Cíl: Určit souběh aktivace v primární motorické kůře vyvolané paradigmaty aktivního a pasivního pohybu končetin pomocí funkční magnetické rezonance (MR) závislé na hladině kyslíku v krvi.

Materiály a metody: Studie v souladu s HIPAA byla schválena institucionální revizní komisí a od zúčastněných dobrovolníků byl získán písemný informovaný souhlas. Data funkčního MR zobrazování byla získána od 11 zdravých dobrovolníků (čtyři ženy, sedm mužů; věkové rozmezí 24-42 let) během aktivních a pasivních pohybů ruky, lokte, ramene, kotníku, kolena a kyčle. Tato data byla následně mapována na trojrozměrné anatomické snímky. Objemy aktivace byly určeny pomocí křížové korelační analýzy při prahové hodnotě koeficientu 0,4 (P < .01). Oblasti zájmu byly zakresleny v pre- a postcentrálních gyrech na základě anatomických kritérií. Průměrný počet aktivovaných voxelů v pre- a postcentrálních gyri vyvolaných aktivními a pasivními pohyby byl porovnán pomocí Wilcoxonovy analýzy. Pro každou somatotopickou lokalitu byly vypočteny poměry shody a proporcionální poměry aktivace mezi aktivními a pasivními pohyby.

Výsledky: Aktivace primární motorické kůry měla tendenci se zvyšovat při aktivních pohybech ve srovnání s pasivními, ačkoli v precentrálním gyru pohyby ruky, lokte a ramene nevykazovaly statisticky významný rozdíl v průměrném počtu aktivovaných voxelů. V postcentrálním gyru vykazoval významný rozdíl pouze pohyb ramenem (P < .05). Poměry shody (překrytí aktivačního objemu dvou úloh/kombinovaná aktivační plocha obou úloh) se pohybovaly v rozmezí 0,44 až 0,57. Poměrové poměry (překryv aktivačního objemu pasivního úkolu s aktivním úkolem/celkový aktivační objem pasivního úkolu) se pohybovaly od 0,64 do 0,82.

Závěr: Pasivní pohybová paradigmata mohou být alternativou nebo doplňkem aktivních pohybových úkolů v populaci pacientů.