžné populace (relativní riziko méně než třikrát vyšší než u běžné populace)
- Screening rakoviny vaječníků se nedoporučuje. V rámci preventivní zdravotní péče se doporučuje každoroční gynekologická prohlídka s vyšetřením pánve.
Ženy se zvýšeným rizikem (relativní riziko třikrát až šestkrát vyšší než u široké veřejnosti)
- Neexistují jasné důkazy, které by naznačovaly, že screening rakoviny vaječníků pomocí v současnosti dostupných metod povede ke snížení počtu úmrtí na rakovinu vaječníků. Pokud se po pečlivém zvážení rizik a přínosů bude pokračovat ve screeningu karcinomu vaječníků pomocí sérových markerů, jako je CA-125 a/nebo transvaginální ultrazvuk, doporučuje se, aby se tento screening prováděl v rámci výzkumných studií, které vyhodnotí účinnost tohoto přístupu.
Pro ženy v této skupině může být užitečné také genetické poradenství, aby se lépe objasnilo riziko vzniku rakoviny vaječníků a příbuzných nádorů.
Ženy s dědičným rizikem (relativní riziko více než šestkrát vyšší než u běžné veřejnosti)
- I když není jasné, zda screening karcinomu vaječníků povede ke snížení počtu úmrtí u žen s dědičným rizikem, měly by ty, které mají mutace v genech pro náchylnost ke vzniku karcinomu vaječníků, podstoupit screening karcinomu vaječníků pomocí kombinace transvaginálního ultrazvukového vyšetření a vyšetření CA-125. U žen s dědičným rizikem karcinomu vaječníků by měl být proveden screening karcinomu vaječníků. U žen s mutacemi v genech BRCA1 nebo v genech pro opravu chyb MLH1, MSH2 a MSH6 by tento screening měl obecně začít mezi 30. a 35. rokem života. U žen s mutacemi v genu BRCA2 by měl být screening rakoviny vaječníků zahájen mezi 35. a 40. rokem života.
Vzhledem k omezením screeningu rakoviny vaječníků, včetně značného rizika falešně pozitivních i falešně negativních výsledků, by ženy s prokázanou dědičnou predispozicí měly po ukončení reprodukce zvážit provedení salpingo-ooforektomie (chirurgický zákrok, při kterém se ženě odstraní vaječníky a vejcovody), která snižuje riziko.
Přečtěte si více o výzkumu, který stojí za našimi doporučeními pro screening rakoviny vaječníků.
.