„Fotbal je hra lidí a spojuje svět a funkcionáři této hry jsou rozumní lidé a dá se říci, že by nepřišli s žádnými destruktivními nápady, které by narušily kvalitu, rovnováhu a rytmus světového fotbalu, jako to udělali funkcionáři v kriketu.“
Prezident Florentino Perez se na výročním zasedání největšího mláděte v historii fotbalu, Realu Madrid, vyslovil pro evropskou superligu. Jde o vytvoření ligy podobné modelu, který je k vidění ve Spojených státech v NBA, s ambicí zvýšit příjmy elity a odlehčit hráčům.
Perez poukázal na pandemii COVID-19 a obrovský dopad, který měla na krajinu evropského fotbalu, jako na impuls k prosazení této změny.
„Nic už nebude jako dřív,“ řekl Perez.
„Pandemie změnila všechno; Učinila nás všechny zranitelnějšími a také fotbal. Fotbal potřebuje formule, které ho učiní konkurenceschopnějším a vzrušujícím.
“ podílel se na všech inovacích a tyto inovace v našem sportu chránil. Klub byl v roce 1904 spolu s federacemi sedmi zemí jediným zakladatelem Fifa a v roce 1955 spolupracoval s L’Equipe na prosazení vzniku Evropského poháru, což byl revoluční moment, který změnil dějiny fotbalu.“
„Bez všech těchto změn by fotbal nemohl být tím, čím je dnes, ale potřebujeme nové změny. Fotbal musí čelit této nové éře a to je to, co Madrid udělá, aby bránil fanoušky.“
Josep Maria Bartomeu na své poslední tiskové konferenci ve funkci prezidenta Barcelony také přiznal, že klub přihlásil do Evropské superligy.
Perezovy komentáře oživily koncept Evropské superligy, který má za rohem už více než tři desetiletí.
Na počátku devadesátých let skupina vedená Silviem Berlusconim, bývalým italským premiérem, mediálním magnátem a někdejším majitelem AC Milán, uvažovala o vytvoření samostatné evropské soutěže
V roce 1998 tyto záležitosti zkoumala italská společnost Media Partners.
Plán zažil předčasnou smrt, když UEFA plánovala rozšířit Ligu mistrů a zrušit Pohár vítězů pohárů, aby lépe vyhověla klubům, které zvažovaly přeběhnutí, aby se mohly připojit k navrhované Superlize.
Převzato z Getty Images
V roce 2009 Perez myšlenku opět podpořil! V témže roce manažer Arsenalu Arséne Wenger předpověděl, že superliga se stane realitou do 10 let kvůli tlaku na příjmy elitních týmů na kontinentu.
V roce 2012 legendární nizozemský záložník Clarence Seedorf rovněž předpověděl vznik soutěže a vyjádřil jí svou podporu.
O rok později skotský manažer Gordon Strachan uvedl, že věří, že kluby Old Firm Celtic a Rangers se připojí k budoucí nové evropské superlize s 38 kluby a dvěma divizemi.
V roce 2016 byli zástupci Arsenalu, Chelsea, Liverpoolu, Manchesteru City a Manchesteru United spatřeni, jak odcházejí ze schůzky se zástupci Stephena M. Rosse, na které se diskutovalo o návrhu evropské superligy.
V témže roce UEFA opět jednala o možnosti vytvoření uzavřené ligy obsahující 16 nejlepších týmů evropského fotbalu z nejvýše postavených národních lig. Těchto 16 týmů by bylo rozděleno do 2 skupin po 8 týmech v každé skupině.
Po odehrání 56 zápasů v každé skupině systémem každý s každým by se do čtvrtfinále kvalifikovaly týmy, které by se umístily na 1.-4. místě.
Tento plán byl nakonec zamítnut a UEFA, aby zabránila vzniku Superligy, provedla změny ve struktuře Ligy mistrů UEFA.
Převzato z Getty Images
V roce 2018 Football Leaks tvrdil, že probíhala tajná jednání o vytvoření nové kontinentální klubové soutěže, evropské Superligy, od roku 2021.
