O zdolání Mount Everestu se pokouší mnoho lidí a většina z nich se na vrchol dostane. Bohužel kvůli nesčetným rizikům cesty – únavě, zmatku, nedostatku kyslíku, přírodním katastrofám, pádům, chladu – se najde víc než jen pár těch, kteří se z hory nikdy nedostanou.

Jednou z těchto nešťastných horolezkyň byla žena jménem Hannelore Schmatzová – ne první žena, která zdolala Everest (i když se jí to podařilo), ale první žena (a první Němka), která tam zemřela.

Reklama

Hannelore a její manžel Gerhard byli zkušení horolezci, když se na podzim roku 1979 rozhodli zkusit štěstí při zdolávání nejvyšší hory světa. Po dosažení vrcholu (padesátiletý Gerhard byl v té době nejstarším mužem, kterému se to kdy podařilo) dvojice oslavovala a poté se se svou skupinou vydala zpět do základního tábora. V ní bylo 8 horolezců a 5 šerpů, a zatímco 6 horolezců a všichni šerpové se dostali bezpečně dolů, Hannelore a Američan švýcarského původu Ray Genet nikoliv.

Obrázek: Wikipedia

Přestože byli Hannelore a Genet zkušení horolezci, byli příliš unavení na to, aby pokračovali dál, a navzdory varování šerpy o nebezpečí, které hrozí, když zůstanou v „zóně smrti“ hory přes noc, zřídili bivakovací tábor. Jeden šerpa zůstal s nimi. Brutální sněhová bouře, která se přes noc přihnala, byla pro Geneta příliš silná a do rána zemřel na podchlazení.

Schmatz a šerpa noc přežili a pokračovali dolů z hory. Ve výšce 27 200 metrů se posadila, aby si odpočinula u svého batohu. Usnula a už se neprobudila. Její šerpský společník zůstal u jejího těla, což ho stálo většinu prstů na rukou a nohou. Později uvedl, že její poslední slova byla: „Voda, voda.“

Únava, která ji postihla, je běžnou příčinou smrti na Everestu, kde je vzduch tak řídký, že nedostatek kyslíku může způsobit špatnou koordinaci, zmatenost a nesouvislost, která může i zkušeného horolezce jako Hannelore přimět k rozhodnutím, která by jinak nikdy neudělal.

Zemřela na následky expozice a vyčerpání jen něco málo přes 300 metrů od tábora IV, nejvyššího tábora na jedné z hlavních trekových tras.

Reklama

Obrázek: YouTube

V roce 1984 byl učiněn jeden pokus o vyzvednutí jejího těla, ale šerpa a nepálský policejní inspektor na treku padli a bylo rozhodnuto, že Schmatzová možná chtěla zůstat tam, kde byla. Což také udělala, ztuhlá na místě s otevřenýma očima a vlasy vlajícími ve větru, zatímco kolem ní procházeli další horolezci na cestě k vrcholu.

Nakonec si ji hora vzala, poryv větru odvál její tělo přes úbočí stěny Kangšungu.

Snad důstojný pohřeb pro statečnou a talentovanou ženu, která zdolala jednu z největších překážek na světě, než podlehla vlastnímu lidství pouhý metr od bezpečí.

Pokud chcete vylézt (nebo se o to pokusit) na Mount Everest, raději si pospěšte. Její ledovce rychle mizí tváří v tvář oteplování klimatu.

Reklama

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.