Milá Sáro: Když jsem vyrůstala, žila jsem velmi chráněný život: Většina věcí mi byla jednoduše dána výměnou za určitou míru konformity, která se řídila určitými očekáváními. Po celou střední školu jsem měla v podstatě zakázáno mít vztah (spolu s přísným vyhýbáním se pití a večírkům – ano, to byla zábavná léta), protože jsem byla vedena k přesvědčení, že by to mohlo bránit mému vzdělání a kariérním vyhlídkám. Teď je mi 24 let, chystám se konečně dostudovat a kariéra v oblasti vymáhání práva je teprve na obzoru, což je další důvod, proč jsem se v mládí hodně zdržoval.

Za celou tu dobu jsem nikdy neměl s nikým vážný vztah. Chci říct, že jsem to nedotáhl ani k tomu, abych se s nějakou ženou držel za ruku. Prostě je ve mně hluboce zakořeněná obava, která mi brání v romantice, a i když se snažím „dát se na odiv“, mám pocit, že snadno vyčtou můj nedostatek sebedůvěry a nezkušenosti. Nechápejte mě špatně, většina mých přátel jsou skutečně ženy, ale to je asi tak všechno, co se dá dělat.

Mnoho mých kamarádů a kamarádek mi říká, že mi toho moc nechybí, že předjímáním nalezení lásky se jen připravuji na zklamání. Většina z nich je zahořklá kvůli vlastním špatným zkušenostem a někdy se jim docela dobře daří přesvědčovat mě, abych zůstala svobodná.

Blázním? Teď, když žiju z vlastních prostředků, zkouším se seznamovat přes internet, což vedlo k několika přátelským schůzkám u kávy nebo na koncertech, ale nikdy nic víc. Najít tu jiskru romantiky, která by přesáhla rámec dobrých známostí (většina těch holek skončí jen jako moje kamarádky na Facebooku, uff), se zdá být tak nedosažitelné. Dostal jsem rady od „buď blbec, prožij pár úletů bez emocí“ až po „buď upřímný, ta pravá holka je někde venku!“. Jediné, co chci, je smysluplné spojení s někým výjimečným, kdo dokáže přehlédnout, že mám co dohánět. Je nějaká naděje?“ S pozdravem, C

Milý C: Tady je dobrá zpráva o lásce:

V naší kultuře považujeme lásku za úspěch a často přirovnáváme hledání lásky k hledání práce, které vyžaduje dlouhý a podrobný životopis, aby člověk prokázal svou „kvalifikaci“.

Ale to není pravda. Vaši přátelé, kteří jsou zahořklí ze svých špatných zkušeností, jsou na své vlastní cestě. Není lepší ani horší, jen jiná. Mají bagáž – zášť, zraněné city, zklamání -, která je nutí pochybovat o tom, zda má vztah vůbec cenu.

Ty jsi naproti tomu čistý štít. Možná máš pocit, že jsi v nevýhodě, protože jsi „méně zkušený“ než oni, ale z tvého dopisu vyplývá, že máš velmi pevné základy v tom, co je nejdůležitější.

Neposlal jsi mi seznam věcí o věku, váze, vzdělání, rodinném zázemí. Chceš „smysluplné spojení s někým výjimečným“. V tomto prohlášení je spousta krásy a moudrosti, tak se ho drž. Možná toho člověka nenajdeš zítra nebo dokonce příští rok, ale pokud se budeš držet této základní zásady, nasměruje tě správným směrem.

Prosto chápu ten pocit „zaostávání“. Pociťoval jsem ho po celá dvacátá a třicátá léta, kdy jsem byl většinou svobodný. Myslela jsem si, že přicházím o důležité vztahové zkušenosti, ale po svatbě s manželem jsem si uvědomila, že jsem získávala jiný druh zkušeností. Dlouhodobá svobodná žena mi pomohla rozvinout dovednosti, jako je nezávislost, sebepřijetí, trpělivost a schopnost nabízet lásku a laskavost i mimo romantický vztah. Tyto dovednosti mi velmi dobře posloužily v manželství.

Namísto toho, abyste se trápil nedostatkem zkušeností, doporučuji vám, abyste se snažil získat nějaké v oblasti, kde se cítíte nejistě – dát ženě najevo, že o ni máte romantický zájem. Nejlepším způsobem, jak překonat strach z toho, že se budete chtít ukázat, je … ukázat se.“

Psycholog Albert Ellis se kdysi styděl před ženami a řešil to tak, že pozval spoustu žen na rande. Byl odmítán – ano, docela často. Ale přitom zjistil něco velmi důležitého o odmítání: Nebylo to tak zlé. Ukázalo se, že strach z odmítnutí je horší než odmítnutí samotné, a čím víc se vystavoval riziku, tím to bylo snazší (tento příběh vypráví v úžasné knize s velmi rozvláčným názvem: Jak se tvrdošíjně odmítat ztrapnit kvůli čemukoli – ano, kvůli čemukoli).

Pokud je pro vás obtížné udělat první krok, je to skvělý důvod k tomu, abyste první krok trénovali. Pokud je pro tebe těžké překonat hranici od „jen přátel“ k „víc než přátelům“, tím spíš se o to můžeš pokusit.

K odmítnutí dojde a bude tě to štvát. Ale nezemřete. A pokaždé, když zažiješ tu zkušenost, že neumřeš, budeš o něco silnější a schopnější vstát do dalšího kola.

Ano, pravděpodobně se najdou ženy, které tvůj nedostatek zkušeností odradí. Ale cílem není přesvědčit každou ženu, která se ti líbí, že by s tebou měla chodit, nebo se vymodelovat do typu muže, o kterém si myslíš, že ho bude chtít většina žen. Jde o to najít ženu, která vás bude milovat takového, jaký jste. Váš dopis naznačuje, že jste přemýšlivý, zodpovědný, upřímný a dobrý přítel. Nehledáte trofej – hledáte někoho, koho budete milovat. Z mého pohledu máš díky tomu docela velký náskok.