Myelopoéza v nejširším slova smyslu je v hematologii tvorba kostní dřeně a všech buněk, které z ní vznikají, tedy všech krvinek. V užším smyslu se myelopoéza vztahuje také konkrétně na regulovanou tvorbu myeloidních leukocytů (myelocytů), včetně eozinofilních granulocytů, bazofilních granulocytů, neutrofilních granulocytů a monocytů.

Běžný myeloidní progenitor se může v kostní dřeni diferencovat na červené krvinky a megakaryocyty (vedoucí k trombocytům), jakož i na žírné buňky a myeloblasty, z nichž poslední vedou k myelocytární linii (granulocytům) a k monocytům, makrofágům a dendritickým buňkám vrozeného imunitního systému. Granulocyty, nazývané také polymorfonukleární leukocyty kvůli jejich mnohočetným jádrům, jsou tři krátce žijící typy buněk zahrnující eozinofily, bazofily a neutrofily. Granulocyt se diferencuje na odlišný buněčný typ procesem zvaným granulopoéza. Při tomto procesu se nejprve přemění z běžného myeloblastu (myeloidního progenitoru) na běžný promyelocyt. Z tohoto promyelocytu vzniká jedinečný myelocyt, který lze poprvé klasifikovat jako eozinofilní, bazofilní nebo neutrofilní progenitor na základě histologického barvení (eozinofilní, bazofilní nebo neutrální granula). Unikátní myelocyt se dále diferencuje v metamyelocyt a poté v pruhovanou buňku s jádrem ve tvaru písmene „C“, než se stane zralým eozinofilem, bazofilem nebo neutrofilem. Makrofágy pocházejí z progenitorů monoblastů, které se diferencují v promonocyty, jež dozrávají v monocyty. Monocyty nakonec pronikají do tkání a stávají se makrofágy.