Nat Love, syn zotročených rodičů Sampsona Lovea a matky, jejíž jméno není známo, se narodil v červnu 1854 na plantáži Roberta Lovea v Davidson County v Tennessee. Po emancipaci zůstali rodiče Nata Lovea na plantáži jako pachtýři. V únoru 1869 Love opustil Tennessee a vydal se na západ. Našel si práci jako kovboj, nejprve na Duvalově ranči v texaském Panhandlu, poté na Gallingerově ranči v jižní Arizoně (1872-1890). Během těchto let Love hodně cestoval po celém západě USA a pomáhal hnát dobytek na trh. V roce 1889 se oženil se ženou jménem Alice a měli spolu jedno dítě. V roce 1890 odešel Love od pasení dobytka a pracoval na železnici jako nosič lůžkových vozů Pullman. Naposledy pracoval jako strážný u společnosti General Securities Company v Los Angeles v Kalifornii, kde v roce 1921 zemřel.

Loveova povídka The Life and Adventures of Nat Love (Život a dobrodružství Nata Lovea) vyšla v roce 1907 a od 60. let 20. století byla několikrát znovu vydána. Badatel William Loren Katz ji popisuje jako „jedinou plnohodnotnou autobiografii afroamerického kovboje“ (s. 150). Ale zatímco Love tvrdí, že jeho kniha je určena „těm, kteří dávají přednost faktům před fikcí“, několik badatelů vyjadřuje pochybnosti o pravdivosti knihy (s. 3). Katz například tvrdí, že „typické westernové chvástání“, s nímž Love vypráví o svých schopnostech jako zkušeného jezdce na koni, střelce, pijáka a bojovníka, způsobuje, že se jeví „spíše jako hrdina románů z mince než jako kovboj z masa a kostí“ (s. 150). Toto srovnání Loveovy autobiografie s masově prodávanými dobrodružnými romány populárními na konci devatenáctého století je výstižné vzhledem k tomu, že Love je jedním z mnoha mužů, kteří o sobě tvrdili, že jsou „skutečným“ Deadwood Dickem. Podle Durhama a Jonese byl Deadwood Dick literárním výtvorem Edwarda L. Wheelera, autora bestsellerových desetikorunových románů, který nikdy nevycestoval na západ od Pensylvánie. Mnozí badatelé se domnívají, že Love si činil nárok na přezdívku Wheelerovy postavy, aby senzačně vylíčil události svého vlastního života; zároveň však tvrdí, že Loveovy nadživotní výkony „automaticky nediskreditují jeho knihu, neboť se liší pouze stupněm hyperboly, kterou lze nalézt v mnoha jinak věrohodných knihách westernových vzpomínek“ (s. 192).

Loveovo líčení jeho „neobyčejně dobrodružného života“ začíná jeho narozením v otrokářské chatrči (s. 3). Přestože Love popisuje svého majitele Roberta Lovea jako „laskavého a shovívavého pána“ (s. 7), trvá také na tom, že instituce otroctví je velkým zlem, které omlouvá fyzické týrání, rozděluje rodiny a vystavuje afroamerické ženy „rozmařilým přáním mužů, kteří je vlastnili“ (s. 13). Love chválí Abrahama Lincolna a Harriet Beecher Stoweovou za jejich úsilí o ukončení systému, který podle něj učinil postavení otroka i pod laskavým pánem „stejným jako postavení koně nebo krávy“ (s. 13).

Po emancipaci se Loveova rodina snaží vyjít s penězi a jeho otec brzy umírá. „Těžká práce od rána do večera“, kterou vyžaduje pacht, způsobí, že Love začne přemýšlet „o odchodu na Západ“, protože „svoboda je sladká“ a on chce ze svého života „vytěžit víc“ (s. 37). Poté, co Love vyhraje koně v loterii, prodá ho zpět jeho majiteli za 50 dolarů. Poté Love vyhraje stejného koně v druhé tombole a opět ho prodá zpět za 50 dolarů. Když si Love, tehdy patnáctiletý, bere domů svých 100 dolarů, dává polovinu peněz matce a odchází „do světa“ a „do lepšího stavu“ (s. 39). Skončí v Dodge City v Kansasu, které popisuje jako „typické pohraniční město se spoustou saloonů, tančíren a heren a jen velmi málo něčeho jiného“ (s. 40). Zde se nechá najmout do party kovbojů, v níž je již několik Afroameričanů. Loveovi noví spolupracovníci mu dají přezdívku „Red River Dick“ (s. 41).

Love pokračuje ve vyprávění o letech, která strávil jako kovboj, a popisuje svou proměnu ve zkušeného kovboje, který „ztratil veškerý smysl pro strach“ (s. 70). Mezi dobrodružství, která Love popisuje, patří boj s nepřátelskými americkými indiány, pronásledování dupajícího dobytka, prohánění divokých mustangů, sdílení nápojů s Billym Kidem a překonávání „všech příchozích v jízdě na koni, provazochodectví a střelbě“ (s. 97). Díky posledně jmenovaným úspěchům dostal od obyvatel Deadwoodu v Jižní Dakotě „4. července 1876 jméno Deadwood Dick“ (s. 97). Asi nejsenzačnější dobrodružství, které Love popisuje, se týká jeho zranění a zajetí bandou amerických indiánů vedenou mužem jménem Žlutý pes. Protože se kmen „skládá převážně z míšenců“ a lidí „barevné krve“, ošetří Lovea a požádají ho, aby se k nim přidal (s. 99). Slíbí mu 100 poníků, pokud se ožení s dcerou Žlutého psa, ale asi po měsíci v zajetí ukradne poníka a dá se na útěk, přičemž ujede 100 mil za 12 hodin bez sedla, aby se vrátil domů.

Love nakonec poznává, že „pochod pokroku“ přivádí na Západ železnici a že železnice učiní kovbojskou práci zbytečnou (s. 130). V reakci na to se usadí v Denveru a přijme místo nosiče v lůžkovém voze Pullman. Ke konci knihy prohlašuje, že miluje Ameriku, „sladkou zemi svobody, domov statečných a svobodných“ (s. 147). Tento výrok je charakteristický pro patriotismus a optimismus, které Loveovo vyprávění prostupují. Odsuzuje sice otroctví, ale po cestě na Západ se nezmiňuje o žádném případu rasové nerovnosti. Love důsledně charakterizuje americké západní pohraničí jako místo, kde byly jeho talent, tvrdá práce a vynalézavost vždy oceněny. V Loveově vyprávění je Západ skutečně místem, které mu umožnilo stát se nejen člověkem, ale i hrdinou.

Konzultovaná díla: Durham, Philip a Everett L. Jones, The Negro Cowboys, New York: Dodd, Mead & Company, 1965; Katz, William Loren, The Black West, Rev. Ed., New York: Mugleston, William F., „Love, Nat (June 1854-1921)“, in American National Biography, vyd. John A. Garraty a Mark C. Carnes, 952-953 (New York: Oxford University Press, 1999).

Harry Thomas