Po genocidě ve Rwandě v roce 1994 a nastolení nové vlády uprchlo přibližně 1,2 milionu rwandských Hutuů – včetně těch, kteří se na genocidě podíleli – do sousedních oblastí Kivu na východě Konžské demokratické republiky, dříve Zaïre, oblasti obývané etnickými Tutsii a dalšími etniky. V roce 1996 zde vypuklo povstání, v němž proti sobě stály síly vedené Laurentem Désiré Kabilou a armáda prezidenta Mobutu Sese Seka. Kabilovy síly s pomocí Rwandy a Ugandy obsadily v roce 1997 hlavní město Kinshasu a přejmenovaly zemi na Demokratickou republiku Kongo (DRK).

V roce 1998 začalo v oblastech Kivu povstání proti Kabilově vládě. Během několika týdnů se povstalci zmocnili rozsáhlých oblastí země. Angola, Čad, Namibie a Zimbabwe přislíbily prezidentu Kabilovi vojenskou podporu, ale povstalci se ve východních oblastech udrželi. Rwanda a Uganda podporovaly povstalecké hnutí Konžské hnutí za demokracii (RCD). Rada bezpečnosti vyzvala k příměří a stažení zahraničních sil a vyzvala státy, aby se nevměšovaly do vnitřních záležitostí země.

MONUC

Po podpisu dohody o příměří v Lusace v červenci 1999 mezi Demokratickou republikou Kongo (DRK) a pěti regionálními státy (Angola, Namibie, Rwanda, Uganda a Zimbabwe) v červenci 1999, Rada bezpečnosti zřídila rezolucí č. 1279 ze dne 30. listopadu 1999 misi Organizace spojených národů v Demokratické republice Kongo (MONUC), jejímž úkolem bylo zpočátku plánovat dodržování příměří a stahování sil a udržovat spojení se všemi stranami dohody o příměří. Později Rada v řadě rezolucí rozšířila mandát MONUC na dohled nad prováděním dohody o příměří a přidělila jí řadu dalších souvisejících úkolů.

První svobodné a spravedlivé volby v zemi po 46 letech se konaly 30. července 2006 a voliči v nich zvolili Národní shromáždění s 500 křesly. Po druhém kole prezidentských voleb, které se konalo 29. října, a vyřešení následného soudního sporu byl za vítěze prohlášen prezident Joseph Kabila (syn zesnulého Laurenta Désiré Kabily zavražděného v roce 2001). Celý volební proces představoval jedno z nejsložitějších hlasování, které kdy OSN pomáhala organizovat.

Po volbách zůstala mise MONUC na místě a pokračovala v plnění četných politických a vojenských úkolů, úkolů v oblasti právního státu a budování kapacit, jak jí to ukládají rezoluce Rady bezpečnosti, včetně snahy vyřešit probíhající konflikty v řadě provincií KDR.

MONUSCO zřízena

Dne 1. července 2010 Rada bezpečnosti svou rezolucí č. 1925 přejmenovala misi MONUC na Stabilizační misi Organizace spojených národů v Demokratické republice Kongo (MONUSCO), což odráželo novou fázi, které bylo v zemi dosaženo.

Nová mise byla oprávněna použít všechny nezbytné prostředky k plnění svého mandátu týkajícího se mimo jiné ochrany civilistů, humanitárního personálu a obránců lidských práv, kteří jsou bezprostředně ohroženi fyzickým násilím, a podporovat vládu KDR v jejím úsilí o stabilizaci a upevnění míru.

Rada rozhodla, že mise MONUSCO bude kromě příslušných civilních, soudních a nápravných složek zahrnovat maximálně 19 815 vojáků, 760 vojenských pozorovatelů, 391 policistů a 1 050 příslušníků zformovaných policejních jednotek. Budoucí změny složení mise MONUSCO budou určeny podle vývoje situace na místě, včetně: dokončení probíhajících vojenských operací v Severním a Jižním Kivu a v provincii Orientale; zlepšení schopnosti vlády účinně chránit obyvatelstvo; a upevnění státní moci na celém území.

Schválena intervenční brigáda

Přestože bylo v KDR od zřízení tamní mírové operace OSN dosaženo významného pokroku a situace v mnoha regionech země se obecně stabilizovala, východní část země nadále sužovaly opakující se vlny konfliktů, chronické humanitární krize a závažné porušování lidských práv, včetně sexuálního a genderově podmíněného násilí. K cyklům násilí přispívala přetrvávající přítomnost konžských a zahraničních ozbrojených skupin, které využívaly mocenského a bezpečnostního vakua ve východní části země, nezákonné využívání zdrojů, vměšování sousedních zemí, všudypřítomná beztrestnost, sváry mezi komunitami a slabá schopnost národní armády a policie účinně chránit civilisty a území státu a zajišťovat právo a pořádek.

