Ve snaze obnovit své vazby a znovu otevřít komunikační linky se kapela (Chaves, kytarista Tanner Riccio, bubeník Andrew Stravers a baskytarista Ryan Weddle) odebrala na chatu v Heberu v Arizoně. Introspektivní, oduševnělé rozhovory, které vedli po příjezdu, nenechaly nic náhodě a tyto katarzní rozhovory nakonec položily inspiraci a jiskru pro hudební směr, kterým se brzy vydali. Pro Chavese bylo upřímné vypovídání o svých problémech zlomovým bodem nejen pro jeho vlastní duševní zdraví, ale i pro kapelu.

„Na našich minulých albech jsem se vždycky textově držel zpátky,“ vysvětluje. „Zbytek kluků mi řekl: ‚Proč o těch sračkách nepíšeš? To jsi měl dělat celé ty roky.“

Vypraný (čtvrté řadové album kapely) tak sleduje Chavesovu snahu vymanit se z chaosu, ve který se jeho život proměnil. Je to hluboký pohled na smutek a zneužívání návykových látek a pro Katastro představuje zcela novou hudební kapitolu. Když se kapela vrátila na chatu, aby začala pracovat na písních pro album, brzy zjistila, že se ponořila do světa syntezátorů a dunivých beatů, což jejímu zvuku dodalo nový podmanivý rozměr.

„Jsme kapela už přes deset let a psali jsme v mnoha různých situacích,“ říká Stravers. „Změna místa byla vždy velmi přínosná pro tvůrčí aspekt. Kouzlo se děje, když jste mimo svůj živel.“

Přepisujíc příručku Katastro, Washed je prodchnuta ostrým hiphopovým ostřím (něco, co Chaves prosazoval do zvuku kapely už roky) a expanzivnějšími zvukovými krajinami než kdykoli předtím. Houpavé syntezátory proměňují písně jako „Roku“ a „I.S.S.U.E.S.“, zatímco Chavesův nadosobní lyrický styl a nefiltrovaná upřímnost podbarvují Washed verši, které jsou občas vtipné, ale vždy emocionálně rezonující.

Slyšet Chavese mluvit o jeho nově nalezeném štěstí s hudbou kapely se zdá být téměř neslučitelné s osobním bojem, který ho k tomu vedl. Zdálo by se, že album tak hluboce osobní, plné emocí vydolovaných z tak vznětlivého období, slouží jako neustálá, nevítaná připomínka toho, jak temné věci se nakonec staly. Ale stejně jako u většiny věcí ve své kariéře se Katastro naučili, že nic nepřichází snadno – ať už jde o životní štěstí nebo úspěšnou kariéru.

„V historii kapely určitě byly momenty, kdy jsme měli chuť to vzdát,“ říká Stravers. „Pro nás se pokaždé, když jsme se dostali na takové opravdové dno, stalo něco, co nám dalo znamení, že v tom musíme pokračovat. Když ochutnáte, že děláte opravdu velké koncerty nebo vydáte album a osloví vás lidé z celého světa – všechny tyto věci vám dají dohromady vědět, že děláte to, co dělat máte. Nemůžeš přestat. Musíš pokračovat.“

Protože nakonec je to všechno volba: vydržet, nebo to zabalit. Vyhrabat se z temnoty, nebo se jí nechat pohltit. Někdy se to může zdát jako snadná volba – jako když kapele radost z prvního koncertu mimo stát rychle přerušilo vloupání do dodávky krátce po naložení vybavení nebo když se vám kvůli následkům nevydařeného vztahu zhroutí celý svět. Ale pro ty, kteří jsou ochotni pracovat ještě tvrději, když se zdá, že šance stojí proti nim, stojí nakonec úspěch za ten boj.

„Tohle album pro mě bylo ‚Můžu si vybrat, jestli se vymaním ze sebedestrukce, nebo půjdu dál po temné cestě‘,“ říká Chaves. „Byl to velký zlom. A slyšet zpětnou vazbu, vzkazy od lidí, kteří říkají: ‚Právě jsem se dostal z těžkého vztahu a tohle mi pomohlo,‘ je úžasné.“

Proto je teď, s vydáním desky Washed na dohled, v kapele víc optimismu než kdy dřív. Cesta k dnešku nebyla snadná, celá dekáda neustálého broušení a kilometrů najetých v dodávce, ale už teď kapelu posunula dál, než o čem kdy mohla snít v době, kdy psala písničky v garážích v Tempe. Posledních deset let to byl jejich modus operandi a nehodlají to měnit ani teď.

„Kapelu jsme založili v mé garáži, když nám bylo sedmnáct,“ říká Stravers. „O rok později se moji rodiče rozvedli a můj život se obrátil vzhůru nohama. Katastrofa byla od toho dne jediná věc, která zůstala v mém životě konstantní. Vždycky jsme byli čtyři. Pro mě to bylo mnohem víc než jen kapela. Je to to, co nás všechny navzájem spojuje: Je to velký cíl a sen, který si myslím, že nikdo z nás není ochoten obětovat.“

Přeložil Evan Lucy.