Snažím se porozumět skandinávské kultuře a severským lidem obecně, aby moje integrace zde byla co nejhladší. Tento region má mnoho kulturních nuancí a já jsem se dozvěděl, že pokud do něj vstoupíte neozbrojeni, riskujete jisté zklamání. Víte, co se říká: ve znalostech je síla. And forewarned is forearmed.“

Když jsem začal jezdit do Norska, Ian mě povzbudil, abych si koupil tuto knihu. Téměř dokonalí lidé – Za mýtem skandinávské utopie. Velmi zajímavý název, já vím! Od hygge přes janteløven až po nahé sauny – tato kniha je skvělým náhledem pro každého, kdo uvažuje o delším pobytu v severském regionu.

Kniha se čte příjemně, se satirickým pohledem na mnoho severských věcí a zároveň zůstává věrná tématu. Přestože je v knize několik injekcí zdravé dávky humoru o skandinávské kultuře a severském regionu, kniha je nebanalizuje.

Mnoho věcí, o kterých jsem se v knize dočetl, jsem byl za krátkou dobu, kterou jsem mezi Skandinávci strávil, svědkem v reálném životě. Strávil jsem nějaký čas v Norsku a navštívil jsem Švédsko, Dánsko a Finsko. Takže vidíte, že skandinávské kulturní vzdělání opravdu potřebuji, protože se chystám v tomto regionu žít a pracovat. Podívejme se na několik věcí, které vyčnívají. V Norsku jsem strávil více času, takže budu mluvit o Norech, ale klidně tyto popisy extrapolujte na Skandinávce/Severany. Z každého pravidla samozřejmě existují výjimky, takže tato zobecnění neberte jako biblickou pravdu.

Jejich rezervovaná povaha

Při prvním setkání s lidmi z tohoto regionu očekávejte určitou rezervovanost. O Britech se říká, že jsou rezervovaní, ale Norové jsou ještě rezervovanější. Běžně se říká, že když v Norsku nastupujete do autobusu, pokud v něm sedí jen jeden člověk, tak si najděte nejvzdálenější sedadlo od něj a to si vezměte. Lidé mají rádi svůj prostor a mají tendenci držet se stranou. Tedy až do chvíle, než si dají skleničku nebo dvě.

Zajímavý vztah k alkoholu

Severské země jsou známé vysokou spotřebou alkoholu. Opíjení se do němoty se zde sice nedoporučuje, ale podle toho, co jsem viděl na vlastní oči, není tak odsuzováno jako jinde ve světě. Lidé zde milují své pití a skandálně vysoké ceny alkoholu, stejně jako státní monopol na prodej vína a lihovin v Norsku a Švédsku, nijak neodloučily lidi od jejich vína, piva a lihovin. Přesně tak, vláda má monopol na prodej vína a lihovin. Nemůžete přijít do obchodu s potravinami a koupit si nic jiného než pivo.

V Norsku se silnější alkoholické nápoje prodávají ve Vinmonopoletu – vinařském monopolu. Jako by to nestačilo, prodej alkoholu je omezen jen na určité denní hodiny. V restauracích nedostanete lihoviny před 13:00, zatímco v obchodech si můžete koupit pivo pouze do 20:00 ve všední dny a do 18:00 v sobotu. Pokud si chcete koupit pivo v obchodě s potravinami v neděli, zapomeňte na to. V Norsku si dokonce nesmíte dát pivo na veřejnosti. Přesně tak, pivo si nemůžete dát ani na pikniku. Naproti tomu v Dánsku se dá dobře pobavit. Kdykoli a kdekoli. Ať už je váš jed jakýkoli, najdete ho v obchodě s potravinami a pikniky s vínem jsou stejně běžné jako kola na silnici.

Kdykoli vás v Norsku někam pozvou, nezapomeňte si vzít vlastní alkohol. Kromě láhve vína, kterou případně vezete pro hostitele, si vezměte i nějakou pro vlastní spotřebu. Alkohol je tak drahý, že nemůžete očekávat, že hostitel ponese celou tíhu večerní zábavy.

Nejzajímavější na alkoholu v Norsku je pro mě to, kolik lidí ho potřebuje, než se uvolní natolik, aby mohli vést rozhovor. To je také všeobecně známo, sami Norové to přiznávají. Udivuje mě to při každém setkání s novými lidmi. Člověk, kterého potkáte na začátku večera, je velmi často po dvou skleničkách úplně jiný. Proto při prvním setkání dejte lidem trochu času, pokud na vás působí chladně a odtažitě. Nechte tekutou odvahu působit a pak se pusťte do navazování přátelství.“

Národnost

Dokud jsem nepřijel do Norska, nikdy jsem neviděl vlajky na dortu. Dánové to dělají, stejně jako Švédové. Při narozeninách nebo jakékoli oslavě, která vyžaduje dort, tvoří národní vlajky velkou část výzdoby. Bylo by vám odpuštěno, kdybyste si to spletli s oslavou Dne nezávislosti.

