Molekulární síto, porézní pevná látka, obvykle syntetický nebo přírodní zeolit, která odděluje částice molekulárních rozměrů. Zeolity jsou hydratované kovové hlinitokřemičitany s dobře definovanou krystalickou strukturou. Křemičitanové a hlinitanové seskupení tvoří trojrozměrné krystalové mřížky obklopující dutiny, v nichž jsou volně drženy ionty kovů a molekuly vody. Celým krystalem procházejí kanály, které propojují dutiny a končí na povrchu krystalu. Při zahřívání zeolity ztrácejí obsah vody, přičemž se jejich krystalová struktura téměř nemění. Dehydratovaný zeolit může reverzibilně absorbovat vodu nebo jiné molekuly, které jsou dostatečně malé, aby prošly kanálky nebo póry. Ionty kovů jsou také snadno nahraditelné jinými iontovými jednotkami podobného náboje a velikosti.
.