Základní informace

Abraham Lincoln byl muž, kterého Walt Whitman hluboce obdivoval, a je kapitánem, o němž Whitman mluví. David Reynolds z History Now – American History Online se zabývá vztahem mezi mistrem básníkem a neohroženým vůdcem. Tvrdí, že Whitman hledal „spasitelského prezidenta těchto států“, který by vyšel z opravdového Západu, ze srubu, z mýtiny, z lesa, z prérie, ze stráně“. Tento „prezident spasitel“ se objevil o šest let později v podobě Abrahama Lincolna. Lincoln svého básníkova obdivovatele nezklamal a s postupem Lincolnova prezidentství a s vítězstvím Severu v občanské válce získal na vážnosti a zachoval Unii. Walt Whitman mezi lety 1855 a 1865 Nejvíce však Whitmana zasáhla Lincolnova smrt, který největšího prezidenta v dějinách Spojených států zvěčnil básní „O kapitáne! Můj kapitáne!“ (Další informace o této básni a Whitmanově vztahu k Lincolnovi najdete na výše odkazovaných webových stránkách History Now. Pro analýzu a diskusi o významu básně pokračujte ve čtení)

O Captain! My Captain! by Walt Whitman

Abraham Lincoln 1863

Níže je kopie Whitmanovy kultovní básně. Pro orientaci jsou přidána čísla řádků:

1. ———–Stanza 1—————–
2. O Captain my Captain! naše strašlivá cesta skončila,
3. loď přečkala všechny nástrahy, cenu, kterou jsme hledali, jsme získali,
4. přístav je blízko, zvony slyším, lidé všichni jásají,
5. když sleduji oči pevný kýl, loď chmurnou a odvážnou;
6. ale ó srdce! Srdce! srdce!“
7. O krvácející kapky rudé,
8. kde na palubě leží můj kapitán,
9. chladný a mrtvý. ———-Stanza 2—————–
10. O kapitáne! můj kapitáne! povstaň a slyš zvony;
11. Povstaň – pro tebe vlajka vlaje, pro tebe trubka trylkuje,
12. pro tebe kytice a stuhové věnce, pro tebe břehy se tísní,
13. pro tebe volají, kymácející se masy, dychtivé tváře se obracejí;
14. Tady kapitáne! Drahý otče!
15. Toto rameno pod tvou hlavou!
16. To je nějaký sen, že na palubě,
17. jsi padl studený a mrtvý. ———-Stanza 3—————–
18. Můj kapitán neodpovídá, jeho rty jsou bledé a nehybné;
19. Můj otec necítí mou ruku, nemá puls ani vůli;
20. Loď bezpečně zakotvila, její plavba uzavřena a skončena;
21. Ze strašlivé cesty vítězná loď vplouvá s cílem vítězným;
22. Veselte se, břehy, a zvoněte, zvony!
23. Ale já, s truchlivým krokem,
24. Kráčím po palubě, můj kapitán leží,
25. Chladný a mrtvý.

O kapitáne, můj kapitáne Rozbor

Teď, když máme trochu základních informací, můžeme pokračovat v rozboru.

1. Rýmové schéma – aabb xcxc – úvodní dvojverší prvních dvou strof navozuje veselou náladu, která v kontrastu se zkrácenými následujícími verši navozuje zklamání, jež básník prožívá nad kapitánovou smrtí. Všimněte si průběhu: První strofa začíná dvěma šťastnými dvojveršími, druhá strofa začíná dvěma oslavnými dvojveršími, ale něco není v pořádku, jak dokládá vypnutý rým „zvony“ a „trylky“. Ve 3. strofě je znovu nastolen rýmový vzorec dvojverší, ale sdělení je stejně jasné jako rým: kapitán je mrtev.
2. Metrum a rytmus – není zde pevné metrum; v každé strofě je však vzorec čtyř dlouhých veršů, po nichž následují čtyři krátké verše. Zkrácené verše zdůrazňují osobní smutek, který básník prožívá na pozadí širšího vítězství. Rytmus básně je vytvářen různou délkou veršů.
3. Rozšířená metafora – Kapitánem je Abraham Lincoln. Obávaná cesta je občanská válka. Loď jsou Spojené státy. Cenou je zachování Unie.
4. Opakování slova „srdce“ v pátém řádku zdůrazňuje básníkův zármutek nad smrtí kapitána. „Padl chladný a mrtvý“ se opakuje na konci každé strofy, aby se zdůraznila básníkova hluboká ztráta.
5. Apostrofa – apostrofa je forma personifikace, v níž jedinec oslovuje někoho, kdo je mrtvý, někoho, kdo není, nebo neživý předmět. „Ó kapitáne! Můj kapitáne!“ na začátku prvních dvou strof jsou příkladem apostrofy, stejně jako „Jásejte, břehy, a zvoněte, zvony!“ ve třetí strofě.
6. Básník mluví o padlém kapitánovi jako o „otci“, což představuje jeho hlubokou úctu k prezidentu Lincolnovi a Lincolnovu roli otce Unie.
7. Výběr slov – slova a slovní spojení jako „ponurý a odvážný“, „zvětral každý stojan“, „strašlivý výlet“, „vlajka je vyvěšena“, „trylky trubek“, „stuhové věnce“ a „kymácející se masa“ vrhají na oslavu stín, podobně jako mrtví vrhají stín na jakoukoli oslavu vítězství ve válce.

Ukázkové odstavce

Walt Whitman vzdává hold Abrahamu Lincolnovi touto básní, která má formu ódy, vyznačuje se trvalým ušlechtilým citem a patřičnou důstojností stylu a jako většina ód začíná apostrofou. Báseň je rozšířenou metaforou: (1) Lincoln je kapitán, který „vychladl a zemřel“, neboť byl zavražděn krátce po skončení občanské války; (2) „strašná cesta“ je občanská válka; (3) „cena, o kterou jsme usilovali“ je zachování Unie, což Whitman i Lincoln považovali za nejvyšší důvod pro vedení války; (4) „loď“ jsou Spojené státy. Básníkův smutek je zdůrazněn kontrastem oslav vítězství a nářků nad smrtí. Básník si uvědomuje význam vítězství a volá: „Jásejte, břehy, a zvoněte, zvony!“. (21), ale jeho „truchlivé přešlapování“ mu brání v opravdové účasti na oslavách. Obraz mrtvého kapitána: „Ó srdce! srdce! srdce! / O krvácející kapky rudé“ (5-6), pronásleduje báseň a čtenáři neustále připomíná, že „vychladl a zemřel“. Doufám, že tento rozbor básně O kapitánovi, mém kapitánovi byl užitečný a že jste se dozvěděli více o významu jedné z Whitmanových rozpoznatelnějších básní. Walt Whitman Obrázek Abraham Lincoln Obrázek

Tento příspěvek je součástí série: Poezie Walta Whitmana

Nechci, abyste po dalším testu z poezie skončili na palubě studení a mrtví. Přečtěte si raději tuto studijní příručku o poezii Walta Whitmana.

1. Analýza básně „Ó kapitáne! Můj kapitáne!“ od Walta Whitmana
2. Analýza písní „Slyším Ameriku zpívat“ a „Beat! Beat! Drums!“ od Walta Whitmana
3. Inspirativní citáty z poezie Walta Whitmana

.