Jeremy Unger

Mike Tornabene, ročník 2010, není tak docela tím, co lidé očekávají od typického absolventa filmové školy Tisch. Nenatočil žádný nezávislý, umělecký film ani neprošel stáží v produkčních společnostech ve městě. Spíše trávil čas vystupováním v klubech a na večírcích po celém východním pobřeží – a cestou se stal slavným na YouTube.

To vše díky Domu Mazzettimu, postavě, kterou Tornabene vymyslel se svým kamarádem ze střední školy Gianem Hunjanem. Dom, kterého hraje Tornabene, je italsko-americký vysokoškolský student, který se objevuje na Youtube a mluví o takových relevantních tématech, jako je Four Loko, chování opilých dívek a Casey Anthony. Série videí zaznamenala obrovský úspěch na YouTube, kde byla zhlédnuta více než 13 milionkrát. NYU Local měl možnost si s Tornabenem popovídat o jeho začínající kariéře, vzniku a budoucnosti Domu a příjemných vzpomínkách na pivní pong v Palladiu.

Jaké bylo tvoje studium na NYU?

NYU bylo skvělé. Nikdy jsem nebyl členem žádné komediální skupiny a nikdy jsem tam nevystupoval, protože mě v té době víc zajímalo psaní než vystupování, a tak jsem se věnoval hlavně psaní scénářů. Ale hodně času na newyorské univerzitě jsem strávil na večírcích. V prváku jsem bydlel v Third North s pěti dalšími chlápky, takže jsme spoustu času trávili hraním Halo na našich špinavých televizích, které jsme měli postavené zády k sobě, na dvou Xboxech a jednou jsme přišli na to, že nedaleké lahůdkářství je klíčem k získání alkoholu, takže to byly čtyřicetistupňové bud heavies v podstatě každou noc. Odtud to byl noční pivní pong během mého druhého ročníku v Palladiu, zázraky v barech na Bleecker Street ve třeťáku a návštěvy nóbl podniků v posledním ročníku, kdy jsme předstírali, že žijeme životem významných Newyorčanů. Moje zkušenosti z newyorské univerzity nám rozhodně pomohly přijít s nápady na naše skeče.

Jak jste se seznámili se svým spolutvůrcem Gianem?

S Gianem jsem se vlastně seznámil ve druhé třídě. Měl jsem v té době nějaké nadupané Nike a on je cítil, takže jsme se do toho hned pustili. V posledním ročníku střední školy jsme spolu pracovali v restauraci a na konci večera jsme s Gianem bavili personál našimi komediálními kousky, zatímco večeřeli. Ta restaurace byla plná divochů a kriminálníků – byla to čistá komedie. Řekl bych, že restaurace byla skutečným začátkem našeho komediálního partnerství.

Když jsem odešel na newyorskou univerzitu a Gian na Temple University, pokračovali jsme v komediální tvorbě. V prvním ročníku jsme začali psát první scénář; komedii o restauraci, ve které jsme pracovali. Během studia jsme napsali scénář televizního pilotu, dva scénáře televizních speciálů a scénář celovečerní komedie. Téměř všechno jsme psali přes videochat.

Na začátku posledního ročníku, 5. září 2009, jsme oficiálně začali podnikat jako Mike & Gian Comedy (což znamená, že jsme si jen vytvořili stránku na Facebooku). Vytvořili jsme si webové stránky a začali nahrávat skeče na YouTube, abychom propagovali naši komedii/psaní. Naším prvním počinem byla série videí nazvaná „Stážista“, ve které Gian vystupoval jako stážista mého otce, který provozuje malý podnik ze svého domu. Naše videa měla vždy dobrou zpětnou vazbu, ale ve skutečnosti se na ně nikdo nedíval.

Po absolvování newyorské univerzity jste se věnovali kariéře komika, nebo jste se vydali tradičnější cestou pro filmové obory?

Gian i já jsme promovali v květnu 2010 a v plánu bylo, že se oba natrvalo přestěhujeme do města a budeme prosazovat náš nový scénář a pokračovat v psaní. Léto jsme strávili vycpáváním poštovních schránek letáky inzerujícími naši ochotu dělat jakoukoli práci za peníze navíc, abychom „financovali náš sen“. To léto jsme dělali dost podivné práce, včetně vyzvedávání autistického dítěte z tábora a jeho odvozu domů nebo výletů. Vzali jsme ho na pobřeží, dokonce jsme ho vzali do Denny’s. V té době jsem také studovala, abych získala certifikát osobního trenéra a mohla pracovat v posilovně ve městě při své denní práci. To všechno nemělo absolutně nic společného s tím, kvůli čemu jsem chodila do školy. V říjnu 2010 jsme se přestěhovali na Upper East Side, kde jsme přes den pracovali a po nocích dělali komedii.

