Foto: Thomas Trutschel/Photothek via Getty ImagesJiž víme, že Trumpova administrativa v čele s generálním prokurátorem Williamem Barrem chce najít způsob, jak zakázat end-to-end šifrování – důležitou bezpečnostní ochranu, kterou denně používají miliony Američanů ve svých telefonech. Nyní se dvoustranná skupina senátorů, včetně předního demokratického senátora Richarda Blumenthala, bizarně snaží Barrovi pomoci nenapravitelně poškodit soukromí Američanů.
Nejnovější salva v dlouhodobé válce vlády proti šifrování přichází v podobě zákona EARN IT Act (to je zkratka pro „Eliminating Abusive and Rampant Neglect of Interactive Technologies Act“), návrhu zákona, který se snaží pomoci otupit zneužívání dětí na internetu. Množství kritiků tvrdí, že k zastavení tohoto problému přispěje jen málo, ale poskytne ministerstvu spravedlnosti a dalším federálním úřadům mnohem více pravomocí jak k cenzuře internetu, tak k zákazu šifrování, po kterém léta volaly.
Vzestup end-to-end šifrování v posledních několika letech byl jediným světlým bodem ve stále se zhoršující situaci v oblasti soukromí na internetu. Služby jako iMessage od společnosti Apple, WhatsApp a Signal poskytují svým uživatelům důležitou ochranu šifrováním zpráv, takže k obsahu komunikace má přístup pouze odesílatel a příjemce informací. To znamená, že ani Apple a Facebook, vlastník služby WhatsApp, nevidí, co si lidé na jejich platformách říkají – a proto jim ani vláda nemůže nařídit, aby soukromé zprávy předali.
„Tento návrh zákona není o ukončení šifrování,“ řekl Blumenthal na středečním slyšení. „Šifrování je plně slučitelné s prevencí zneužívání a vykořisťování dětí materiálem na těchto internetových stránkách.“
Ale to netvrdí žádný z odborníků. Server Wired označil zákon EARN IT Act za „zákeřný útok na šifrování“. Electronic Frontier Foundation (EFF), premiérová organizace zabývající se občanskými svobodami na internetu ve Spojených státech, prohlásila, že návrh zákona „by mohl splnit dlouholetý sen amerických orgánů činných v trestním řízení: konec soukromých, šifrovaných zpráv na internetu“. Přední odborník na kryptografii Matthew Green napsal: „Nemohu zdůraznit, jak nebezpečný tento návrh zákona je“. Riana Pfefferkornová, zástupkyně ředitele Stanfordského centra pro internet a společnost, jej označila za „katastrofální“ a porušující „ústavní práva jak poskytovatelů online služeb, tak uživatelů“.
Podle popisu EFF funguje návrh zákona EARN IT takto: „EARN IT by zrušil ochranu podle § 230 a nabídl by ji pouze internetovým společnostem, které by dodržovaly seznam ‚osvědčených postupů‘ sestavený vládní komisí 15 lidí. Této komisi, zřízené ve jménu ochrany dětí, budou dominovat orgány činné v trestním řízení.“
Komise pak bude moci odepřít ochranu technologickým společnostem, pokud se odmítnou řídit doporučeními komise, která budou nevyhnutelně zahrnovat zákaz šifrování.
Obhájci zákona EARN IT poukazují na skutečnost, že návrh zákona výslovně nepožaduje zákaz end-to-end šifrování. Celý proces je však nastaven právě na to – a to je potenciálně ještě nebezpečnější než Barrovy otevřené pokusy o nátlak na Facebook a Apple v uplynulém roce, protože to zastáncům zákona usnadňuje kalit vodu a mást veřejnost. Senátor Blumenthal se na středečním slyšení o návrhu zákona dokonce pokusil tvrdit, že o šifrování nejde. Každý odborník, který si návrh zákona přečetl, však chápe, že to je primárním konečným cílem, a autoři návrhu zákona odmítají výslovně prohlásit, že jej nepoužijí k útoku na šifrování.
Jak jsem již napsal dříve, očerňování paragrafu 230 – známého zastáncům občanských svobod jako „nejdůležitější zákon na internetu“ – je často nepravdivé nebo záměrně ignorantské. Zákon poskytuje společnostem jako Facebook a Google ochranu občanskoprávní odpovědnosti za obsah, který uživatelé zveřejňují na internetu – především proto, aby nemohly být žalovány za nepravdivé informace, které uživatelé zveřejňují. (Chrání například zpravodajské servery jako Medium, aby mohly umožnit čtenářům komentovat články). Je to páteř svobody projevu na internetu. Je to však také zákon, na který se kritici technologických společností mylně zaměřili, aby přiměli technologické společnosti k větší odpovědnosti.
Mnozí senátoři a ministerstvo spravedlnosti si zjevně uvědomují, že mohou využít nově nabytého zájmu o potrestání technologických společností ve svůj prospěch tím, že přepíší zákon tak, aby dal vládě mnohem větší pravomoci i nad právy uživatelů na soukromí. Jak napsal Pfefferkorn ze Stanfordu, ministerstvo spravedlnosti již má dostatek nástrojů, jak jít po pachatelích sexuálního zneužívání: „Tento návrh nevzniká v regulačním vakuu. Již existuje federální zákonný systém, který kriminalizuje CSAM a ukládá povinnosti poskytovatelům. A již nyní umožňuje, aby poskytovatelé byli hnáni k odpovědnosti za CSAM v rámci svých služeb, aniž by bylo nutné měnit § 230.“
Proč tedy lépe neprosazovat již platné zákony? Je zřejmé, že naši politici chtějí oslabit soukromí i všech ostatních.
Koncové šifrování nabízí účinnou ochranu před masovým sledováním a je důležitým nástrojem, který mohou používat lékaři, právníci, novináři a mnoho dalších rizikových osob – včetně mnoha politiků, kteří se rozhodli jej démonizovat, ale přesto se spoléhají na aplikace jako Signal, aby ochránili své kampaně před hackery sponzorovanými státem.
Vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa prokázala ochotu použít jakékoli prostředky ke sledování přistěhovalců a trestání svých politických nepřátel, proč by měl být kterýkoli demokrat ochoten předat svému ministerstvu spravedlnosti jakékoli nové pravomoci?
Existuje mnoho způsobů, jak řešit problém zneužívání dětí na internetu, aniž by bylo nutné obětovat soukromí a bezpečnost, na které se miliony Američanů denně spoléhají při ochraně sebe a svých soukromých informací.