Milton Obote, celým jménem Apollo Milton Obote, (narozen 28. prosince 1924, vesnice Akoroko, Lango, Uganda – zemřel 10. října 2005, Johannesburg, Jižní Afrika), politik, který byl předsedou vlády (1962-70) a dvakrát prezidentem (1966-71, 1980-85) Ugandy. V roce 1962 dovedl svou zemi k nezávislosti, ale jeho dvě funkční období (obě skončila vojenskými převraty) byla pohlcena boji mezi severními a jižními etnickými skupinami Ugandy.
Obote se narodil jako třetí z devíti dětí v zemědělské rodině v severní části centrální Ugandy. V letech 1948-1949 navštěvoval nejprve Busoga College v Mwiri a poté Makerere College v Kampale, z níž byl však pro své politické aktivity vyloučen ještě před dokončením studia. Britská koloniální vláda mu zabránila přijmout stipendium na studium ve Spojených státech a v Západním Německu a v roce 1950 Obote odešel do Keni. Tam se při práci dělníka, úředníka a prodavače zapojil do hnutí za nezávislost a vstoupil do Keňské africké unie.
Obote se v roce 1957 vrátil do Ugandy a stal se členem strany Ugandský národní kongres. V roce 1958 byl zvolen zástupcem svého rodného okresu v zákonodárné radě, kde navzdory tomu, že byl jedním z malého počtu afrických delegátů, neváhal kritizovat britskou vládu. Když se Strana národního kongresu rozštěpila, založil Ugandský lidový kongres (UPC), který čerpal podporu především od severních národů Acholi a Lango. Hlavním politickým zaměřením UPC byla opozice vůči mocnému jižnímu království Buganda pod vládou krále Mutesy II. Poté, co se Obote v roce 1962 stal premiérem, přijal ústavu, která pěti tradičním královstvím včetně Bugandy přiznávala v rámci Ugandy federální status. Mohl tak vytvořit vládní koalici složenou ze své UPC a bugandské strany Kabaka Yekka („Král sám“). V roce 1963 byl Mutesa s Oboteho podporou zvolen do (převážně ceremoniální) funkce prezidenta.
V roce 1966 však konflikt mezi Obotem a Bugandou vyvrcholil. Obote vyslal vojáky vedené Idim Aminem, důstojníkem ze severního distriktu, aby zaútočili na Mutesův palác, a Mutesa uprchl do Velké Británie. Ve snaze upevnit svou vládu Obote zavedl novou ústavu, která zrušila všechna království a další zbytky federalismu v zemi. Nová ústava také zavedla výkonné prezidentství, kterého se Obote ujal a zároveň nadále vykonával funkci předsedy vlády. Oboteho rostoucí závislost na armádě a policii při terorizování politických odpůrců však vyvolala nelibost Uganďanů z jihu země a umožnila Aminovi vybudovat si přívržence založené na rekrutech z řad vlastního národa Kakwa. Počátkem roku 1971 byl Obote svržen pučem vedeným Aminem.
Obote se usadil v sousední Tanzanii, kde udržoval malou emigrantskou armádu pod generálským vedením Tita Okella, Acholiho. Tato armáda pomáhala tanzanským silám při svržení Amina v roce 1979 a Okello byl schopen zajistit Oboteho zvolení prezidentem po Oboteho návratu z exilu v květnu 1980. Jako prezident Obote žádal o zahraniční pomoc ve snaze pozvednout ugandskou ekonomiku ze zkázy z Aminových let, ale neudělal nic, aby zabránil vojákům z kmene Acholi a Lango vést vražednou a loupežnou kampaň na jihu a v Aminově domovském okrese. V roce 1985 byl Obote Okellem donucen odejít z úřadu. Nakonec se usadil v Zambii, ale v UPC hrál aktivní roli až do své smrti v roce 2005.
.