V říjnu 2020 Sky Sports tvrdil, že FIFA navrhuje náhradu Ligy mistrů UEFA s názvem European Premier League zahrnující až 18 týmů v kolovém systému a vyřazovacím turnaji ve stylu play-off po skončení ligy bez možnosti sestupu podobně jako v hlavních ligových sportovních soutěžích ve Spojených státech, jako jsou NFL, NBA a MLS.
Pozvány byly kluby anglické Premier League a také kluby ze Španělska, Itálie, Francie a Německa. Barcelona přijala návrh, aby se připojila k Super League, den předtím, než rezignoval prezident Josep Maria Bartomeu.
Loni UEFA a ECA navrhly reformy, které počítaly se systémem postupu a sestupu, přičemž 24 nejlepších týmů v Lize mistrů by získalo automatickou kvalifikaci do následujícího ročníku soutěže.
Tyto plány byly odloženy kvůli protestům menších klubů, národních lig a fanoušků.
Pan Agnelli tvrdí, že změny v soutěžích Uefa jsou nutné, aby se udrželo nadšení u mladších diváků. „Nejde o dnešek ani o příští cyklus,“ říká.
„Jde o to, co bude za 15-20 let… Chtěl bych, aby si fotbal udržel, ne-li zvýšil, své prémiové postavení nejlepšího sportu na světě.“
Debata a další jednání o této reformě byla díky pandemii COVID-19 pozastavena, a tak se Superliga snaží zaplnit vzniklé vakuum.
Největší ohlas získává myšlenka nahradit úvodní skupinovou fázi Ligy mistrů – v níž skupiny po čtyřech týmech hrají každý s každým doma a venku – takzvaným „švýcarským modelem“ založeným na šachových soutěžích.
Každý tým by odehrál 10 zápasů s 10 různými soupeři. Ty s nejlepšími výsledky by se kvalifikovaly do vyřazovacích kol.
Tento švýcarský model vyvolává vzrušení, protože „poprvé v historii by tyto týmy Ligy mistrů byly zařazeny společně do stejných tabulek.“
Převzato z Getty Images
Pak je tu možnost nahradit zápasy doma a venku jednorázovými remízami – formát zavedený v minulé sezoně kvůli pandemii.
Menší kluby a ligy se obávají, že změna současného stavu je ještě více odřízne od finančních gigantů hry.
Lars-Christer Olsson, předseda organizace European Leagues, která zastupuje národní soutěže, trvá na tom, že při jakékoli změně formátu existují „červené čáry“. Patří mezi ně zachování vazby mezi výkony v domácích ligách za účelem kvalifikace do evropských soutěží.
„Nechceme, aby bylo zavedeno cokoli, co by Ligu mistrů přiblížilo soukromé lize na vrcholu evropské pyramidy,“ říká pan Olsson.
Marca uvedla: „Vedoucí představitelé elitních klubů se domnívají, že formát Ligy mistrů už překročil svou nejlepší dobu a že 15 zápasů nestačí.“
„Jsou přesvědčeni, že by se dalo dosáhnout 30 zápasů v sezóně, kdy by Superligu tvořilo 16 týmů, ale ví, že uzavřená liga není nejvhodnější, což znamená, že formát je stále ve vývoji a stále se zvažují alternativní možnosti s nadějí, že se podaří přilákat co nejširší trh, na který by se dalo dostat.“
„Mnoho klubů má také pocit, že rozdělení televizních práv v řadě zemí je nespravedlivé, takže je tu touha připojit se k jiné soutěži, která může vidět věci rozšířené způsobem, s nímž jsou spokojenější.“
Zobrazeno z Getty Images
„Hodně se mluví o penězích, ale ti, kdo za projektem stojí, jsou přesvědčeni, že cenový fond pro vítěze bude mnohem vyšší než 120 milionů eur, které přináší vítězství v Lize mistrů.“
„V případě Španělska krize COVID-19 problematické rozdělení financí zvýraznila a zhoršila. Nejvíce jsou zasaženy kluby, které mají největší návštěvnost, což vede k tomu, že se ty nahoře snaží najít způsob, jak udržet přísun peněz.“