Návrat těchto cyklů násilí, jehož příkladem je velká krize v Severním Kivu, která začala v dubnu 2012, byl i nadále překážkou míru v KDR a ohrožoval celkovou stabilitu a rozvoj oblasti Velkých jezer. S cílem řešit základní příčiny konfliktu a zajistit, aby v zemi a širším regionu zavládl udržitelný mír, podepsali 24. února 2013 v etiopské Addis Abebě zástupci 11 zemí regionu, předsedové Africké unie, Mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer, Jihoafrického rozvojového společenství a generální tajemník OSN Rámec pro mír, bezpečnost a spolupráci pro Demokratickou republiku Kongo a region.

Dne 28. března 2013 Rada bezpečnosti na podporu cílů rámcové dohody o míru, bezpečnosti a spolupráci pro Demokratickou republiku Kongo a region a v reakci na výzvu vlád v oblasti Velkých afrických jezer jednomyslně přijala rezoluci 2098 (2013), kterou prodloužila mandát mise MONUSCO do 31. března 2014 a vytvořila specializovanou „intervenční brigádu“ k posílení mírové operace.

Rada na základě doporučení obsažených ve zvláštní zprávě ze dne 27. února rozhodla, že tato brigáda bude zřízena na počáteční období jednoho roku a v rámci schváleného limitu počtu vojáků, který činí 19 815 osob, a to výjimečně a bez vytvoření precedentu či jakéhokoli narušení dohodnutých zásad udržování míru. Skládala by se ze tří pěších praporů, jednoho dělostřeleckého a jedné roty speciálních sil a průzkumné roty s velitelstvím v Gomě a působila by pod přímým velením velitele sil MONUSCO s odpovědností za neutralizaci ozbrojených skupin a s cílem přispět ke snížení hrozby, kterou ozbrojené skupiny představují pro státní moc a civilní bezpečnost ve východní části KDR, a vytvořit prostor pro stabilizační činnosti. Bylo rovněž rozhodnuto, že intervenční brigáda bude mít jasnou strategii odchodu a že Rada zváží prodloužení jejího mandátu na dobu delší než jeden rok na základě jejích výsledků a toho, zda KDR dosáhla dostatečného pokroku při provádění rámce pro mír a bezpečnost v regionu.

Rezoluce důrazně odsoudila Hnutí 23. března (M23), Demokratické síly pro osvobození Rwandy (FDLR), Armádu božího odporu (LRA) „a všechny ostatní ozbrojené skupiny a jejich pokračující násilí a porušování lidských práv“. Uložila nové brigádě, aby prováděla ofenzivní operace, a to buď jednostranně, nebo společně s konžskými ozbrojenými silami, „důrazným, vysoce mobilním a všestranným způsobem“ s cílem narušit činnost těchto skupin.

V souvislosti s rámcem pro mír a bezpečnost v regionu, který zprostředkoval generální tajemník, Rada požadovala, aby všechny signatářské státy v dobré víře plnily své závazky, a vyzvala k vytvoření mechanismu dohledu zahrnujícího regionální vedoucí představitele, jakož i vnitrostátního mechanismu pro dohled nad prováděním reformních opatření dohodnutých Konžskou demokratickou republikou.

Dne 28. března 2014 Rada bezpečnosti svou rezolucí č. 2147 prodloužila mandát mise MONUSCO do 31. března 2015 a rozhodla, že do obnoveného mandátu bude – „výjimečně a bez vytvoření precedentu či jakékoli újmy“ – zahrnuta rovněž zásahová brigáda mise MONUSCO v rámci schváleného stropu vojáků, který činí 19 815 vojáků, 760 vojenských pozorovatelů a štábních důstojníků, 391 policistů a 1 050 zformovaných policejních jednotek.

Rada zároveň konstatovala potřebu jasné strategie pro ukončení mise a rozhodla, že další změny konfigurace mise a její mandáty by měly vycházet z vývoje situace a pokroku při plnění několika cílů stanovených v souladu s jejími třemi prioritami – ochrana civilního obyvatelstva, stabilizace země a podpora provádění rámce pro mír, bezpečnost a spolupráci pro Demokratickou republiku Kongo a region.

Rada bezpečnosti 30. března 2016 prodloužila mandát mise OSN v Demokratické republice Kongo (DRK) o další rok (rezoluce 2277) a upozornila, že humanitární situace je i nadále velmi znepokojivá, stejně jako zpoždění v přípravě listopadových prezidentských voleb.

