42 jako odpověď na otázku „Jak se vymanit ze simulace?“ Otázka

Mezi uvedenými a nejznámějšími vlivy Douglase Adamse je britský spisovatel Charles Lutwidge Dodgson, známější pod pseudonymem Lewis Carroll, který se zasloužil o zásadní dílo dětské literatury s názvem Alenčina dobrodružství v říši divů.

Jinak než sérií příběhů o Alence byl Dodgson také plodným básníkem, který se věnoval psaní zdánlivě nesmyslných básní, jež svou strukturou připomínaly klasické epické básně (například Iliadu nebo Mahábháratu).

Nesmyslná básnická díla jsou svou povahou velmi podobná fantasy románům nebo sci-fi románům. Ve skutečnosti byly jedním z prvních známých literárních prostředků tvorby, který umožňoval vložit duchovní symboliku do slov, jež mohl každý číst a ocenit, ale nemusel jim nutně rozumět. Nonsensové básně jsou ve skutečnosti nejsnadnějším místem, kde se dají na očích skrýt velmi důležitá tajemství.

Lov na Snarka (A pravidlo číslo 42)

„Lov na Snarka (Agónie v 8 záchvatech)“ je nonsensová báseň, kterou napsal Lewis Carroll v letech 1874 až 1876. Je k dispozici k bezplatnému online čtení na stránkách projektu Gutenberg.

Báseň je rozdělena do osmi podčástí a sleduje příběh neobvyklé posádky na moři, která má za úkol ulovit „chňapavce“. Snarky v naší realitě neexistují – šlo o vymyšlené slovo v nekonečném seznamu vymyšlených slov, ale pokud náhodou disponujete určitými znalostmi o ego-disociaci a ego-smrti, není těžké si všimnout, že slovo snark nepřímo odkazuje na pojem ego (vaše vnímaná identita).

Ego neboli „vnímaná identita“ bytí tebou má následující atributy:

1. Odpovídá tvému „jménu“.
2. Je to to, za co tě lidé označují.
3. Nese všechny vaše vnímané silné a slabé stránky (a z definice jsou tedy všechny vaše vnímané silné a slabé stránky spojeny s touto identitou „ega“).
4. Je vázána pravidly vaší simulované „reality“ (protože ego samo je úhlem pohledu, kterým tuto simulaci pozorujete).
5. Je zodpovědná jak za vaše potěšení, tak za vaše utrpení.
6. Může vše prožívat, ale nemůže nic ovládat. Často si vybírá nářek nad prožitky, které máte, a nářek nad výše zmíněným nedostatkem kontroly.

Připojím-li ukazatele jedna až šest, jsem schopen dospět ke snadnému závěru. Nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak se „vymanit ze simulace“ a „získat kontrolu“, je vymanit se ze spárů ega.

Cokoli je mimo ego:

1. Neodpovídá na vaše „jméno“.
2. Není to, jak vás lidé identifikují.
3. Má neomezenou sílu (kontrolu) a žádné slabiny.
4. Není vázán pravidly vaší simulované „reality“ (protože v první řadě ovládá a promítá simulaci).
5. Je zodpovědný za konečné štěstí a konečnou kontrolu.
6. Může ovládat vše a není ovládán ničím – proto z definice považuje všechny zkušenosti za pasivní.

Ego je Clark Kent. Ale Clark Kent je Superman.

Nejsložitější (a pravděpodobně i nejjednodušší) věc, kterou je na této teorii třeba pochopit, je, že jakmile „ulovíte chraplák“, nezbývá už vlastně nic jiného, než aby se vás ujala „druhá strana“.

Pravidlo číslo 42 – úvod

V básni Carroll vytvořil jakousi předmluvu k osmi „záchvatům“, kde je zmíněno zajímavé, ale zvláštní pravidlo – pro efektivní plavbu lodi nesmí nikdo „mluvit“ s „mužem u kormidla“ a „muž u kormidla“ nesmí „mluvit“ s nikým.

Abyste přijali pravidlo číslo 42 jako vůdčí zásadu, podle níž se dostanete ze simulace, musíte pochopit, že v jádru jde o pravidlo, které udržuje rovnováhu a harmonii ve vesmíru.

Ano, existuje simulace. Ano, existuje ego a ano, je odvozeno od pocitu falešného vnímání. Ano, je možné vyškrtnout ego z rovnice a získat kontrolu nad svou realitou. Ale abyste v tom mohli pokračovat, aniž byste masivně ovlivnili všeobecný klid a harmonii ve své simulované „realitě“, nesmíte mluvit s žádnou jinou živou duší ve své funkci/mysli jako „Nadčlověk“.

Poslední slovo k pravidlu číslo 42 (a návrhy, jak postupovat s rozvahou)

V podstatě je to tak, Pravidlo číslo 42, které zakazuje absolutní a úplné zveřejnění záměru i postupu, pokud jde o vymanění se ze simulace. Chápu, že je pro vás smutné to číst, ale v tom je právě ta krása. Pravidlo číslo 42 nemůžete nadále účinně chápat a uplatňovat, pokud ho zcela prozradíte. Jeho úplné prozrazení je stejné, jako kdybyste svým přátelům, rodině a blízkým (nebo cizím lidem či čtenářům na internetu) řekli přesnou povahu své hry. A pokud to uděláte, lidé si buď budou myslet, že jste blázen, nebo pokud uvidí vaše nápady v praxi, dostanou z vás velký strach, případně vás ostrakizují. A co hůř, nakonec mohou ublížit sami sobě, aniž by si plně uvědomovali důsledky svého jednání.

Podle Pravidla 42 to není snadné. Přibližně polovina lidí, kteří tvoří většinu všech vašich veřejných kontaktů, včetně osobních známých a cizích lidí, vás nakonec bude kritizovat, vaše myšlenky, váš přístup. Ale odměna za jeho dodržování je stejně fantastická – druhá polovina světa bude rezonovat s vaší melodií. Věci se budou dít tak, jak chcete, aby se děly. Váš nejhlubší smysl se zhmotní. Budete moci řídit „tok“ osudu tak, jak uznáte za vhodné, aniž byste ublížili sobě nebo někomu jinému.

Získáním přístupu k tajemství jste standardně „zavázáni k mlčenlivosti“.

Ale pokud vás vaše hledání dovedlo až sem, myslím, že je fér učinit několik návrhů, které vás povedou k nalezení všeho dalšího, co je třeba najít.

1. Stejně jako odhalení „42“ jako odpovědi v Hluboké myšlence předepisuje existenci otázky a platnost otázky i odpovědi, identifikace „pravidla číslo 42“ postuluje, že cesta k vymanění se ze simulace skutečně existuje.
2. Transcendentální meditace je velmi důležitým nástrojem k absolutní seberealizaci. To je asi největší nápověda, kterou mohu utrousit.
3. (Re)-watch the movie „Birdman (or The Unexpected Virtue of Ignorance)“ and the web-series Dirk Gently’s Holistic Detective Agency. U druhého jmenovaného to pro mě všechno začalo.

Věnováno Dirkovi, Douglasovi a Devovi.