Fotografie: Uplynulý měsíc ježdění na kole Kona Honzo ST byl pro mě doslova návratem ke kořenům.
Původní Honzo vyšlo hned poté, co jsem si koupil kolo, a já po něm celou sezonu toužil na svém čerstvě zklamaném Raleighu. Bylo to všechno, co jsem si přál, aby bylo kolo, které jsem si koupil, ale v té době ještě neexistovalo v podobě masového hardtailu 29er. Honzo byl dlouhý a volný vepředu a krátký vzadu. Jeho geometrie byla skutečně progresivní a osvědčila se natolik, že se nakonec dostala i do velmi chválených celoodpružených kol Kona Process.
O rok nebo dva později jsem prodal ten hloupý Raleigh a pořídil si Honzo druhé generace. Následoval rychlý pokrok v mých jezdeckých schopnostech a nakonec koupě celoodpruženého kola, jakmile jsem usoudil, že mě zadní část Honza brzdí. Pak jsem se přestěhoval do jižní Kalifornie, jezdil na spoustě karbonových superbiků a osvojil si jazykový zvyk připojovat k dálničním číslovkám „the“.
Překročil jsem o pár set rybích tacos a přestěhoval se zpátky do Nové Anglie s novým Honzem ST v závěsu, abych ho otestoval na stezkách západního Massachusetts.
Ačkoli se toho tady moc nezměnilo, u Honza se toho změnilo hodně. Jistě, stále se pohupuje pod úhly 68 a 74,5 stupně na hlavové a sedlové trubce. Jeho zadní střed lze stále nastavit (pomocí posuvných kapliček) až na minimálních 415 milimetrů a spodní držák si zachovává 65milimetrový drop. Ale ani ocelové hardtaily nebyly uchráněny před neustálým pochodem průmyslu horských kol směrem ke kdovíčemu.
V určitém okamžiku se z mistra stal žák, a tak musel být tento Honzo třetí generace prodloužen a snížen, aby se více podobal kolům Process, kterými se kdysi inspiroval. Dosah rámu velké velikosti se zvýšil ze 451 milimetrů na obrovských 478 milimetrů. Stoupání bylo sníženo o více než 130 milimetrů – z 839 na 710. Díky tomu Honzo vypadá jako přerostlý terénní skokan a umožňuje téměř stejný pohyb jezdce.
Pro kupující je nejvýznamnější změnou to, že již nelze pořídit kompletní ocelové Honzo. Náš rám jsme osadili brzdami Shimano SLX a pohonem SLX, který pohání střední třídu kol Novatec Alpine. Veškeré vedení lanek na rámu je externí, kromě přehazovačky, která vede zvenku, než se dostane do sedlové trubky. Protože se však jedná o ocelový rám, vyvrtali jsme do spodní rámové trubky několik dalších otvorů pro čisté nastavení. Použil jsem 130milimetrovou vidlici, takže moje testovací kolo je ve skutečnosti o něco volnější a vyšší, než uvádí sériová geo tabulka.
Použití tohoto dodatečného zdvihu není pro Honzo žádný problém. Díky dlouhému zdvihu působí kolo stabilním dojmem, takže jsem se často přistihl, že jedu rychle do skalek, abych si v poslední vteřině vzpomněl, že jedu na hardtailu.
A zadní stavba Honza je opravdu dost tvrdá. Rám z chromolybdenové oceli je bezpochyby pružnější než většina hliníkových rámů se srovnatelnou pevností, a při hmotnosti 7 kg by měl být. Ale není to nejšetrnější ocelový rám, na kterém jsem jezdil. Ve skutečnosti je tvrdší, než si pamatuji u předchozího Honza. Ale to bylo před několika lety a v poslední době se v mém životě objevilo hodně celoodpružených kol.
Tato tuhost spolupracuje s krátkou zadní stavbou, takže Honzo umí dobře kopat v úzkých zatáčkách a projíždět mezi překážkami na trailu. Je také více než ochotný vyskočit do manuálu nebo poskakovat, když je nejlepší stopa nad, ne kolem. A když je nejlepší stopa přes, Honzo je dostatečně posazené. Otázkou je, zda jsou vaše kolena dostatečně odolná, aby zvládla to, co zadní stavba nezvládne.
Z hlediska efektivity je Honzo na hony vzdálené karbonovému nebo hliníkovému hardtailu s tradičnější (čti: cross-country) geometrií. Jezdci zvyklí na pocit z trailového kola se středním zdvihem nebo all mountain kola však nebudou zklamáni stoupacími schopnostmi ocelového rámu.
Díky tuhé zadní stavbě, která se vzpírá své hmotnosti, působí rám sportovněji než většina chromolybdenových hardtailů a také přesněji. Switchbacky a stoupání s kameny a kořeny lze pohodlně zdolávat z vycentrované pozice podél rozumného rozvoru kola o délce 1 168 milimetrů. Na této bestii z Bellinghamu můžete efektivně projíždět nebo objíždět; oba způsoby jsou efektivní, přičemž 310 milimetrů vysoký spodní držák poskytuje velkorysou vůli pro všechny, kromě těch nejhůře načasovaných šlápnutí do pedálů.
Když už mluvíme o projíždění, posuvné rozsochy umožňují Honzo nakonfigurovat jako singlespeed, pokud je to vaše parketa. Také se na něj vejde minimálně 2,8palcový plášť vzadu, pokud je to vaše parketa.
A co když ani jedno z toho není vaše parketa? Měli byste zvážit pořízení Honzy?
Ano. S jednou výhradou: Musíte být ochotni si ho postavit. Pokud jste jezdili na tradičních hardtailech a chcete něco jistějšího, Honzo vám pomůže posunout se na vyšší úroveň, aniž byste ztratili pocit z jízdy na hardtailu. Možná jste vyznavači celoodpružených kol a hledáte druhé kolo, na kterém byste mohli jezdit, zatímco to vaše bude v generální opravě. Honzo bude netrpělivě čekat ve vaší garáži na svůj den v terénu. Nebo se možná obáváte, že jste z toho všeho křehkého karbonu vyměkli. Honzo vás s tvrdou láskou vrátí do hardtailové formy.
Anebo jste se možná rozhodli zjednodušit – odstranit nánosy usazenin mezi vámi a tím, na čem vám záleží, abyste se, jak se říká, vrátili ke kořenům.
No, Honzo má kořeny rádo.
Dva centy Kony: Obvykle se k recenzi dá něco dodat. Upřímně řečeno – nemám nic. Jonathone, ty to chápeš. -Ian Schmitt, produktový manažer společnosti Kona Bicycles
Kona Honzo ST – 550 dolarů
Související:
10 nejlepších hardtailů do 2 000 dolarů
První pohled: Specialized Fuse a Ruze 27,5+ Hardtaily