Nabumeton je nesteroidní protizánětlivé proléčivo, které působí farmakologicky prostřednictvím metabolitu kyseliny 6-methoxy-2-naftyloctové (6-MNA). Nabumeton sám o sobě není kyselý a po absorpci podléhá rozsáhlému metabolismu prvního průchodu za vzniku hlavního cirkulujícího aktivního metabolitu (6-MNA), který je mnohem silnějším inhibitorem přednostně cyklooxygenázy (COX)-2. Tři hlavní metabolické cesty nabumetonu jsou O-demetylace, redukce ketonu na alkohol a oxidační štěpení postranního řetězce za vzniku derivátů kyseliny octové. V podstatě žádný nezměněný nabumeton a < 1 % hlavního metabolitu 6-MNA se vylučuje v nezměněné podobě močí, ze které lze získat 80 % dávky a dalších 10 % stolicí. Nabumeton se klinicky používá především k léčbě pacientů s osteoartritidou (OA) nebo revmatoidní artritidou (RA) ke snížení bolesti a zánětu. Klinická účinnost nabumetonu byla hodnocena také u pacientů s ankylozující spondylitidou, poraněním měkkých tkání a juvenilní RA. Optimální perorální dávka nabumetonu pro pacienty s OA je 1 g jednou denně, která je dobře snášena. Terapeutická odpověď je lepší než u placeba a podobná jako u neselektivních inhibitorů COX. U pacientů s RA je optimální podávat nabumeton v dávce 1 g před spaním, ale u pacientů s přetrvávajícími příznaky lze podávat dalších 0,5-1 g ráno. U RA nabumeton prokázal srovnatelnou klinickou účinnost jako aspirin (kyselina acetylsalicylová), diklofenak, piroxikam, ibuprofen a naproxen. Klinické studie a desetileté celosvětové údaje o bezpečnosti a studie dlouhodobého postmarketingového sledování ukazují, že nabumeton je obecně dobře snášen. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou ty, které se běžně vyskytují u inhibitorů COX, tedy průjem, dyspepsie, bolest hlavy, bolest břicha a nevolnost. Společně s ostatními inhibitory COX může nabumeton zvyšovat riziko perforací trávicího traktu, ulcerací a krvácení (PUB). Několik studií však ukazuje nízký výskyt PUBs, a to na stejné úrovni jako počty hlášené ze studií se selektivními inhibitory COX-2 a podstatně nižší než u neselektivních inhibitorů COX. To se přičítá především nekyselým chemickým vlastnostem nabumetonu, ale také jeho profilu inhibitoru COX-1/COX-2. Prostřednictvím svého metabolitu 6-MNA má nabumeton v klinických studiích účinek závislý na dávce na agregaci krevních destiček, ale nemá žádný vliv na dobu krvácení. Několik krátkodobých studií navíc prokázalo malý nebo žádný vliv na funkci ledvin. Ve srovnání se selektivními inhibitory COX-2 vykazuje nabumeton u pacientů s artritidou podobné protizánětlivé a analgetické vlastnosti a dosud nebyly prokázány žádné nadměrné gastrointestinální ani jiné formy komplikací.