Východiska: Nedonošení novorozenci se syndromem krátkého střeva mají často divertující enterostomie a distální slizniční píštěle. Autoři zhodnotili své zkušenosti u 12 nedonošených novorozenců, u nichž byl proximální střevní obsah překrmován do slizniční píštěle.

Metody: Přezkoumali jsme záznamy 12 nedonošených novorozenců, kteří přišli s akutním břichem a u kterých byla v období od července 1999 do prosince 2002 provedena resekce střeva s vytvořením divertující enterostomie a slizniční píštěle. Všichni dostávali parenterální výživu. Refeeding obsahu enterostomie do distální slizniční píštěle byl zahájen poté, co byla rentgenologickým vyšetřením potvrzena průchodnost distálního střeva. Byly zaznamenány demografické údaje, tělesná hmotnost a klinické výsledky.

Výsledky: Medián gestačního stáří byl 31 týdnů a průměrná porodní hmotnost 1,59 kg. Diagnózy zahrnovaly nekrotizující enterokolitidu (n = 6), stavy podobné mekoniovému ileu (n = 2), ileální atrézii (n = 2), malrotaci s volvulusem (n = 1) a fokální střevní perforaci (n = 1). Refeeding byl úspěšně zaveden u všech pacientů bez komplikací. Průměrná doba trvání refeedingu byla 63,5 dne. Všichni pacienti dosáhli po refeedingu dobrého přírůstku hmotnosti (18,9 +/- 2,9 g/d) se snížením potřeby parenterální výživy. Všechny enterostomie byly následně uzavřeny. Čtyři pacienti po reanastomóze zemřeli z nesouvisejících příčin a zbylých osm bylo propuštěno.

Závěry: Refeeding slizniční píštělí je u nedonošených novorozenců s enterostomií bezpečný. Může zabránit atrofii distální kličky a usnadnit následnou reanastomózu. Zvýšená absorpční funkce, kterou zajišťuje tenké střevo začleněné do slizniční píštěle, může navíc snížit potřebu celkové parenterální výživy.