Úvod

Pátrání po odpovědi také odhaluje důležité podrobnosti o našem vlastním místě ve vesmíru – odkud jsme přišli, jak vznikl život a kam možná směřujeme.

Země a Kepler-452b
Tento umělecký koncept srovnává Zemi (vlevo) a Kepler-452b, který je asi o 60 procent větší. Ilustrace představuje jednu z možných podob planety Kepler-452b – vědci nevědí, zda má planeta oceány a kontinenty jako Země. Obě planety obíhají kolem hvězdy typu G2 s přibližně stejnou teplotou; hvězda hostící Kepler-452b je však stará 6 miliard let, tedy o 1,5 miliardy let více než naše Slunce. Jak hvězdy stárnou, stávají se většími, žhavějšími a jasnějšími, jak je znázorněno na obrázku. Hvězda Kepler-452b se zdá být o něco větší a jasnější. Kredit: NASA/Ames/JPL-Caltech/T. Pyle

Příští roky a desetiletí nás budou stále více přibližovat k dokonalé sebereflexi: zrcadlovému obrazu naší vlastní planety Země. Malý, skalnatý svět s mraky, oceány a atmosférou nesoucí známky možného života. Mohlo by jít o kombinaci plynů – kyslíku, oxidu uhličitého a metanu – které nám samy o sobě mnoho neřeknou, ale dohromady vypovídají o mnohém.

Takový svět může být stovky světelných let daleko, možná navždy mimo dosah. Ale molekulární důkazy, které vyčteme z jeho atmosféry pomocí stále dokonalejší technologie, by nám mohly dát odpověď, na kterou čekáme od úsvitu lidstva:

Bleděmodrá tečka
Snímek Země pořízený 14. února 1990 sondou NASA Voyager 1 ve vzdálenosti 3,7 miliardy mil (6 miliard kilometrů) od Slunce. Snímek inspiroval vědce Carla Sagana k názvu knihy „Bleděmodrá tečka: A Vision of Human Future in Space“, v níž napsal: „Podívejte se znovu na tu tečku. To je tady. To je domov. To jsme my.“ Obrázek: NASA/JPL-Caltech

Pátrání NASA po životě

Pátrání NASA po životě

Konečným cílem programu NASA pro výzkum exoplanet je najít neklamné známky současného života.

Vlastní obloha exoplanet by takové známky mohla skrývat, čekají na odhalení podrobnou analýzou atmosfér planet daleko za naší sluneční soustavou.

Při analýze světla vystřeleného hvězdou skrz atmosféru vzdálené planety, což je technika známá jako transmisní spektroskopie, vypadá výsledek jako čárový kód. Plátky, které ve světelném spektru chybí, nám prozradí, které složky jsou v cizí atmosféře přítomny. Jeden vzor černých mezer může znamenat metan, jiný kyslík. Když je uvidíme pohromadě, může to být pádný argument pro přítomnost života. Nebo bychom mohli přečíst čárový kód, který ukazuje na spalování uhlovodíků; jinými slovy na smog.

Spektroskopické čáry exoplanety
Světlo z exoplanet, pokud projde hranolem, se může rozložit do duhy barev, které se nazývají spektrum. Různé barvy odpovídají různým vlnovým délkám světla. Chybějící barvy se zobrazují jako černé čáry, které naznačují přítomnost specifických plynů, protože každý plyn pohlcuje světlo určité vlnové délky (nebo barvy).

Nalézáme další modrobílou kuličku

Nalézáme další modrobílou kuličku

Aby na světě mohl existovat život, jak ho známe, chápeme, že by na povrchu musel mít kapalnou vodu, nicméně by nemusel vypadat jako Země.

Planeta by s největší pravděpodobností existovala v „obyvatelné zóně“ hvězdy, kolem které obíhá, kde není ani příliš blízko, ani příliš daleko od své hvězdy. Tato oblast, nazývaná také Goldilockova zóna, je oblast kolem hvězdy, ve které by mohla na planetách existovat kapalná voda v geologickém časovém horizontu a kde by její atmosféra mohla obsahovat správnou rovnováhu plynů, které by mohly podporovat život.

Partneři při hledání života

Partneři při hledání života

Vědci NASA pátrající po životě mimo Zemi tvoří širokou koalici: ti, kteří zkoumají naši sluneční soustavu, dávné nebo extrémní formy života na Zemi, a dokonce i naše Slunce. Známky života by mohly být nalezeny na Marsu, Jupiterově měsíci Europa nebo Saturnově měsíci Enceladus a případné budoucí mise jsou ve fázi koncepce nebo plánování. Lepší pochopení raného pozemského života, nebo dokonce žijících „extrémofilů“, by nás mohlo informovat o pokusech odhalit život mimo naši planetu. A skutečné poznání vzdálených exoplanet vyžaduje znalost hvězd, kolem kterých obíhají; lepší poznání našeho Slunce nám pomůže poznat i jiné hvězdy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.