Když se 1. prosince objevilo embargo na recenze muzikálu Ryana Murphyho „The Prom“ od Netflixu, téměř okamžitě propuklo pobouření nad výkonem Jamese Cordena v roli Barryho Glickmana. Moderátor „The Late Late Show“ byl kvůli výkonu, který kritici označili za „urážlivý“, „nejhorší gay-face“ a „příšerně špatný“, nařčen z toho, že je na „The Prom“ nejvíc „urážlivý“. Ale je tato reakce opravdu oprávněná?“
Corden hraje ve filmu „The Prom“ roli Barryho Glickmana, veterána z Broadwaye, který má nejhorší recenze ve své kariéře díky nepovedené hvězdné roli po boku Dee Dee Allen (Meryl Streep). V zoufalé touze po pořádné dávce dobré reklamy se oba umělci rozhodnou vydat do Indiany a pomoci lesbické teenagerce bojovat proti její střední škole poté, co jí její sexuální orientace zakáže účast na maturitním plese.
Níže se editor zpravodajství IndieWire Zack Sharf a zástupce editora Jude Dry dostanou k jádru rozhořčení nad Jamesem Cordenem ve filmu „The Prom“ a k tomu, zda si moderátor večerníčku zaslouží ohlasy.
Bod: (Zack)
Není třeba chodit kolem horké kaše: Je bolestné sledovat Jamese Cordena, jak se opírá do zženštilých gay stereotypů a přehrává drzé gay výstřelky. Chápu, že tuto postavu původně hrál na oceňované Broadwayi Brooks Ashmanskas (otevřený gay), ale Corden působí tak trapně a nepatřičně, kdykoli se snaží vyrovnat Ashmanskasově okázalosti. A to dělá často.
Populární na IndieWire
Ve spoustě rozhovorů se rozhořčení nad Cordenovým výkonem přirovnává k odvěké debatě o tom, zda heterosexuální herci mohou hrát homosexuální postavy, ale myslím, že v tomto případě to neplatí. Problém se zde týká konkrétně obsazení Cordena do role Barryho Glickmana.
Mně například nevadí, když heterosexuální herci v některých situacích hrají cis homosexuální postavy. (Když říkám gay postavy, mám vždy na mysli cis gay postavy. Cis herci by nikdy neměli hrát trans postavy). Chtěl bych raději vidět homosexuálního herce hrát homosexuální postavu? Určitě. Homosexuální herci vnášejí do role přirozené nuance a porozumění, které heterosexuální herci často nemohou. (Jako nedávný příklad uveďme chemii mezi Kristen Stewartovou a Aubrey Plazovou ve filmu „Nejšťastnější sezóna“). To ale neznamená, že by to heterosexuální herec nemohl zvládnout nebo že by mu to nemělo být umožněno, pokud je pro danou roli tím nejlepším hercem.
Timothée Chalamet ve filmu „Call Me By Your Name“ a Trevante Rhodes ve filmu „Moonlight“ jsou skvělými nedávnými příklady heterosexuálních herců, kteří excelují v rolích gayů a vnášejí do svých postav niternou lidskost, která přesahuje sexuální orientaci. Tak dobří herci jako Rhodes a Chalamet dokážou vytvořit univerzální společný zážitek mezi postavou a divákem bez ohledu na to, zda je tento divák gay nebo heterosexuál. Je téměř reduktivní tvrdit, že heterosexuální herci nemohou hrát homosexuální postavy, protože to implikuje „jinakost“ homosexuálů nebo že homosexuálové jsou tak zásadně odlišní od heterosexuálů, že jeden nemůže hrát druhého. Vůbec si nemyslím, že je to pravda. Když vidím Chalameta, jak postavu Elia odrovnává, mocně mě to utvrzuje v tom, že všichni čelíme bolesti srdce a růstu univerzálním způsobem.
„Call Me By Your Name“
Sony Pictures Classics
Všechno to znamená, že ano, heterosexuální herec mohl být obsazen do role Barryho Glickmana ve filmu Ples a odvést spravedlivý výkon. Tak se stalo, že James Corden takovým hercem není. S Barryho drzými výstřelky zachází jen tak, nikdy nejsou vetkány do jeho osobnosti. Corden si jen vybírá okamžiky, kdy chce přidat na razanci v dialogu, nebo kdy chce přidat na drzosti gestem ruky či přivřením očí. Jeho výkon nemá žádnou vnitřní logiku.
Barryho zženštilost se objeví, když vezme Emmu do obchoďáku na proměnu nebo se vzruší, když vymýšlí plán cesty do Indiany v úvodním čísle muzikálu. Zcela se však vytratí, když je nucen vyrovnat se s homofobní minulostí své rodiny. To, že by se Barry nespoléhal na špetku komedie, aby se vyrovnal se svou bolestí v nejemotivnějších momentech filmu, dělá Cordenův výkon falešným. Corden s plamenností zachází spíše jako se selektivní volbou než jako s osobnostním rysem.
Nedůslednost znamená, že Corden spíše hraje na hrubé gay stereotypy, než aby je sublimoval do své postavy. Jako by Murphy a Corden věděli, že kdyby se herec plně opřel do archetypu drzého gaye (jak to dělal Ashmanskas na Broadwayi), působil by ještě odpudivěji, a tak se místo toho rozhodli tyto detaily posypat. Tato volba však jen trapně upozorňuje na to, jak se Corden pro tuto práci nehodí.
