Policie zastavila vyšetřování vraždy Nicole van den Hurkové, a tak se její nevlastní bratr falešně přiznal, aby mohl znovu prozkoumat její tělo kvůli testům DNA.

Poté, co byl případ vraždy Nicole van den Hurk v roce 1995 více než 20 let převážně ignorován, udělal nevlastní bratr Andy van den Hurk jedinou věc, která ho napadla, aby přiměl policii k přešetření případu pomocí testu DNA:

Zmizení Nicole van den Hurkové

V roce 1995 byla Nicole van den Hurková patnáctiletou studentkou, která pobývala u své babičky v nizozemském Eindhovenu. Dne 6. října odešla brzy ráno z domu své babičky, aby jela na kole do své práce v nedalekém nákupním centru.

Na místo však nedorazila.

Policie po ní poté začala pátrat a později večer objevila její kolo u nedaleké řeky. Pátrání pokračovalo několik následujících týdnů, ale další stopa se objevila až 19. října, kdy byl u kanálu v Eindhovenu nalezen její batoh. Policie v následujících třech týdnech několikrát pokračovala v prohledávání řeky, kanálu a okolních lesů, ale bezvýsledně.

Dvaadvacátého listopadu, sedm týdnů po prvním zmizení van den Hurkové, narazil na její tělo kolemjdoucí v lese mezi městy Mierlo a Lierop, nedaleko domu její babičky.

Byla znásilněna a zavražděna. Policie určila, že příčinou smrti bylo s největší pravděpodobností vnitřní krvácení způsobené bodnou ranou.

Vyšetřování

Policie měla jen málo podezřelých. Místní žena jménem Celine Hartogsová zpočátku tvrdila, že zná muže zapojené do van den Hurkovy vraždy. Byla zadržena v Miami za obchodování s drogami a tvrdila, že muži, pro které pracovala, se podíleli na vraždě.

Van den Hurkův nevlastní otec nejprve Hartogsovou podpořil, ale po dalším vyšetřování policie zjistila, že její tvrzení jsou chybná a nesouvisejí s případem.

V létě 1996 úřady nakrátko zatkly nevlastního otce a nevlastního bratra oběti, Ad a Andyho van den Hurkovy, ale neexistovaly žádné důkazy, které by je se zločinem spojovaly. Oba byli propuštěni a nakonec zproštěni viny.

Za jakékoli informace související s vraždou byla vypsána odměna, která však nepřinesla žádné užitečné stopy. Aby toho nebylo málo, počet detektivů ve vyšetřovacím týmu byl snížen. Během několika následujících let všechny stopy vyschly a případ vychladl. V roce 2004 tým pro odložené případy případ nakrátko znovu otevřel, ale opět neúspěšně.

Falešné přiznání

V roce 2011, kdy se nic nevyřešilo a vyšetřování uvázlo na mrtvém bodě, toho měl Andy van den Hurk dost.

Jak uvádí příspěvek na Facebooku z 8. března téhož roku, Andy van den Hurk se k vraždě své nevlastní sestry přiznal:

„Dnes budu zatčen při vraždě své sestry, přiznal jsem se, brzy se ozvu.“

„Dnes budu zatčen při vraždě své sestry.

Policie ho okamžitě zatkla, ale opět zjistila, že kromě jeho vlastního přiznání neexistují žádné jiné důkazy, které by ho spojovaly s vraždou nevlastní sestry. Následně byl po pouhých pěti dnech ve vazbě propuštěn.

Krátce poté své přiznání odvolal a uvedl, že se přiznal pouze proto, aby na případ své nevlastní sestry znovu upozornil:

„Chtěl jsem ji nechat exhumovat a získat z ní DNA. Tak trochu jsem to na sebe ušil a mohlo to dopadnout strašně špatně. Abych ji dostal k exhumaci, musel jsem podniknout kroky k tomu, abych ji dostal k exhumaci. Šel jsem na policii a řekl, že jsem to udělal já. Je to moje sestra, rozhodně. Chybí mi každý den.“

Andyho plán však vyšel. V září 2011 policie vykopala tělo Nicole van den Hurkové kvůli testům DNA.

Soudní proces

Po exhumaci těla policie našla stopy DNA týkající se tří různých mužů, které podle všeho patřily jejímu nevlastnímu bratrovi, jejímu příteli v době zmizení, a 46letému bývalému pacientovi psychiatrie a odsouzenému násilníkovi jménem Jos de G.

Proti de G. bylo oficiálně vzneseno obvinění ze znásilnění a vraždy Nicole van den Hurkové v dubnu 2014. Obhajoba však okamžitě zpochybnila důkazy DNA a poukázala na to, že na těle se nacházela i DNA dalších dvou mužů. Naznačili také, že je možné, že de G a van den Hurk měli před její vraždou dobrovolný sex. To vše nakonec vedlo ke zmírnění obvinění de G z vraždy na neúmyslné zabití.

Justice

Proces se táhl více než dva roky. Vědci znovu analyzovali výsledky a potvrdili, že DNA z těla nade vší pochybnost patří de Geovi, ale pouze na základě této DNA nebylo možné s jistotou prokázat, že se de G na vraždě podílel.

Po 21 letech průběžného vyšetřování a téměř dvou letech soudního řízení byl de G 21. listopadu 2016 zproštěn obvinění z vraždy. Místo toho byl de G shledán vinným ze znásilnění a odsouzen k pěti letům vězení.

Po tomto pohledu na případ Nicole van den Hurkové si přečtěte o mrazivých zmizeních Jennifer Kesseové a Maury Murrayové.