Když už mluvíme o Dni nezávislosti, v Norsku se tento den – 17. května – slaví krásnými, propracovanými oslavami zahrnujícími snídaně se šampaňským v kruhu rodiny a přátel. Většina lidí si v tento den oblékne svůj tradiční oděv – bunad – a ti, kteří jej nevlastní (víte, že stojí ruku a nohu), se obléknou také elegantně. Představte si oblek nebo krásné šaty. Tento den si také připomínají pochodovými kapelami a průvody po městech.

Chata v lese – hytte

Láska k chatě v lese, kam se můžete uchýlit na víkendy, velikonoční svátky a při každé příležitosti, je univerzální severskou vlastností. Musím říct, že tuhle mám velmi rád, sám jsem se jí několikrát zúčastnil. Někdy se na chatě objeví i sauna, a to často u moře. Tak můžete střídat saunu s ledovým koupáním v moři.

Janteløven – Janteho zákon

Janteho zákon je pro Skandinávce tím, čím je pro Australany „syndrom vysokého máku“. Když jsi příliš vysoký, sekají tě. Janteløven je soubor severských norem, které mají lidi odradit od toho, aby ve společnosti vyčnívali nebo se jí nepřizpůsobovali. Naznačuje, že být příliš odlišný – ambiciózní, příliš úspěšný, mířit příliš vysoko – je špatné, nevhodné, a usiluje o to, aby lidé zapadli.

Janteløven se podle mého názoru snaží udržet rovnostářskou společnost tím, že lidem, kteří v životě míří příliš vysoko, dává pocit viny. Tuto filozofii poprvé popsal Aksel Sandemose ve svém románu o fiktivním dánském městě Jante z roku 1933, ale postoje, které popisuje, se ve společnosti udržovaly mnohem déle. Popisuje soubor deseti pravidel, z nichž první zní: „Nemáš si myslet, že jsi něčím příliš výjimečný,“ a mé oblíbené: „Nemáš si myslet, že jsi v něčem dobrý“.

Janteho zákon do jisté míry fungoval. V Norsku lidé rádi udržují (nebo se o to alespoň snaží) co nejjednotnější společnost. Soukromé školy mají stejné osnovy jako školy státní. Všechny děti přece musí mít stejné příležitosti a s žádným by se nemělo zacházet lépe než s ostatními bez ohledu na majetek. Univerzitní vzdělání je pro všechny zdarma a zdravotní péče je dostupná pro všechny. Je zřejmé, že tato severská rovnostářská snaha má mnoho pozitivních aspektů. Negativní stránka spočívá ve všech odsuzujících sousedech a negativních Nancy, které si myslí, že jste příliš odlišní, pokud se snažíte vyniknout.

Každý den v práci je neformální pátek

Jak jsem si všiml, lidé se oblékají jen zřídka. Asi to souvisí s počasím a s tím, jaká je zima. Pohodlí má přednost před stylem. Chvíli mi trvalo, než jsem si na to zvykla, protože jsem byla zvyklá se do práce oblékat. Ukázalo se, že většinu dní mi stačí džíny, svetr a tenisky. Pořád mi to moc nejde.

Láska k přírodě

Mnoho lidí miluje přírodu, ale v severských zemích to nabývá nového významu. Předpokládám, že je to dáno tím, jak dlouhé a tmavé jsou tam zimy, a to natolik, že se v prosvětlenějších měsících roku lidé snaží užívat si venku, jak jen to jde. Pěší turistika je oblíbenou kratochvílí a často je spojena se souborem rituálů, k nimž patří mandarinky a čokoládové oplatky.

Typicky skandinávských věcí je víc, než zde mohu zřejmě napsat. Ve skutečnosti je jedním z oblíbených témat diskusí o Norsku otázka: „Co je typicky norské?“

Musím se opravdu obtěžovat se vzděláváním o skandinávské kultuře?

Norská kultura určitě stojí za to, abyste se o ní dozvěděli více, zejména pokud zde budete trávit nějaký čas, když už pro nic jiného, tak proto, abyste se naučili společenské náznaky a normy.

Někteří milí Norové, které jsem potkal, mi radili, abych byl prostě sám sebou a nedělal si příliš velké starosti s tím, co by mohlo být považováno za nenorské. To je dobrá rada. Pokud se budete chovat slušně, mělo by to být v pořádku. Nicméně to, co je někde normální, může být jinde naprosté tabu.

Podívejte se na knihu na Amazonu a přečtěte si některé recenze. Moc mě bavilo poznávat skandinávské lidi a jejich zvláštní způsoby. Pokud ji nechcete číst celou (neumím si představit proč!), pořiďte si náhled na Kindle.

Jaký je rozdíl mezi slovy Skandinávec a Severan, jsou zaměnitelná?

Jsem rád, že se ptáte! Skandinávie označuje země, které původně obývali Vikingové. Jedná se o Norsko, Švédsko a Dánsko. Severské země označují Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island. Někteří lidé používají oba pojmy zaměnitelně, ale je v tom rozdíl.

Mám pocit, že kniha Téměř dokonalí lidé – Za mýtem skandinávské utopie byla dobrým způsobem, jak se připravit na stěhování do Skandinávie. Četli jste ji? Co si o ní myslíte? Znáte někoho, kdo do země lidí ze severu na chvíli odcestoval? Proč jim ji nepořídit jako dárek na rozloučenou?