Když tým Milwaukee Bucks prožíval na začátku devadesátých let období velkých změn, tým, konkrétně tehdejší majitel Herb Kohl, vyhledal Mikea Dunleavyho staršího, aby mu pomohl přivést ho zpět k úspěchu.

Na přelomu devadesátých a třicátých let stály dny slávy Milwaukee Bucks pevně ve zpětném zrcátku.

Legendy, základní kameny a klíčové postavy, díky nimž Bucks v 80. letech 20. století dosáhli svého vrcholu, odešly na zelenější pastviny po celé lize nebo úplně skončily.

Poté, co Bucks vydrželi až do hořkého konce, se v sezóně 1991-92 ocitli tváří v tvář neznámé budoucnosti, protože Del Harris, nástupce nejúspěšnějšího trenéra v historii klubu Dona Nelsona, odstoupil z funkce hlavního kouče po 17 zápasech.

Od té doby Bucks s nesourodým kádrem plným veteránů (a Mosesem Malonem na sklonku kariéry) zakončili kampaň s bilancí 31-51, což bylo nejméně vítězství od sezony 1976-77 (shodou okolností právě v tomto roce převzal Nelson v polovině sezony trenérské povinnosti po Larrym Costellovi).

Koneckonců, identita věčného konkurenta na Východě a v celé lize se pro Bucks vyčerpala, takže se museli vrátit k rýsovacímu prknu a vypsat výběrové řízení na někoho, kdo je povede do nové a prosperující éry.

Tehdejší majitel Bucks Herb Kohl měl na tuto pozici v hlavě jen jednoho člověka, který měl jednak předchozí vazby na tým a jednak byl údajně v Kohlově hlavě na tuto pozici vytipován už před několika lety.

Mike Dunleavy Sr. byl dva roky po skončení sezóny 1991-92 hlavním trenérem Los Angeles Lakers.

V 38 letech byl Dunleavy považován za vycházející hvězdu mezi trenéry poté, co převzal funkci po legendárním Patovi Rileym, který odstoupil na konci předchozího roku, a pomohl dovést Lakers k 58 výhrám a účasti ve finále NBA proti Chicagu Bulls.

V sezóně 1991-92 však musel Dunleavy pomoci řídit loď po náhlém odchodu superhvězdy Magica Johnsona, který na začátku roku oznámil, že je nakažen virem HIV, protože Lakers skončili sezónu se 43 výhrami a byli vyřazeni z play-off týmem Portland Trail Blazers.

Po skončení sezony Bucks i Lakers se začaly šířit zvěsti o Kohlově zájmu zaměřit se na Dunleavyho, aby se stal příštím trenérem Bucks, což Dunleavy zpočátku bagatelizoval a/nebo odmítal.

Kohlův tehdejší zájem o Dunleavyho mohl souviset s jeho pozdním hráčským působením a také se skutečností, že Dunleavy působil jako asistent trenéra pod Harrisovým vedením v sezonách 1988-89 a 1989-90. V té době se Dunleavy stal asistentem trenéra.

A jak v květnu 1992 napsal Gene Wojciechowski z Los Angeles Times, Kohlovy velkolepé plány učinit Dunleavyho hlavním trenérem týmu po sezóně 89-90 ztroskotaly, když rodák z New Yorku v létě získal místo trenéra Lakers:

„A Kohl, který vydělal jmění v rodinném obchodě s potravinami v Milwaukee, je tentýž člověk, který se údajně rozčílil, když Lakers v roce 1990 najali Dunleavyho od Bucks.

Podle lidí obeznámených s okolnostmi Kohl plánoval povýšit Dunleavyho, asistenta v Milwaukee, na hlavního trenéra. Místo toho Lakers požádali jako první a Dunleavy utekl. Kohl se rozčílil.

Řekl to jeden z viceprezidentů týmu NBA: „

Ale jakkoli byla sezóna Lakers v letech 91-92 bouřlivá, rozdíly v tom, kde se Lakers a Bucks nacházeli (tj. velikost trhu, Bucks prováděli kompletní přestavbu), vytvářely dojem, že Kohlova mise ve snaze zlákat Dunleavyho zpět do Bucks bude docela náročná. Netřeba dodávat, že Kohl vytáhl všechny trumfy v naději, že Dunleavyho přiláká zpět na Středozápad.

V dohodě, kterou tehdejší generální manažer Lakers Jerry West označil za „jedinečnou“, nabídl Kohl Dunleavymu osmiletou smlouvu s pobídkami, které by po celou dobu trvání smlouvy dosáhly 12 milionů dolarů.

Byla to tehdy nejdelší smlouva v historii nabídnutá trenérovi a dala nám nahlédnout do úrovně závazků, které Kohl vynakládá na vysoce postavené trenéry, což se znovu objevilo, když Kohl učinil George Karla nejlépe placeným trenérem všech severoamerických sportů po jeho najmutí v sezóně 1998 v NBA.

Lakers se pokusili čelit nabídce Bucks tím, že mu předložili prodloužení Dunleavyho smlouvy o dva roky, aby se stal druhým nejlépe placeným trenérem v lize, ale vše vyšlo naprázdno, protože Dunleavy souhlasil s Kohlovou smlouvou během 48 hodin od její nabídky, jak tehdy zprostředkoval Mark Heisler z Los Angeles Times:

„Myslel jsem si, že v žádném případě neopustím Los Angeles. Byl to pracovní vztah, který jsem miloval. Los Angeles je místo, kam hráči chtějí chodit a hrát. Jsou ochotni předělat své smlouvy, aby mohli přijít a hrát v Los Angeles. Tradice, která tu byla – nemyslel jsem si, že existuje nějaká možnost, že bych se v podstatě vrátil do Milwaukee…

„Miloval jsem svou práci a líbilo se mi být v Los Angeles. Všechno tu bylo tak dobré, jak jen mohlo být. Ale víte, v téhle branži, když mluvíte, se někdy mohou stát věci, které změní váš názor. Stalo se to během 48 hodin.“

V důsledku úspěšného zlákání Dunleavyho do Milwaukee museli Bucks poslat Lakers kompenzaci, která přišla v podobě draftových výběrů. V myslích vedení Bucks a jejich fanoušků však tato cena stačila, protože získali svého člověka a Dunleavyho rozhodnutí odmítnout Lakers ve prospěch Bucks vyvolalo šok v celé lize. Z téhož článku Wojciechowského:

„Jerry Reynolds, ředitel hráčského oddělení Sacramento Kings, nemohl té zprávě uvěřit.

„Je to jisté?“ zeptal se Reynolds. Reynolds řekl o rozhodnutí Mikea Dunleavyho vrátit se do Milwaukee. „Jsem opravdu překvapený. Prostě jsem si nemyslel, že by bylo možné, aby Mike opustil Lakers. Věděl jsem, že v minulosti měl k organizaci Bucks dobrý vztah, ale aby opustil tak skvělý klub, jako jsou Lakers. .“

„Obecně jsem si myslel, že se každý snaží dostat do Lakers, ne je opustit.“

Při tom však Dunleavy musel dokázat, že je schopen se pustit do tak drastické přestavby, na které Bucks stáli jen v přízemí. Jak se ukázalo, ty nejlepší plány, které Kohl, Dunleavy a všichni věrní Bucks měli v hlavě, se tak docela nenaplnily, jak jsme všichni zjistili v průběhu desetiletí.