Popis

Vložen 10. června 1999

Joe Klecko, který vyrůstal v dělnickém městečku nedaleko Filadelfie (Chester, Pensylvánie), byl řidičem kamionu, boxerem a poloprofesionálním fotbalistou (pod jménem Jim Jones), než začal svou vysokoškolskou kariéru na Temple University. Díky své síle a rychlosti středního obránce v Temple byl Klecko vybrán týmem New York Jets v šestém kole draftu NFL. V té sezóně vedl s osmi sacky žebříček ligových nováčků. Klecko byl se svými 180 cm a 265 kg prvním členem „newyorské výměny pytlů“, která se na začátku 80. let stala nejobávanější obrannou čtveřicí. V roce 1981 zakončil Klecko sezónu s 20 a půl sacky, byl jmenován do svého prvního týmu Pro Bowl a byl vyhlášen nejlepším obráncem NFL. Hrál obránce a útočníka a také nosného obránce a byl prvním hráčem NFL, který byl jmenován do Pro Bowlu na třech různých pozicích. Klecko odehrál většinu své kariéry za polského člena Síně slávy Walta Michaelse, který převzal Jets v roce 1977 a z týmu, který se potýkal s problémy, udělal soupeře. V roce 1982 se tým dostal až do finále AFC, kde na deštěm zmáčeném hřišti prohrál s Miami 14:0. Zranění obou kolen ukončilo jeho kariéru v roce 1988 po jedné sezóně v týmu Indianapolis Colts.

PŘÍBĚH BANQUETOVÉHO PROGRAMU – 10. června 1999

Hrdina z dělnické třídy

Podle: To je přesně to, co Joe Klecko dokázal: ze soupisky poloprofesionálního týmu v Pensylvánii se může stát jeden z nejlepších hráčů Národní fotbalové ligy. Tento tvrdě pracující hráč modrých límečků se do NFL dostal poněkud oklikou, přesto svou kariéru na hřišti zakončil jako jeden z nejlepších obránců vůbec.

Joe Klecko Jr. se narodil 15. října 1953 v Chesteru v Pensylvánii, dělnickém předměstí Filadelfie, jako třetí ze čtyř dětí narozených Josephovi a Josephine Kleckovým. Rodina byla aktivní v místní polsko-americké komunitě a patřila do polské farnosti svaté Hedviky. Otec Joea juniora, syn polských přistěhovalců, byl ve své době vynikajícím sportovcem, který musel v době hospodářské krize opustit školu, ale vášeň pro sport mu vydržela po celý život. Stejně jako jeho otec, i Joe junior měl rád atletiku, ale dával přednost sportům na pískovišti před školními sporty, aby měl více času na práci a mohl se věnovat své vášni pro auta.

Kelcova fotbalová kariéra na střední škole svatého Jakuba byla příliš krátká na to, aby vzbudila zájem vysokoškolských náborářů, když v roce 1971 maturoval. Každopádně Joe neměl o vysokoškolský fotbal zájem, protože si dobře vydělával řízením kamionů. Nadále se věnoval sportu tím, že hrál za místní baseballové a softballové týmy. Joe dokonce zkoušel boxovat a trénoval v tělocvičně Joea Fraziera ve Filadelfii. Klecko si jednou s bývalým šampionem těžké váhy dal sparing a řekl, že „jeden jeho úder, který minul, stačil k tomu, aby mě přesvědčil, že se nemám stát profesionálním boxerem.“

Po několika letech se Joe připojil k poloprofesionálnímu fotbalovému týmu Ashton Knights. Joe DiGregorio, manažer vybavení Temple University a organizátor poloprofesionálního fotbalu, ho zaregistroval jako „Jima Jonese“, aby ochránil jeho způsobilost, přestože Klecko neměl zájem hrát univerzitní fotbal. Když devatenáctiletý Klecko více než obstál díky úžasné kombinaci síly a rychlosti, DiGregorio přiměl Temple, aby mu nabídl fotbalové stipendium. Jeho rodiče a přítelkyni (a budoucí manželku) Debbie bylo třeba přesvědčit, ale nakonec souhlasil, že bude hrát za Sovy.

Klecko měl dobrou kariéru jako střední obránce fotbalového týmu Temple (a byl také mistrem v boxu), ale profesionální fotbaloví skauti si ho příliš nevšímali. Očekával, že bude draftován rodnou Philadelphií Eagles, ale nakonec si ho v 6. kole draftu NFL v roce 1977 vybrali New York Jets. První tréninkový kemp začal jako útočník, ale kvůli své rychlosti byl přesunut na pozici koncového hráče. Jako nováček Joe zpočátku nastupoval jen v přechodových situacích, ale kvůli zranění nastoupil do posledních pěti zápasů. Rok zakončil v čele všech nováčků NFL s osmi sacky.

