Před 4 lety jsem se rozhodl podstoupit operaci očí LASIK.
Zjistil jsem poměrně pozdě, že mám hrozné oči. V nižším ročníku střední školy jsem si pořídila brýle, abych viděla do dálky, a světe, div se, svět se změnil. (V té době jsem přestal sportovat a nedokážu si představit, o kolik bych byl lepší, kdybych viděl na míč.)
Protože jsem nebyl zvyklý mít brýle, téměř nikdy jsem je nenosil. Představa, že bych si měl něco strkat do oka, mě děsila, takže jsem čočky ani nezkoušel.
Začal jsem zkoumat LASIK a zdálo se mi, že je to pro mě nejlepší možnost.
Když jsem šla na první konzultaci, sestra mě varovala, že mé devatenáctileté oči se mohou časem změnit a že jít na LASIK tak brzy není moudré.
Chirurg mě však ujistil, že to není pravda a že moje rohovka je neobvykle silná, takže v případě potřeby mohu LASIK podstoupit i později. To mě povzbudilo k tomu, abych si pořídil „Plán doživotní spokojenosti“, abych mohl v případě potřeby absolvovat všechny budoucí zákroky zdarma.
Přibližně 3 000 dolarů z vlastní kapsy nebyl LASIK levný, ale protože jsem ho podstoupil tak mladý, spočítali jsme si s rodiči, že to vlastně bude levnější než platit každých pár let nové brýle nebo neustále nové čočky.
Jaká byla operace
Samotný zákrok byl neuvěřitelně rychlý. Na křesle jsem byl za necelých 20 minut.
Doktor mi dal do očí znecitlivující kapky a dal mi tabletku proti úzkosti. Na operačním sále mi do očí vložili kovové zrcátko, které je drželo otevřené.
Poté mi laserem nařízli rohovku, aby mohl chirurg stáhnout lalok. Počítačem řízený laser mi pak rohovku přetvořil a chirurg lalůček přeložil zpět. Nebolelo to; díky kapkám jsem jen cítil tupý tlak na oči. Cítil jsem, jak mi laser pálí rohovku (ale přišlo mi to fakt super).
Na svých webových stránkách popisuje společnost LasikPlus (kde jsem si nechal udělat zákrok) tento zákrok takto: „Vaše rohovka bude přetvořena pomocí chladného ultrafialového laseru, který odpaří malé množství rohovkové tkáně – menší než tloušťka lidského vlasu.“
Celá operace byla vysílána na velké televizi z operačního sálu s oknem, což táta s nadšením sledoval.
Když jsou naše oči dalekozraké nebo krátkozraké, je to proto, že nejsou dokonalou koulí. Je to něco podobného, jako když se díváte do zrcadla ve Funhouse – váš obraz je zkreslený, protože zrcadlo je zakřivené.
Rescaping cornea with a laser turns them into a perfect sphere, and thus a perfect lens, and perfects your vision.
Oči se nám samy hojí tak rychle (ve srovnání třeba s naší kůží), že LASIK nevyžaduje šití. V místech, kde laser řezal, jsem však měl v očích červené tečky. Ty trvaly asi dva týdny, než zmizely.
Po operaci
Nemohla jsem uvěřit, jak rychle jsem se uzdravila. Operaci jsem podstoupila ráno a až do západu slunce jsem zůstala ve velmi tmavé místnosti ve sklepě mých rodičů, protože mé oči byly velmi citlivé na světlo. Z jakéhokoli záblesku světla mě bolely oči. Druhý den už jsem světlo vnímal normálně a jen jsem se šetřil.
Také jsem musela další týden nosit super cool vypadající chránič očí (vtip), když jsem spala, abych se náhodou nepraštila do očí.
Někteří lidé mají po LASIKu opravdu suché oči a mohou být trvale citliví na světlo.
Musela jsem po něm asi rok používat oční kapky a stále je občas používám, pokud jsem se příliš dlouho dívala na obrazovky. Z jasného slunečního světla mě často bolí oči, takže dbám na to, abych s sebou vždy nosila sluneční brýle.
Řízení v noci může být pro některé lidi po LASIKu problém. Upřímně řečeno, nedokážu říct, jestli v noci vidím lépe nebo hůře, vzhledem k tomu, jak špatně jsem viděl v noci před zákrokem.
Podle průzkumu Consumer Reports musí překvapivé množství lidí i po zákroku LASIK používat čočky nebo brýle – 55 %.
To není můj případ, a pokud se mi oči zhorší, pravděpodobně si LASIK nechám udělat znovu. Po zákroku jsem měl na pravém oku 20-20 a na levém 20-10 (to je lepší než 20-20).
LASIK samozřejmě není vhodný pro každého a pro některé lidi ani nepřipadá v úvahu. Ale mně to umožnilo mít perfektní vidění bez brýlí nebo čoček. Myslím, že skutečnost, že máme zákrok, který to dokáže, je úžasná.