Pro srovnání se podívejte na způsob, jakým Eric Stonestreet zahrál mnoho Camových nejemotivnějších momentů v seriálu „Moderní rodina“ na ABC. Zde byl dalším heterosexuálním hercem hrajícím křiklavou postavu gaye, ale Stonestreet byl natolik konzistentní s Camovou osobností, že drzost a přehnané výstřelky postavy působily autenticky vzhledem k tomu, kým tato postava byla. Cam byl vždy přecitlivělý, a to i během nejdramatičtějších momentů seriálu. Narážím tím na to, že podstata milé osobnosti Barryho Glickmana spočívá v tom, že je vznětlivý gay. Má to v DNA. Není to nějaký přidaný bonus, který si může osvojit a opustit podle libosti, a Corden – stejně jako celý seriál „The Prom“ – to nikdy nepochopí. Není divu, že se kvůli tomu někteří kritici bouří.
Kontrapunkt: (Jude)
Zacku, máš několik důležitých připomínek. Myslím, že se všichni shodneme na tom, že Eric Stonestreet je vzácnou výjimkou z mnoha pravidel. A přesto se mi „Ples“ líbil natolik, že jsem ochoten dát Murphymu a Cordenovi určitou volnost. Jako celoživotní fanoušek hudebního divadla, který se skřípěním zubů přežil bolestivé filmové adaptace některých mých nejoblíbenějších představení, si myslím, že „Ples“ je vzácné převedení z Broadwaye na plátno, které se povedlo. Corden nese většinu děje a je velmi dobrý. Dlouho před Carpool Karaoke byl divadelním hercem v Londýně, kde hrál ve hře Alana Bennetta „The History Boys“ na West Endu a na Broadwayi. Pravda, není to Andrew Rannells, který své hudební divadelní zkušenosti skutečně předvádí v písni „Miluj bližního svého“ (jedno z nejlepších čísel filmu). Ale naproti Rannellsovi se drží a nikdy se neztrapní.
„Ples“
Netflix
Jelikož jsem viděl původní představení na Broadwayi, věděl jsem, co od „Plesu“ očekávat. Je to drzý, barevný, kýčovitý, starý dobrý broadwayský muzikál. Texty jsou jadrné a vtipné, příběh je zábavný a dojemný a postavy jsou okouzlující a roztomile chybující. Když měl „Ples“ v sezóně 2018-2019 na Broadwayi premiéru, vyčníval z typické broadwayské směsice jukeboxových muzikálů, revivalů a filmových adaptací. „The Prom“ získal nominaci na cenu Tony za nejlepší muzikál, kterou právem ztratil ve prospěch radikální lidové operety „Hadestown“ Anais Mitchellové. Přesto to není špatné na malou hudební komedii bez velkých jmen.
Stejně jako všechny ostatní postavy v představení je i Barry Glickman širokou karikaturou. Je tak napsaný, stejně jako je Emma (Jo Ellen Pellmanová) holka od vedle a Angie (Nicole Kidmanová) stárnoucí showgirl. Má to být druhořadý broadwayský herec, který lpí na své ceně Drama Desk Award a vždy hraje druhé housle velké divě – další karikatuře, Dee Dee Allenové. A Streepová vnáší do svého výkonu stejnou přehnanou okázalost jako Corden, přičemž několik kritiků ji označilo za lacinou imitaci Patti LuPone.
Jejich pointa je…? To je ta role! Dee Dee Allen je zjevně riffem Patti LuPone, i když z éry „Sunset Boulevard“. Streepová hraje roli tak, jak je napsaná, a odvádí nejlepší výkon, jaký si tato látka mohla přát, a stejně tak Corden.
V podstatě jeho interpretace Barryho dosahuje správné rovnováhy mezi vtipností a vřelostí. Skvěle přehrává Streepovou, umí zpívat a tančit a má těžší úkol nést velkou část poněkud rozvláčného příběhu filmu. Zacku, pochybuji o tvé domněnce, že by přehrávání v dramatických momentech zlepšilo jeho přijetí, nebo že by přehrávání udělalo roli medvědí službu. Je to naprostý kretén, stejně jako Barry. Funguje to.“
„Ples“ není žádné velké kino – je to filmový muzikál Ryana Murphyho natočený pro Netflix. Tohle není „Call Me By Your Name“. Ve skutečnosti je to mnohem teplejší. Corden se díkybohu nedočká svého detailního pláče u ohně, ale jeho uslzené shledání s matkou (Tracey Ullman!) funguje v kontextu mýdlového zbytku filmu. Kidmanová je podle mě jediná, kdo je špatně obsazený. Na rozdíl od Cordena opravdu neumí zpívat (její zadýchaný talk-singový přístup k jejímu jedinému velkému číslu je trapný) a přišlo mi rušivé, že hvězda jako ona se ve většině scén zdržuje v pozadí. Corden hraje Barryho s takovou lidskostí, jakou role vyžaduje, a dělá to s vervou v kroku a písní v srdci. To je zábava.
„The Prom“ nyní sledujte na Netflixu
.