V rezoluci (2348) přijaté jednomyslně 31. března 2017 rozhodl patnáctičlenný orgán o zachování stabilizační mise OSN (MONUSCO) do 31. března 2018, ale schválil 16 215 vojáků, 660 vojenských pozorovatelů a štábních důstojníků, 391 policistů a 1 050 příslušníků zformovaných policejních jednotek.

Dne 27. března 2018 přijala Rada bezpečnosti rezoluci 2409, která prodlužuje mandát mise MONUSCO v KDR do 31. března 2019, včetně její intervenční brigády. Rada rovněž schválila maximální počet vojáků v počtu 16 215 vojáků, 660 vojenských pozorovatelů a štábních důstojníků, 391 policistů a 1 050 příslušníků zformovaných policejních jednotek. Strategickými prioritami mise MONUSCO je přispět k těmto cílům: a) ochrana civilního obyvatelstva; b) podpora provádění dohody z 31. prosince 2016 a volebního procesu.

V roce 2017

S ohledem na to, že situace v Konžské demokratické republice (KDR) nadále ohrožovala mezinárodní mír a bezpečnost v oblasti Velkých jezer, přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 2348 (2017), kterou se prodlužuje mandát mise OSN v KDR (MONUSCO) o 12 měsíců, tj. do 31. března 2018, a snižuje se počet vojenského personálu mise o 3 600 příslušníků mírových sil. Podle podmínek této rezoluce měly strategické priority mise MONUSCO přispět k: Zajištění ochrany civilního obyvatelstva, Podpora provádění dohody z 31. prosince 2016 a volebního procesu s cílem přispět ke stabilizaci Demokratické republiky Kongo.

V roce 2018

Rada bezpečnosti přijala dne 27. března 2018 rezoluci 2409, kterou se prodlužuje mandát mise MONUSCO v KDR do 31. března 2019, včetně mandátu její intervenční brigády. Rada rovněž schválila početní stav jednotek zahrnující 16 215 vojáků, 660 vojenských pozorovatelů a štábních důstojníků, 391 policistů a 1 050 příslušníků vytvořených policejních jednotek.

Strategickými prioritami mise MONUSCO bylo především přispět k následujícím cílům: a) ochrana civilního obyvatelstva; b) podpora provádění dohody z 31. prosince 2016 a volebního procesu, který vedl k uspořádání voleb 31. prosince 2018 a pokojnému předání moci.

V této rezoluci Rada bezpečnosti poprvé vyzvala generálního tajemníka, aby ve spolupráci s vládou Konžské demokratické republiky, týmem OSN pro tuto zemi a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami vypracoval postupnou, progresivní a komplexní strategii odchodu s cílem podpořit odpovědnost země a postupně předávat úkoly pro účely spořádaného stažení mise MONUSCO.

V roce 2019

Dne 29. března 2019

Rada bezpečnosti přijala rezoluci 2463 (2019), v níž rozhodla o prodloužení mandátu mise MONUSCO v Demokratické republice Kongo do 20. prosince 2019. Stejně jako v předchozím mandátu bylo strategickými prioritami mise MONUSCO přispívat k: zajištění ochrany civilního obyvatelstva, jak je uvedeno v bodě 29 písm. i) této rezoluce; podpora stabilizace a posílení veřejných institucí v Konžské demokratické republice, jakož i zásadních reforem v oblasti správy věcí veřejných a bezpečnosti.

Rada rozhodnutím o prodloužení mandátu mise MONUSCO o další rok, tj. do 20. prosince 2020, rovněž obnovila stejné strategické priority mise MONUSCO, a to prostřednictvím rezoluce 2502 přijaté dne 19. prosince 2019.

V roce 2020

Rada bezpečnosti přijala dne 18. prosince 2020 rezoluci 2556 a rozhodla o prodloužení mandátu mise MONUSCO v Konžské demokratické republice do 20. prosince 2021, a to výjimečně, aniž by došlo k precedentu nebo zpochybnění dohodnutých zásad, jimiž se řídí mírové operace, o její intervenční brigádu.

Rada rozhodla, že strategickými prioritami mise MONUSCO je přispívat: a) k zajištění ochrany civilního obyvatelstva, jak je uvedeno v bodě 29 písm. i) této rezoluce; b) k podpoře stabilizace a posílení státních institucí v Demokratické republice Kongo, jakož i hlavních reforem správy věcí veřejných a bezpečnosti. To je současný mandát mise MONUSCO.