Klecko odehrál většinu své kariéry za Walta Michaelse (kolegu z NPASHF), který rovněž pocházel z dělnické třídy polsko-amerických kořenů v malém pensylvánském městě. Michaels se stal hlavním trenérem v roce 1977 a z trápících se Jets udělal soupeře. Jejich společný polský původ vytvořil mezi oběma muži zvláštní pouto. Ne vždy se shodli, ale sdíleli vzájemný respekt. „S Waltem jsme vedli několik napjatých rozhovorů,“ vzpomínal Klecko. „Za zavřenými dveřmi jsme na sebe křičeli, ale on to respektoval a dokázal se s tím vyrovnat.“

Po určitou dobu byl Klecko jediným světlým bodem v obranné linii Jets. Během několika let však několik solidních tahounů pomohlo vytvořit „Newyorskou burzu pytlů“, což byla přezdívka pro obrannou řadu ve složení Klecko, Abdul Salaam, Mark Gastineau a Marty Lyons. V roce 1981 si „Výměna pytlů“ získala představivost veřejnosti, když se stala jednou z nejobávanějších obranných řad v historii NFL. Klecko se stal dominantním obráncem a rok zakončil s nejlepším počtem 20 a půl sacku v lize, poprvé byl vybrán do Pro Bowlu a získal ocenění Hráč roku NFL. Jets se poprvé od roku 1969 dostali do play-off, ale v zápase o divokou kartu prohráli s Buffalem 31:27.

Joeho přízemní osobnost ho učinila oblíbeným mezi spoluhráči i fanoušky. Navzdory velkým úspěchům na fotbalovém hřišti a následnému obdivu zůstal vždy věrný svým dělnickým kořenům.

V roce 1982 utrpěl Joe přetrženou šlachu v pravém koleni a odehrál jen dva zápasy základní části. Po operaci však tvrdě pracoval na rehabilitaci kolena a pozoruhodně se zotavil, aby mohl hrát v play-off. New York porazil Cincinnati a Oakland a dostal se do zápasu o titul mistra AFC, ale ztratil šanci postoupit do Super Bowlu, když ho Miami porazilo 14:0 na deštěm zmáčeném hřišti Orange Bowlu. Brzy po této prohře byl Michaels z funkce trenéra propuštěn a nahradil ho Joe Walton.

Klecko se přesunul na pozici obránce a v letech 1983 a 1984 byl na této pozici jmenován do Pro Bowlu. Při výšce 180 cm a váze 265 kg z něj obrovská síla a rychlost v kombinaci se zuřivou soutěživostí dělaly dominantního obránce, který dokázal přetlačit útočníky. „Někteří lidé mu říkají „bull rush“,“ řekl bývalý centr Seattlu Blair Bush. „My tomu říkáme ‚Klecko Skate‘, protože když vás zasáhne, vypadá to, jako byste se kutáleli dozadu na bruslích.“ Joe byl ale víc než jen skvělý atlet. Byl také tichým, ale inspirativním vůdcem a nadšeným studentem hry.

V roce 1985 přešli Jets na rozestavení 3-4 a Joe poprvé hrál na pozici nose beka. Byl lídrem Jets v počtu zápasů (96), v počtu vynucených ztrát (5) a druhý v počtu pytlů (7 a půl). V obraně Buda Carsona nehrál Klecko tradičním způsobem tak, že by se řadil přímo nad střed, ale stavěl se na jednu nebo druhou stranu míče. Joeův fyzický talent a fotbalový důvtip mu umožňovaly kontrolovat hru z pozice nosného útočníka. Opět si vysloužil uznání All-Pro a stal se prvním obráncem NFL, který byl vybrán do Pro Bowlu na třech různých pozicích. Jets se dostali do play-off, ale vyřadila je New England.

Sezónu 1986 začali Jets s bilancí 10-1, ale série zranění poslala tým na sestupnou dráhu. Klecko prožíval další skvělý rok, když si poranil levé koleno a po artroskopické operaci bojoval zpět v naději, že dostane poslední šanci na Super Bowl. V zápase proti Pittsburghu na konci sezony si však koleno znovu poranil a mohl jen přihlížet, jak New York vyřadil v divizním play-off Cleveland ve dvojnásobném prodloužení.

Klecko se vrátil v roce 1987 po rozsáhlé rekonstrukční operaci kolena a on i Jets se trápili. New York ho na konci roku propustil a on podepsal smlouvu s Indianapolis Colts. Před tréninkovým kempem utrpěl při nehodě v bazénu zranění krku a jeho následky přetrvávaly po celou sezónu, nemluvě o jeho dvou špatných kolenech. Se slovy „fotbal mě už nebavil“ se otec dvou synů rozhodl na konci roku ukončit kariéru.

Joe Klecko překonal obrovské překážky a bojoval s vážnými zraněními, aby se stal jedním z nejlepších obránců v historii NFL. Vzpomíná se na něj však také jako na skromného a loajálního člověka, který navzdory své velké slávě nikdy nezapomněl na své skromné dělnické polsko-americké kořeny.

Ve filmu

Úspěch Joea Klecka na fotbalovém hřišti mu otevřel další arénu: Hollywood. Po sezóně 1980 získal malou roli ve filmu Burta Reynoldse Smokey a bandita II. Hrál rozzuřeného řidiče kamionu, který holou rukou rozdrtí odznak šerifa, jehož hrál Jackie Gleason. V titulcích je Klecko uveden jako „polský řidič kamionu“.

Po něm následovaly role v několika dalších Reynoldsových filmech, Cannonball Run a Heat.