Přirozený barevný systém uvádí, že existuje šest základních barevných vjemů lidského zraku, které by se mohly shodovat s psychologickými primárními vjemy – jak navrhuje hypotéza barevné opozice: bílá, černá, červená, žlutá, zelená a modrá. Poslední čtyři se také nazývají jedinečné odstíny. V NCS je všech šest definováno jako elementární barvy, neredukovatelné kválie, z nichž každou by nebylo možné definovat v termínech ostatních elementárních barev. Všechny ostatní zakoušené barvy jsou považovány za složené vjemy, tj. vjemy, které lze definovat z hlediska podobnosti se šesti elementárními barvami. Např. sytá růžová by byla plně definována svou vizuální podobností s červenou, modrou, černou a bílou.
Barvy jsou v NCS definovány třemi hodnotami vyjádřenými v procentech, které určují stupeň černosti (s , = relativní vizuální podobnost s černou elementární barvou), chromatičnosti (c, = relativní vizuální podobnost s „nejsilnější“, nejsytější, barvou v daném trojúhelníku odstínů) a odstínu (Φ, = relativní podobnost s jednou nebo dvěma chromatickými elementárními barvami červenou, žlutou, zelenou a modrou, vyjádřená nejvýše ve dvou procentech). To znamená, že barva může být vyjádřena buď jako Y (žlutá), YR (žlutá s červenou složkou), R (červená), RB (červená s modrou složkou), B (modrá) atd. Žádný odstín se nepovažuje za vizuálně podobný oběma odstínům soupeřící dvojice, tj. neexistuje „červenozelená“ nebo „žlutomodrá“. Černost a chromatičnost dohromady dávají součet menší nebo roven 100 %. Případný zbytek od 100 % udává míru bělosti (w). Achromatické barvy, tj. barvy, které postrádají chromatický obsah (od černé přes šedou až po bílou), mají svou složku odstínu nahrazenou velkým „N“, například „NCS S 9000-N“ (víceméně úplná černá). Zápisy barev NCS jsou někdy doplněny velkým písmenem „S“, které označuje, že k určení barvy byla použita aktuální verze barevného standardu NCS.
Shrnem je zápis barvy NCS pro S 2030-Y90R (světlá, růžovočervená) popsán následovně.
S ⏟ N C S 1950 S t a n d a r d 20 ⏟ s 30 ⏟ c ⏟ n u a n c e – Y 90 ⏟ ϕ R ⏟ h u e {\displaystyle \underbrace {S} _{\rm {NCS\ 1950\ Standard}}underbrace {\underbrace {20} _{s}\podpona {30} _{c}} _{\rm {nuance}}-\underbrace {Y\underbrace {90} _{\phi }R} _{\rm {hue}}
s
w = 100 – c – s = 100 – 50 = 50 {\displaystyle w=100-c-s=100-50=50}
Sytost a světlostEdit
Kromě výše uvedených hodnot s (černost), w (bělost), c (chromatičnost) a Φ (odstín) může systém NCS popisovat také dvě vjemové veličiny sytost a světlost. Sytost NCS (m) označuje vztah mezi chromatičností a bělostí barvy (bez ohledu na odstín) a je definována jako poměr mezi chromatičností a součtem bělosti a chromatičnosti m = c / ( w + c ) {\displaystyle m=c/(w+c)}.
. Sytost NCS se pohybuje v rozmezí 0 až 1.
Světlost NCS (v) je vjemová vlastnost barvy obsahovat více achromatických základních barev černé nebo bílé než jiné barvy. Hodnoty světlosti NCS se pohybují od 0 pro elementární barvu černou (S) do 1 pro elementární barvu bílou (W). Pro achromatické barvy, tj. jakoukoli černou, šedou nebo bílou bez chromatické složky (c = 0), je světlost definována jako
v = 100 – s 100 . {\displaystyle v={\frac {100-s}{100}}.}.
Pro chromatické barvy se světlost NCS určí porovnáním chromatické barvy s referenční stupnicí achromatických barev (c = 0) a určí se, že má stejnou hodnotu světlosti v jako vzorek na referenční stupnici, od které se nejméně výrazně liší od okraje k okraji.
PříkladyUpravit
Dva příklady zápisu barev NCS – žlutý a modrý odstín švédské vlajky:
- Žlutá – NCS 0580-Y10R (nuance = 5 % černé, 80 % chromatičnosti, odstín = 90 % žluté + 10 % červené. Výrazná, velmi mírně načernalá žlutá s mírným oranžovým nádechem)
- Modrá – NCS 4055-R95B (nuance = 40 % černost, 55 % chromatičnost, odstín = 5 % červená + 95 % modrá. Poněkud tmavá, středně silná modrá s velmi mírným purpurovým nádechem)