Mytologie spočívá v tom, že je téměř výhradně odvozená. Proces převyprávění a nabízení starých mýtů novým generacím vytváří variabilitu a vývoj. DERIVACE neznehodnocuje zařazení něčeho do mýtu. Kdyby tomu tak bylo, téměř každá mytologie by zanikla po jediné generaci, protože by se nedala účinně předávat. Derivace, protože navrhuje nové nebo alternativní verze událostí, nebo dokonce posouvá do dosud neprobádaných směrů, JE aktem rozšíření samotné mytologie. Příběhy o Herkulovi se nevynořily z éteru v plné formě, když byl poprvé vymyšlen Zeus. Někdo VYTVOŘIL příběhy o Herkulovi z existujících příběhů o Diovi, a tím celý mýtus ROZŠÍŘIL tím, že do něj přidal novou postavu.

Předně, mohu dostat zdroj o tom, že Herkules je derivátem Dia? Za druhé, nikdy jsem neřekl, že deriváty znehodnocují nebo jsou bezcenné. Je mi jedno, jestli je něco odvozeno od něčeho jiného, pokud to není do očí bijící plagiát. Záleží mi na lhářích. Záleží mi na autenticitě. Záleží mi na věcech, které se přikládají k něčemu jinému jako pravdivé, i když ve skutečnosti pravdivé nejsou. Kdyby vám někdo předložil „ztracené“ Tolkienovo dílo, záleželo by vám na tom, abyste se pokusili ověřit jeho pravost? Samozřejmě. Protože byste chtěli vědět, jestli ho skutečně napsal, nebo ne. Stejně tak je to s mýty. Chtěl bych vědět, jestli nějaký mýtus nebo něco podobného skutečně napsali staří Řekové nebo nějaký Tumblrín. Dále možná věci mohou být součástí mýtu, aniž by byly v přímém kontaktu nebo pocházely od původních autorů. To však neznamená, že mají stejnou „pravdivost“ (chcete-li) jako to, co bylo předtím. Good Omens je derivátem abrahámovské mytologie, ale rozhodně to není náboženský text. Není to ani skutečná mytologie. Vychází z ní, ale sama o sobě jí není. Pokud se ovšem někdo nerozhodne pokusit se vytvořit náboženství, které by ho používalo jako svatý text.

Všechny mýty jsou fikce. Všechny mýty jsou nepravdivé. Takto oddělujeme „nepravdivé“ od „pravdivého“ ve vztahu k mýtu.

Jistě, jistě. Ale když se vrátím ke svému bodu z počátku.

Je to rozdíl mezi Star Trekem a fanfikcí o Star Treku. Obojí není ve skutečnosti pravdivé, ale jedno je přesto pravdivější než druhé.

Možná, že „originální“ je lepší výraz než „pravdivé“.

Říci opak znamená stát se nábožensky zaujatým, což je částečně důvod, proč jsem vznesl poznámku, že mytologie je větší než náboženství.

Ale mytologie není větší než náboženství. Mytologie opět vychází z náboženství, ne naopak.

Pokud bych vyvíjel mytologii, řekněme pro účely hry nebo románu, a nějaká jiná strana by se pokusila vytvořit vlastní odvozeninu, můj postoj by pravděpodobně byl, že může, ale že ji nebudu používat.. protože jde o to, že to, co do toho mýtu oba přidáváme, nemusí být v souladu s tím, co vytváří ten druhý.

Předpokládám, že to je tedy jen osobní vkus. Já vím, že bych to neocenil.

Je na pozdějších čtenářích, aby rozhodli, které komponenty jsou hodny toho, aby byly předávány dál v nepřetržitém participativním řetězci.

Nemáme tedy brát ohled na přání původních tvůrců nebo současných majitelů? Vážně pochybuji, že by se Tolkienovi líbilo, kdybychom začali porcovat jeho svět nebo Silmarillion zavrhli, právní záležitosti stranou.

Přímo řečeno, znehodnocování moderní participace na mytologii se mi nezdá jako příliš smysluplná praxe. Kdyby tento přístup zaujaly předchozí generace, mytologie by se k nám nikdy nedostala.

Není to devalvace. Jde o oddělení toho, co bylo původním zdrojem, a toho, co je nové. Je to odhalování lhářů. Znovu opakuji: Neměl bych nic proti Mesperianovi ani jejímu tvůrci, kdyby dali jasně najevo, že jde o jejich vlastní výtvor a ne o skutečný řecký mýtus. Nevadilo by mi, kdyby napsali příběh, kdyby dali jasně najevo, že nejde o původní řecký mýtus.

Ale to mě přivádí k dalšímu problému. Zdá se, že si nemyslíš, že existují „původní řecké mýty“. Že by se k mýtům dalo přidat cokoli. V tom je můj problém. Nemyslím si, že to lze nebo že by se to mělo dělat. Myslím, že musí být stanoveny kvalifikace a pravidla, aby něco mohlo být součástí něčeho, ať už jde o mytologii nebo kánon nějaké filmové série atd. Co vůbec dělá něco součástí mýtu? Zmínka o stejných bozích? Používání stejných postav? Stejná stvoření? Koncepty? Události? A co komentáře? Jsou součástí mýtu? Pokud je v nějakém příběhu zmíněn Zeus, je to automaticky řecká mytologie? Je komiksový svět Marvelu součástí mýtu, protože v něm vystupuje postava Herkula? A co DC, které zahrnuje celý panteon? A co knihy, které čerpají z více mytologií, jako například Američtí bohové? Je Dungeons ad Dragons součástí mýtu, protože sdílí některé z deties? Co když někdo použije slova, dráždivý, narcistický, ozvěna atd. Co se stane, když tuto logiku použijeme na jiné věci? Co když někdo udělá narážku na Tolkiena nebo jeho dílo? Stala by se pak součástí kánonu LOTRa nebo mýtu či čeho? Co kdyby si někdo vymyslel bohy v duchu severských a pak se snažil říct, že je to součást řeckého mýtu?

Proč prostě nemůžeme přijmout, že určité věci inspirují jiné a že spisovatelé a umělci odvozují věci z jiných věcí?