Jak jste přišel na nápad Dom Mazzetti? Inspirovalo vás k němu vůbec studium na newyorské univerzitě?“

Dom Mazzetti původně vznikl jako tupá italská postava středního věku, kterou jsme napsali do skeče o vaření. Měli jsme v plánu natočit skeč se mnou jako Domem, ale nakonec k tomu nedošlo. Téměř o rok později jsme pak dostali nápad na skeč založený na bombovém poplachu v UPS v roce 2010. Napadlo nás, že by bylo vtipné použít postavu Doma v rozhovoru, který by satirizoval proces řešení bombového poplachu. Na video i na postavu jsme dostali skvělou zpětnou vazbu, a tak jsme se rozhodli použít Doma v dalším skeči. Tentokrát jsme si chtěli udělat legraci z toho, jak lidé mluví o tom, že se úplně ožrali po Four Loko. Nechali jsme Doma vyprávět o jeho noci plné chaosu poté, co vypil Four Loko se svými chlapci. Video jsme zveřejnili právě v době, kdy se o Four Loko začalo hodně mluvit a bylo zakázáno. Video se začalo šířit po Facebooku a pomalu se stalo virálním. Poté jsme začali vydávat videa s Domem Mazzettim každých pár týdnů, a když nám stále přibývala zhlédnutí, rozhodli jsme se postavu Doma Mazzettiho spustit. Začali jsme se více zaměřovat na aspekty vysokoškolského života, a právě v tom Dom Mazzettiho rozhodně ovlivnilo mé působení na newyorské univerzitě.

Jak přicházíte s nápadem na skeč?

Když je čas na nový skeč, diskutujeme s Gianem o tom, o čem chceme ve videu mluvit. Přemýšlíme o tom, jaká témata jsou aktuální, na jaká témata máme dobré vtipy a jaká témata chtějí lidé vidět. Jak se dostáváme hlouběji do série, snažíme se najít témata, která jsou neotřelá, ale přesto oslovují široké publikum. Jakmile se na tématu shodneme, sedneme si, obvykle s několika pivy, a začneme si dělat poznámky, což je většinou jen nástin hitparádových bodů pro video spolu s několika klíčovými vtipy. Pak obvykle někdy později v tomtéž týdnu nastavíme kameru (opět s několika pivy) a natočíme to, přičemž poznámky použijeme jako vodítko a zbytek vylepšíme. Obvykle trvá natáčení asi dvě hodiny, ale všechny nejlepší momenty se opravdu sejdou při střihu, kde pomocí rychlých střihů získáme nejlepší materiál.

Jaká je práce na platformě, jako je YouTube, ve srovnání s tradičnějšími metodami videa a komedie?

Největší výhodou YouTube je, že máte nad svým obsahem naprostou kontrolu a je to skvělé pro zviditelnění. Stále více lidí se obrací na YouTube jako na hlavní zdroj zábavy, což je velmi dobré pro lidi, jako jsme já a Gian, kteří se YouTube živí a zároveň hledají větší příležitosti prostřednictvím naší práce. Zdá se, že

Jaké jsou vaše plány do budoucna s Domem Mazzetti?

Plánujeme pokračovat v produkci videí na YouTube a v rozšiřování našeho publika a kanálu. Chceme také rozšířit působnost Dom Mazzetti buď prostřednictvím návštěv vysokých škol, nebo rozšířením videí obecně. V plánu je také budování našeho zboží. Jako autoři stále hledáme příležitosti ve filmovém a televizním světě, ať už jde o posun Dom Mazzettiho na další úroveň, nebo jen o rozvoj značky Mike & Gian.

Všiml sis nějakých změn ve svém životě od doby, kdy vzrostla tvá popularita na internetu?

Je zvláštní vidět, že na internetu nejsi sám sebou a lidé tě kvůli tomu znají, pokud mě sleduješ. Začíná tu být zvláštní dynamika alter ega/rozdvojené osobnosti. Vždycky jsem Mike, ale někdy mám pocit, že se přetrhnu v Doma. Ještě podivnější je, když postava, kterou hrajete a za kterou jste známí, je výtvorem dvou lidí. A pak všichni ti lidé, kteří se s vámi chtějí fotit, je také dost neskutečné. A drinky zdarma a večírky jsou taky docela v pohodě.

Jakou radu bys dal začínajícím studentům filmových/televizních oborů?

Vznik YouTube sice usnadnil objevení, ale nevýhodou čehokoli na internetu je, že je velmi snadné se dostat do kategorie módních výstřelků. Když žijete na internetu, nebo vlastně kdekoli v zábavním průmyslu, musíte zůstat relevantní a být vždy na vrcholu, jinak na vás lidé zapomenou.

Dom ve svých videích zmiňuje mnoho nechvalně známých míst v okolí newyorské univerzity, jako jsou bary Still a Pacha. Co by ale Dom řekl jako první, kdyby přestoupil na NYU?“

Dlouhý příběh ve zkratce… Teď jsem hipster.