V multietnickém a pluralitním státě Mizoram žije mnoho komunit, například Mizoové (většina) {která zahrnuje Lusei, Ralte, Lawitlang, Renthlei, Pawi-Lusei (Fanai), Khiangte, Renthlei, Faihriam, Hauhulh, Pang, Bawm (Sunthla a Panghawi), Tlanglau atd.}
Pawi-LuseiEdit
Lid Pawi-Lusei je potomkem Thatinkuala a jeho soukmenovců, kteří přišli z vesnice Daidin u Gangaw. Mají účes jako kmeny Muan (lidé žijící ve městě Mindat v Čjinském státě) na přední straně, včetně účesu Lusei na zadní straně. Ztratili však svůj jazyk a asimilovali se s ostatními národy svého okolí. Jejich klanové názvy jsou Bawitlung, Hlawndo, Hniarthul, Hniarcheng,Chenhrang, Fanai, Nihliap, Airawn, Ruahngai, Zakham, Suakling a Tluangzachhawn. Fanajové mají osm podklanů: Chhuanchhir, Rilian, Khintin, Pakhup, Torel, Zarep, Thaai a Hrangtling. Pakhupové mají tři větve: Thathrang, Ralzatlung a Khawtinnawl. Khawtinnawl má tři kadetské pobočky: Aithangvung, Khualsawi, Khawtindal. Aithangvung má čtyři rodové větve: Zadun, Lianchem, Zakap a Pazik. Khualsawi mají tři rodové větve: Nochhum, Pahnun a Lalthawm. Khawtindal má sedm rodových větví: Lalchhum, Hleibawr, Dophung, Aiburh, Aitlawh, Sawithang a Rothang.
TlauEdit
Tento kmen se stal známým poté, co založil svou první vesnici v Tlauhmun v Čjinském státě, ale kvůli hádce mezi jejich náčelníkem a náčelníky Zahau Laizo se přestěhoval na místo zvané Bual/Bualhmun v Čjinském státě. Na tomto místě se vytvořily různé podkmeny nebo klany. Jsou to Bualchhuak, Bawlchhim, Vantawl, Thlengngam, Chawntung, Khukhau/Khukhan a Vanling. První čtyři migrovali do Mizoramu, zatímco poslední tři zůstali zpět.
HualhnamEdit
Tento kmen je také známý jako Vualnam/Gualnam. Mezi hlavní klany patří Muansuan, Lamtun, Mitsum, Zuisang, Hangman, Melheu, Helbik a Matsuan.
KhiangteEdit
Khiangtové jsou potomci Pu Thuantaka. Mají dva bratry, Sizang/Siyin a Thaute. Předpokládá se, že do dnešních Mizo Hills přišli spolu s postupnými migracemi Luseiů v letech 1600 až 1700 n. l. Khiangte se skládají z klanů Khupthlang, Khupchhung, Tumchhung, Mualvum, Khello, Chhinghel a Chawngte (Tuichhung, Pamte, Lungte a Muchhipchhuak). Jsou rozšířeni v Mizoramu, Ásámu, Manipuru a Tripuře v Indii, v Chittagongských pahorkatinách v Bangladéši a v Čjinském státě a divizi Sagaing.
PaiteEdit
Paite jsou sociálně a kulturně odlišní od ostatních kmenů Mizoramu. Major Shakespeare, první superintendant Lushai Hills, uvedl, že paitský dialekt je pro Lushai nesrozumitelný. Zaznamenal také, že Paité mají odlišnou kulturu a zvyky. Nyní mají samostatný poloautonomní orgán s názvem Rada pro rozvoj pohoří Sialkal v severní části Champhai se sídlem v Mimbungu. Většina Paitů v Mizoramu patří ke kmeni Dapzar Paite nebo Lamjang.
LaiEdit
Lidé si zachovali používání svého jazyka v komunitě a ve vzdělávání. Udržování jazyka jako symbolu identity bylo vštěpováno až do úrovně střední školy. Laiská autonomní okresní rada řídí jejich vzdělávání od základního až po střední stupeň, do kterého státní vláda (Mizoram) nijak nekontroluje ani nezasahuje. Laiové mluví jak lajským, tak mizoramským jazykem (ten je ve státě oficiální).