„Jejich pozice je jasná. Chápou, že je třeba se změnit a vyvíjet.“
„Kluby hodlají pokračovat ve svých domácích ligách, spíše než aby s nimi válčily, ale chápou, že prioritou se stane Superliga, což povede k tomu, že se budou chlubit většími kádry. Většina velkoklubů je pro to, aby se nejvyšší ligy zmenšily a snížil se tak počet zápasů, které by musely odehrát.“
„Bez stoprocentně definovaného formátu jde o to, aby se zaplnila mezera po Lize mistrů, soutěži, kterou UEFA plánuje faceliftovat už v roce 2024. Kluby však nechtějí dát UEFA příliš velký manévrovací prostor a jsou skálopevně přesvědčeny, že změna je nutná. Jde o to, aby UEFA naslouchala, ale aby požadavky klubů byly na prvním místě.“
Převzato z Getty Images
Jak moc by se do tohoto konceptu zapojila FIFA, zůstává spornou otázkou, ale ve skutečnosti je tento koncept zcela mimo její pravomoc. Dozvěděli jsme se však, že „FIFA myšlenku superligy akceptuje a podporuje. Mohlo by také dojít k další změně v mezinárodním fotbalovém kalendáři.“
Myšlenka Superligy nebyla mnohými přijata dobře, jak prohlásil německý záložník a hráč Realu Madrid Toni Kroos: „Propast mezi velkými a malými kluby se ještě více rozšíří. Ne vždy musí být všechno rychlejší, s více a více penězi.“
Šéf AC Milán Ivan Gazidis bagatelizoval hrozbu, kterou případná evropská Superliga představuje pro světový fotbal. Šéf La Ligy Javier Tebas prohlásil, že jde o „slabou a imaginární soutěž!“. Šéf Liverpoolu Jurgen Klopp doufá, že k tomu „nikdy nedojde“, trenér Manchesteru City Pep Guardiola se domnívá, že by to vedlo k zániku domácího fotbalu.
Výkonný místopředseda Manchesteru United Ed Woodward naznačil, že se klub nebude účastnit žádné z diskutovaných evropských ligových soutěží, a uvedl, že změny v soutěžích po roce 2024 musí být „doplňkem prosperujících domácích lig.“
Gazidis řekl: „Tato konverzace o evropské superlize probíhá pravděpodobně více než 20 let,“ řekl BBC Sport. „Skutečnost je taková, že existuje mnoho různých způsobů, jak by se mohl evropský fotbal v příštích 5-10 letech vyvíjet.“
„Nemyslím si, že je velká pravděpodobnost, že se dočkáme Superligy tak, jak se o ní mluví.“
Zobrazeno z Getty Images
„Myslím si, že by mohlo dojít k vývoji tak, jak se vyvíjí Liga mistrů? Rozhodně si to myslím. To je rozhovor, který bychom měli vést, a vést ho s otevřenou myslí.“
Paolo Dal Pino, prezident Serie A, tuto myšlenku odmítá a říká: „Je to tak: „V žádném případě nepřijmeme takovéto klauzule.“ Druhou možností pro soukromé kapitálové skupiny je podle lidí blízkých jejich úvahám investovat do samotné superligy.
BBC vytvořila o tomto konceptu průzkum, z jehož výsledku vyplývá, že většina obyvatel Londýna tuto myšlenku vítá.
V průzkumu společnosti Savanta ComRes, kterého se zúčastnilo 2 100 fotbalových fanoušků, téměř polovina mladších fanoušků (48 %) uvedla, že by se jim vyhlídka na evropskou superligu líbila, zatímco 18 % by bylo nespokojeno.
Naproti tomu jen 10 % fanoušků ve věku 55 let a více bylo s touto myšlenkou spokojeno a téměř dvě třetiny (63 %) byly nespokojeny.
Z průzkumu také vyplývá:
Ve všech věkových kategoriích bylo 30 % fanoušků s myšlenkou evropské superligy spokojeno a 40 % nespokojeno.
Více než třetina (35 %) fanoušků ve věku 55 let a více uvedla, že by podle nich byla samostatná liga pro fotbal celkově „velmi špatná“. Mezi fanoušky ve věku 18-34 let to bylo jen 10 %.
