Pro mnoho lidí je Memorial Day symbolem začátku léta. Co se však dnes pro některé ztrácí, je jeho původní význam – a den.

Dne 5. května 1868 organizace veteránů armády Unie – Velká armáda republiky (GAR) – ustanovila Den dekorací (Decoration Day) jako čas, kdy má národ květinami ozdobit hroby padlých ve válce.

Na Arlingtonském národním hřbitově o této slavnostní události promluvil tehdejší kongresman James Garfield. „Neznáme jediný slib, který tito muži učinili, jediný slib, který dali, jediné slovo, které pronesli; víme však, že jedním vrcholným činem shrnuli a zdokonalili nejvyšší ctnosti lidí a občanů. Z lásky k vlasti přijali smrt, čímž vyřešili všechny pochybnosti a učinili nesmrtelným své vlastenectví a svou ctnost,“ řekl.

GAR uvedla, že Den dekorací by se měl každoročně připomínat 30. května, protože načasování umožní, aby po celé zemi kvetly květiny.

Některé místní oblasti dodržovaly podobné obřady od roku 1866. Na počátku 20. století se obřady konaly 30. května po celé zemi. A po první světové válce byl svátek rozšířen na uctění všech amerických obětí válek.

Kongres uznal Den dekorací jako federální svátek v roce 1938 a název „Memorial Day“ se vžil po druhé světové válce. Federální vláda však tento název oficiálně přijala až v roce 1967.

Zákon o jednotných svátcích z roku 1968 přesunul svátek na poslední pondělí v květnu. Původně byl Den veteránů také na seznamu vládních svátků určených vždy na pondělí, ale v roce 1978 byl přesunut zpět na původní den 11. listopadu.

Po celá léta snahy o obnovení data 30. května ze strany VFW, Americké legie a senátora Daniela Inouye z Havaje nebyly úspěšné. Inouye, který zemřel v roce 2012 ve věku 88 let, nebyl jen starším členem Kongresu. V Pearl Harboru byl 7. prosince 1941 jako zdravotnický dobrovolník. Později narukoval do armády a při službě vlasti v Itálii přišel o ruku.

Zastánci původního významu Dne vzpomínek však tvrdí, že by měl být vždy 30. května, bez ohledu na den v týdnu, aby si více lidí připomnělo, proč lidé přinesli nejvyšší oběť za svůj národ.