PangEdit
Pangové žijí převážně v údolí Chamdur v jižním bloku rozvoje venkova Bungtlang a v některých vesnicích v subdivizích Chawngte, Tlabung a West Phaileng. Nemají žádnou samostatnou regionální samosprávu ani vlastní autonomní orgán.
Společně s Bawmem a Tlanglau bojují o uznání jako samostatný kmen. Většina z nich žije v údolí Čamdur v Indii a v Chittagong Hills Tracts v Bangladéši.
HmarEdit
V červenci 1986, po podepsání Mizorské dohody, zde někteří hmarští vůdci založili Mizoramskou hmarskou asociaci, později přejmenovanou na Hmarský lidový konvent (HPC). HPC stál v čele politického hnutí za samosprávu Hmarů v Mizoramu a požadoval vytvoření autonomní okresní rady (ADC), která by zahrnovala oblasti s převahou Hmarů na severu a severozápadě Mizoramu.
Aktivisté HPC vytvořili ozbrojené křídlo, Hmarskou dobrovolnickou buňku (HVC). Vláda státu je nutila chopit se zbraní až do roku 1992, kdy se zástupci HPC a vlády Mizoramu vzájemně dohodli na jednání na ministerské úrovni. Po několika kolech rozhovorů podepsali 27. července 1994 v Aizawlu memorandum o urovnání. Ozbrojené kádry HPC se vzdaly spolu se svými zbraněmi v říjnu 1994. Vláda zřídila pro Hmary Radu pro rozvoj Sinlung Hills (SHDC). Někteří vůdci a kádry HPC odmítli Memorandum o urovnání, odtrhli se a vytvořili Hmarský lidový konvent – demokratický (HPC-D).
Podkmeny nebo klany:
Hmarský kmen se skládá z mnoha podkmenů nebo klanů (v hmarštině Pahnam), jako jsou Changsan, Chawngthu (Lersia, Khuntil a Vanchiau) Chawhte, Khawzawl, Vankal, Darlong, Darngawn, Faihriem, Hrangchal, Hrangkhawl, Khawbung, Lawitlang, Leiri, Lungtau, Neitham, Ngurte, Hekte, Hrangate, Varte, Lungchuang, Sialhnam, Tlawmte, Suamte, Tuahlawr, Chhinghel, Khello, Mualvum, Tumchhung, Khupchhung, Khupthlang, Pakhumate, Selate, Sanate, Pakhuang, Banzang, Tamte, Thiek, Zote atd. V minulosti měly tyto kmeny vlastní vesnice a vlastní nářečí. Dnes však většina hmarského obyvatelstva používá hmarský jazyk.
Rada pro rozvoj Sinlungských vrchů (SHDC) se nyní podle dohody z roku 2018 přejmenovala na Radu Sinlungských vrchů.
RenthleiEdit
Přestože se Renthleiové nemusí zdát početní a starobylí. Ve skutečnosti jsou ve srovnání s Lusei (potomky Thlapaa, syna Ngaiteho) velmi starým kmenem. Jsou velmi statečným kmenem, který se spolu s klany Chawngte, Tochhawng a Vanchhawng usadil také v Muchhiptlangu a Mulenu. K jejich klanům patří Lianhlun, Zanchhing, Tinkulh, Chhing thlang, Chho nghek, Renza, Thangthlawl, SoHnel, Thuandum.
RalteEdit
ChawngthuEdit
Říká se, že Chawngthuové jsou potomky Lersia Saivateho. v Mizoramu se vyskytují dva hlavní klany, které přišly do mizoiských hor spolu s náčelníky Zahmuaků. 1. Khuntil-Khunsut, Khunthlang, Haukawi, Saithleng. 2. Khuntil-Khunsut, Khunthlang, Haukawi, Saithleng. 3. Khuntil-Khunsut. 2.Vanchiau- Maluang, Chingruam, Thangchuang.
HualngoEdit
Hualngo jsou v Myanmaru uznáváni jako samostatný kmen, ale v Mizoramu jsou většinou sdruženi pod kmen Lusei. Mezi hlavní klany patří např: Bochung, Chalthleng, Cherput a Khupno.
.