Doktor Jurriaan Peters ve čtvrtek na lavici svědků vylíčil svou verzi léčby Justiny Pelletierové v bostonské dětské nemocnici. Pacientka, které bylo v té době 14 let, byla umístěna na psychiatrické oddělení a měla omezený přístup k rodičům. Její rodina nyní nemocnici žaluje s tím, že byla porušena její občanská práva.

Peters je v případu klíčovým obžalovaným. Je dětským neurologem a byl prvním specialistou, který Pelletierovou vyšetřil poté, co 10. února 2013 opustila pohotovost bostonské dětské nemocnice. Když ji viděl, vypověděl Peters, Pelletierová byla ve špatném stavu.

„Měla změněný duševní stav,“ řekl Peters porotě. „Měla nezřetelnou, nejasnou artikulaci. Bolesti, bolesti hlavy, nemohla pořádně chodit.“

Nejvíce podle něj vyniklo, že se její stav zřejmě měnil z okamžiku na okamžik?“

„V rámci vyšetření skutečně kolísala,“ řekl Peters. „Například nebyla schopná zvednout ruku z postele. Ale když jste ji vyrušili, utřela si vlasy.“

Peters řekl, že věděl, že lékaři v Tufts Medical Center se domnívali, že Pelletierová může mít mitochondriální onemocnění, chronické onemocnění, které ovlivňuje způsob, jakým tělesné buňky vytvářejí energii, ale jejich diagnóza nebyla potvrzena.

Provedl u Pelletierové řadu neurologických testů a nenašel žádnou lékařskou příčinu jejích příznaků.

„Zjistil jsem, že je to znepokojující,“ řekl Peters porotě.

„Myslel jste si, že Justina své příznaky předstírala?“ „Ne. Zeptala se ho Ellen Cohenová, jedna z Petersových právniček.

„Vůbec ne. Neodmítáme je. Jsou velmi reálné,“ odpověděl. „Znamená to, že existují i jiné důvody – a ty jsou často psychologické.“

Jednou z možností, kterou zvažoval, bylo podle Peterse to, že Pelletierová může trpět somatoformní poruchou, což je lékařský termín pro případ, kdy psychický stav u pacienta zhoršuje nebo vytváří fyzické příznaky.

Peters uvedl, že záznamy, které si vyžádal od Pelletierových předchozích lékařů, jeho rozhovory s těmito lékaři a jeho vlastní pozorování v něm vyvolaly podezření, že v tom mohou hrát roli Pelletierové rodiče.

V tehdejších lékařských poznámkách Peters napsal, že někteří z lékařů, kteří Pelletiera léčili, měli podezření na „faktickou poruchu v zastoupení“, což je forma lékařského zneužívání zahrnující nadměrnou lékařskou péči nebo symptomy způsobené rodičem nebo opatrovníkem.

„Měla více diagnóz, velmi nejednotnou síť poskytovatelů. To všechno jsou klasické červené vlajky,“ řekl Peters. „A to, že do toho byla zapojena služba na ochranu dětí, znamenalo, že dochází k nějaké formě nadměrné medikace.“

Peters uvedl, že mu jiní lékaři řekli, že Pelletierovi rodiče měli tendenci být posedlí případnými zdravotními problémy. Vodili ji k mnoha různým lékařům, což zvyšovalo pravděpodobnost více diagnóz a léků.

„Když mají lidé množství léků, je velmi těžké to zvládnout,“ řekl Peters porotě. „A je to smyčka zpětné vazby, kdy pokaždé, když někdo řekne, že jste nemocní, je to potvrzeno a potvrzeno.“

Peters začal ke koordinaci Pelletierovy péče přibírat specialisty z celé bostonské dětské nemocnice a také některé její bývalé lékaře z Tufts Medical Center. Vytvořili léčebný plán, o kterém věřili, že Pelletierové pomůže k uzdravení. Jeho součástí byla intenzivní psychologická léčba v nemocnici a omezení zapojení rodičů do řízení Pelletierovy péče.

„Chtěli jsme odmedikalizovat situaci a chtěli jsme, aby rodiče nepodporovali ‚roli nemocného‘, ale spíše ji povzbuzovali v pozitivních věcech a v tom, aby byla samostatná a dospívající,“ řekla Petersová.

Podle Petersové Linda Pelletierová, Justinina matka, zpočátku s plánem souhlasila. Ale ráno se „něco změnilo“.

„Táta telefonoval, vyjadřoval frustraci z našeho návrhu a nechtěl žádný velký psychologický zásah,“ řekl Peters. „Od Tuftse jsem věděla, že v roce 2011 byl proti podobnému plánu nátlak. A my jsme přemýšleli, jak se pokusit, aby to byl produktivní vztah v zájmu Justiny.“

Druhý den však Peters dostal naléhavý telefonát.

„Otec byl na recepci a snažil se naléhavě propustit Justinu z nemocnice,“ vzpomíná. „Doslova jsem běžel do nemocnice.“

Peters řekl, že se bál, že když Pelletierová odejde z nemocnice s rodiči, mohlo by se jí výrazně přitížit.

„V té chvíli už nechodila. Nejedla. Nepila. Měla kolísavý duševní stav – bylo to velmi vážné,“ řekl. „Maminka už mnoha lidem naznačila, že není schopna se o Justinu doma postarat.“

Podle Peterse byla jejich pacientka v nebezpečí, a proto on a další lékaři z bostonské dětské nemocnice podali takzvanou zprávu 51A. Tento dokument slouží k upozornění orgánů péče o děti na podezření na zneužívání nebo zanedbávání dítěte. Lékaři se poté sešli s rodinou, aby jí vysvětlili situaci.

„Byl jsem velmi vyděšený,“ řekl Peters. „Otec byl rudý, tak nějak se tyčil blízko našich tváří. Křičel nebo ječel. Museli jsme přestat, protože se to dramaticky stupňovalo.“

Lou Pelletier ve své výpovědi uvedl, že se domníval, že se Boston Children’s snaží unést jeho dceru. Oba rodiče vypověděli, že jim lékaři vyhrožovali, že jim mohou Justinu odebrat, pokud Pelletierovi nebudou souhlasit s novým léčebným plánem.

Zpráva 51A, kterou Peters a jeho kolegové podali, vedla k tomu, že oddělení pro děti a rodiny převzalo Justinu Pelletierovou do své péče. Rodina tvrdí, že tím byla porušena její občanská práva. Justina, které je nyní 21 let a žije s rodiči, minulý týden se slzami v očích vypovídala o svém utrpení z odloučení od rodiny.

Peters však řekl, že rodině Pelletierových nikdy nevyhrožoval, a tvrdil, že zpráva 51A byla poslední možností, jak ochránit zdraví Justiny Pelletierové.

“ donutil mě,“ řekl. „Neměl jsem jinou možnost než podat žalobu.“

„Neměl jsem jinou možnost než podat žalobu.