Pětina (20 %) mladších fanoušků si myslí, že evropská superliga by byla pro fotbal celkově „velmi dobrá“, zatímco mezi staršími fanoušky je to jen 6 %.
Téměř polovina mužských fanoušků (48 %) je s myšlenkou evropské superligy nespokojena, na rozdíl od necelé čtvrtiny (23 %) fotbalových fanynek.
Více než třetina (35 %) fotbalových fanynek je s touto myšlenkou spokojena.
Srbsko-americký ekonom, autor knihy „Globální nerovnost“ a hostující profesor na City University of New York, je vášnivým fotbalovým fanouškem a přiznává: „Svět se velmi zkomercionalizoval. Jdeme tam, kde jsou peníze. Neexistuje žádný důvod, proč by to fotbal nedělal. V posledních zhruba 30 letech se fotbal mnohem více zkomercionalizoval a globalizoval.“
„Premiership byla důležitá,“ říká Milanovic.
„Zlomem bylo rozhodnutí Bosman, které umožnilo pohyb pracovních sil v rámci Evropy pro fotbalisty. Trh s hráči je pravděpodobně nejvíce globalizovaným trhem na světě, pokud jde o jeden typ dovedností. Nemáte lékaře, kteří by se mohli tak snadno přesunout z Mali do Francie, Anglie nebo Španělska. Nemáte žádnou jinou profesi – spisovatele, softwarové inženýry. Nikdo! “
„Všichni mají omezení v možnosti pohybu přes hranice, ale fotbalisté ne, a to je zajímavé, protože nám to dává nahlédnout, jak by fungoval zcela otevřený globální trh práce. Myslím, že bychom se dočkali koncentrace kvality – protože se řídí penězi. Na vysoké komercializaci fotbalu se podílelo několik prvků:
„Evropská superliga je nevyhnutelná,“ říká Milanovič. „Všechny komerční faktory hrají ve prospěch a Evropa je malý prostor. Úspěch mezi kluby je v podstatě dán nerovností v penězích. Příkladem z poslední doby je Manchester City, dobrý klub, který nebyl na nejvyšší úrovni. Jakmile měl peníze, stal se špičkovým evropským klubem, podobně jako PSG. Zcela zjevně dochází k posunu směrem k Superlize. Je to naprosto reálné a přineslo by to obrovské množství peněz. Změnil by něco koronavirus? O tom pochybuji. Je to přestávka.“
Převzato z Getty Images
Podle Forbesu „Milanovič nevěří, že americký sportovní model může poskytnout řešení pro evropský fotbal. Franšízy jdou proti proudu evropských fotbalových klubů, které mají často sociálně-politické základy.“
„Přestože hra balancuje na hraně, Milanovic stále vidí pro fotbal světlou budoucnost. Za pozitivum považuje národní týmy a inkluzivní formát mistrovství světa, který je zároveň vybočením z řady. Na mezinárodní úrovni se hra ještě zcela nezkomercionalizovala. Hlavní mezinárodní hvězdy stále hrají za své národní týmy, i když finanční motivace je malá.“
„Vedl jsem debatu s Natem Silverem,“ vysvětluje Milanovic. „On říkal: Co kdyby se mistrovství světa konalo vždy na krásných hřištích v Německu nebo v USA, kde by hrálo 12 nejlepších národních týmů? To by úplně zničilo cíl fotbalu. Za to, že Neymar hraje dobře za Brazílii, vlastně nejsou žádné reálné peníze. Zůstává tak de facto méně komerční část naživu. Kdybychom zničili i tu, mohli bychom skutečně úplně zničit duši fotbalu.“
O této koncepci existuje spousta kdyby a ale, ale jestli je to démon, nebo ne, to nikdo nemůže tvrdit přímo na základě dohadů. Celý projekt je stále ve výstavbě a teprve se stane skutečností. A kvůli kterému zatím ve světovém fotbale nehrozí scénář soudného dne.
Fotbal je hra lidí a spojuje svět a funkcionáři této hry jsou rozumné mozky a dá se říct, že by nepřišli s žádným destruktivním nápadem, který by narušil kvalitu, rovnováhu a rytmus ve světovém fotbale, jako to udělali funkcionáři v kriketu.