Pokud se vám zdá, že v posledních letech přibývá publikovaných prací o diabetickém onemocnění ledvin, nemýlíte se. Podle přehledu a metaanalýzy zveřejněné v časopise Medicine počet studií o DKD v posledních dvou desetiletích rychle a stabilně stoupá. A tato studie zahrnovala i období před nedávnou vlnou klinických studií.
V letech 2000-2017 bylo publikováno více než 27 500 prací o DKD, uvádí bibliometrická analýza, kterou provedli Lu-Xi Zou, PhD, z Zhejian University a Ling Sun, MD, z‘ Xuzhou Central Hospital, Čína. Jejich studie s otevřeným přístupem poskytuje pohled na „strukturu, horká místa a vývojové trendy“ ve výzkumu DKD.
Systematický přehled identifikoval celkem 27 577 studií DKD publikovaných v letech 2000 až 2017. Počet prací se v průběhu času zvyšoval, přičemž růst se zrychlil po roce 2007. Výzkumné práce tvořily téměř tři čtvrtiny z celkového počtu.
Pět nejvýznamnějších časopisů publikujících práce o DKD bylo v pořadí Nephrology Dialysis Transplantation, Kidney International, Diabetes, JASN a Diabetologia. Při analýze sítí kocitací měly práce publikované v časopisech s vyššími impakt faktory více citací a „větší vliv ve výzkumu DKD“, píší autoři. Mezi identifikovanými nefrologickými časopisy měl nejvyšší pětiletý impakt faktor časopis JASN, těsně následovaný časopisem Kidney International.
„Diabetické onemocnění ledvin je pro JASN velmi důležitým tématem a jsme hrdí na kvalitu výzkumu, který publikujeme o tomto kritickém problému veřejného zdraví,“ uvedla šéfredaktorka JASN Josephine P. Briggs, MD.
Nejproduktivnější zemí v oblasti výzkumu DKD byly Spojené státy americké, kde bylo publikováno 7100 publikací. Na dalším místě byla Čína, následovaná Japonskem, Německem a Itálií. Analýza spoluautorství jednotlivých zemí ukázala velmi aktivní sítě mezinárodní spolupráce ve výzkumu DKD.
Harvardova univerzita byla největším institucionálním producentem výzkumu DKD, následovala Steno Diabetes Center a University of Melbourne. Analýza sítě spoluautorů zdůraznila přínos H. H. Parvinga a jeho kolegů během sledovaného období – odráží jejich studie stanovující renální a kardiovaskulární ochranné účinky blokády renin-angiotenzin-aldosteronového systému u pacientů s diabetem.
Doktoři Zou a Sun diskutují důvody prudkého růstu výzkumu DKD, počínaje rostoucí celosvětovou prevalencí diabetu. Uvádějí také objevy v oblasti histopatologické diagnostiky, nových terapeutických látek a biomarkerů, jakož i rostoucí schopnost přístupu k obrovským objemům lékařských dat a jejich sdílení.
Srpen 2019 (Vol. 11, Number 8)