Moderní metody používají při mikronizaci nadkritické kapaliny. Tyto metody využívají nadkritické kapaliny k navození stavu přesycení, který vede k vysrážení jednotlivých částic. Mezi nejpoužívanější techniky této kategorie patří proces RESS (Rapid Expansion of Supercritical Solutions), metoda SAS (Supercritical Anti-Solvent) a metoda PGSS (Particles from Gas Saturated Solutions). Tyto moderní techniky umožňují větší laditelnost procesu. Parametry, jako je relativní tlak a teplota, koncentrace rozpuštěné látky a poměr antisolventu a rozpouštědla, se mění, aby se výstup přizpůsobil potřebám výrobce. Metody superkritické kapaliny vedou k jemnější kontrole průměrů částic, distribuce velikosti částic a konzistence morfologie. Vzhledem k relativně nízkému tlaku mohou mnohé metody superkritické kapaliny obsahovat termolabilní materiály. Moderní techniky zahrnují obnovitelné, nehořlavé a netoxické chemikálie.

RESSEdit

V případě RESS (Rapid Expansion of Supercritical Solutions) se nadkritická kapalina používá k rozpouštění pevného materiálu za vysokého tlaku a teploty, čímž vzniká homogenní nadkritická fáze. Poté je směs expandována tryskou, aby se vytvořily menší částice. Ihned po výstupu z trysky dochází k rychlé expanzi, čímž se sníží tlak. Tlak klesne pod nadkritický tlak, což způsobí návrat nadkritické kapaliny – obvykle oxidu uhličitého – do plynného stavu. Tato fázová změna výrazně snižuje rozpustnost směsi a vede ke srážení částic. Čím kratší dobu trvá expanze roztoku a vysrážení rozpuštěné látky, tím užší je distribuce velikosti částic. Rychlejší doba srážení má také tendenci vést k menším průměrům částic.

SASEdit

Při metodě SAS (Supercritical Anti-Solvent) se pevný materiál rozpouští v organickém rozpouštědle. Poté se přidá superkritická kapalina jako antisolvent, který snižuje rozpustnost systému. V důsledku toho vznikají částice o malém průměru. Existují různé dílčí metody SAS, které se liší způsobem zavedení nadkritické kapaliny do organického roztoku.

PGSSEdit

Při metodě PGSS (Particles from Gas Saturated Solutions) se pevný materiál roztaví a rozpustí se v něm nadkritická kapalina. V tomto případě je však roztok nucen expandovat přes trysku, a tak vznikají nanočástice. Metoda PGSS má tu výhodu, že díky nadkritické kapalině se snižuje teplota tání pevného materiálu. Pevná látka proto taje při nižší teplotě, než je běžná teplota tání za okolního tlaku.

.